Na akcích pro chovatele pastevně chovaných přežvýkavců se v posledních letech diskutuje o vlcích poměrně často. Hlavním důvodem jsou narůstající škody na hospodářských zvířatech, které tyto největší evropské psovité šelmy způsobují. Na letošní konferenci chovatelů ovcí a koz v Koutech u Ledče nad Sázavou si v rámci vlčí problematiky asi sedmdesát účastníků mezinárodní akce vyslechlo aktuální postoj Ministerstva životního prostředí, které postupuje v intencích legislativy Evropské unie.
Po více než sto letech se vlci vrátili do naší přírody. Problém je, že tito staronoví navrátilci se díky přísné ochraně naučili velmi dobře přežívat i v nových podmínkách prostředí. Podle některých odborníků je však třeba počítat také s tím, že pokud se vlci nebudou lovit, ztratí plachost.
Postoj ministerstva životního prostředí, které je nejvyšším orgánem ochrany přírody a životního prostředí v České republice, prezentoval vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Ing. Michal Servus.
„Pohledem bývalého lesníka spatřuji ve vlcích ozdravný prvek pro lesní ekosystémy. A to ve smyslu regulace stavů přemnožené spárkaté zvěře, což ovlivní les z hlediska jeho přirozené obnovy a pestřejší skladby dřevin. Samozřejmě na ministerstvu máme i zpětnou vazbu od chovatelů, kterým vlci páchají škody. Návrat vlků do krajiny je problematická záležitost a resort Ministerstva životního prostředí se snaží chovatelům pomoci. První z finančních nástrojů, které pomohou situaci řešit, je podpora preventivních opatření, kterou zajišťujeme z Operačního programu Životní prostředí. Druhá je ve formě náhrady újmy za ztížené zemědělské hospodaření v důsledku výskytu vlka a tou poslední je náhrada za škody způsobené vlkem,“ vyjmenoval Ing. Servus.
Ohledně podmínek financování preventivních opatření vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny uvedl, že minimální výše způsobilých výdajů je 50 tisíc Kč (bez DPH), dále, že žadatel musí mít v ústřední evidenci minimálně pět kusů hospodářských zvířat, která musí být na pastvinách s minimálním zatížením 0,2 velké dobytčí jednotky na hektar. Pro podnikající subjekty je v rámci OPŽP aktuálně vyhlášena 76. výzva s příjmem žádostí do 31. ledna 2025.
Žádost o náhrady za škody způsobené vlkem lze akceptovat pouze tehdy, jestliže zvířata byla umístěna v uzavřeném objektu nebo za elektrickým ohradníkem a byla pod dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa.
„Připravujeme novelizaci ve smyslu, aby náhrady za škody byly vypláceny jen registrovaným chovům. Ve spolupráci s ministerstvem zemědělství máme připravený metodický pokyn a abychom se vyvarovali jiným právním výkladům, vyžádali jsme si také výklad ministerstva financí. Doufáme, že se dobereme ke zdárnému výsledku. Náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného řeší vyhláška č. 43/2024 Sb. Platí, že pastvina musí být řádně zabezpečena proti útoku vlka v souladu se standardem (poznámka: E 02 006 - Ochrana hospodářských zvířat před útoky velkých šelem). Náklady jsou spojené s náročnější organizací pastvy, respektive s častější kontrolou oplocení a údržbou porostu pod ohradníky a dále i častější manipulací se stádem a kontrolou pasených zvířat. Dále to jsou náklady na stálý dohled nad stádem a náklady na chov a péči o pastevecké psy,“ dodal Ing. Servus.
Pokud jde o výši náhrad za škody způsobené vlkem, například v roce 2018 bylo za 83 případů vyplaceno 1,5 milionu korun, o dva roky později bylo na 233 zaprotokolovaných žádostí vyplaceno více než šest miliónů korun a loni, kdy bylo zaregistrováno 303 protokolů, náhrady překročily desetimilionovou částku. Z pohledu náhrad vlci způsobují nejvíce škod chovatelům v Moravskoslezském, Královéhradeckém a Zlínském kraji.
