To, že se Česká republika jednou přidá k evropským státům, které řeší nekontrolovatelné šíření vlka obecného, nepředpokládal asi nikdo. A proč taky? Ve škole jsme se učili, že u nás byl poslední vlk zastřelený v roce 1914 v polesí v Českém Těšíně, a informace o občas zatoulaných jedincích v příhraničních oblastech nedávaly důvod k obavám. Díky přísné legislativní ochraně (vyplývající jak ze směrnice Rady č. 92/43/EHS, tak i z Bernské úmluvy) se však situace ohledně výskytu vlka obecného (Canis lupus) začala dramaticky měnit.
Na semináři pro chovatele koz v Libranticích, které uspořádalo krajské sdružení Královéhradeckého kraje Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., se hovořilo také o náhradách za škodu způsobenou vlkem, ale i za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech, kde se uvedená psovitá šelma opakovaně vyskytuje. Konkrétní doporučení pro chovatele, jejichž činnost související s pastvou zvířat je ovlivněna výskytem vlků, poskytl předseda revizní komise SCHOK, z. s., Mgr. Jan Kováč.
Podle aktuálních odhadů se na území České republiky vyskytuje vlčí populace o počtu asi 150 jedinců, přičemž na Slovensku je asi 700 vlků a v Polsku ještě dvakrát tolik, respektive 1,5 tisíce vlků.
Chovatelé hospodářských zvířat mohou uplatňovat náhradu nejen za škodu způsobenou vlkem, ale na základě nového titulu, který je v platnosti od ledna loňského roku, i náhradu za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného.
„Za škodní událost se považuje škoda na hospodářských zvířatech způsobená zvláště chráněným živočichem, v tomto případě vlkem. Podle vyhlášky se má postupovat tak, že vše (zardoušená zvířata) ponecháte na místě, s ničím byste neměli manipulovat. Událost je třeba řešit neprodleně s tím, že zavoláte svému veterinárnímu lékaři a kontaktujete pracovníka ochrany přírody a krajiny, ať už z národního parku, chráněné krajinné oblasti či referenta životního prostředí z obce s rozšířenou působností. Doporučuji pořídit si vlastní dokumentaci a svědka. Po ukončení místního šetření máte povinnost zajistit odvoz kadáveru do asanačního podniku. A připravte si doklad pro uznání cenové kategorie,“ vypočítal Mgr. Kováč.
Náhrada újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného kompenzuje zvýšené náklady na organizaci a zajištění pastvy ve vymezených oblastech.
„Než podáte žádost o náhradu z tohoto újmového titulu, musíte si zjistit, zda hospodaříte v oblasti trvalého výskytu vlka, které najdete na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR). Žádost musíte zdůvodnit srovnáním vykonávané činnosti před výskytem vlka a po něm a v souvislosti s tím doložit i zavedená opatření na ochranu stáda, která by měla splňovat standardy vypracované AOPK. Pokud můžete doložit, že stádo máte odpovídajícím způsobem zajištěné, můžete podat žádost, a to vždy za předchozí rok v termínu od ledna do března. Součástí žádosti je příloha s výpisem pasených pozemků z katastru nemovitostí a výměrou hektarů, na nichž nárok na ztíženou pastvu vznikl. Ti, co hospodaří na území národních parků podávají žádost na správu národního parku, ostatní na místně příslušná regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny,“ zasvětil přítomné do aktuální problematiky předseda revizní komise SCHOK, z. s.*
