Výživa dojnic je oborem, jenž bude vždy bohatým zdrojem otázek, na něž bude třeba nalézt odpovědi. Jedním z cílů zkoumání budou bezpochyby aminokyseliny, které jsou důležitou součástí výživy, a jejich schopnost zvyšovat u dojnic užitkovost i obsah mléčných složek, tedy bílkovin, tuku a laktózy. Stejně tak ochrana aminokyselin před degradací při průchodu bachorem. K jakým závěrům došli vědci z Číny při metaanalýze studií, jež se zabývaly chráněným methioninem?
Shromáždění a analýzu veškerých dostupných materiálů k výzkumu, který se věnoval vlivu zkrmování methioninu chráněného před rozkladem v bachorovém prostředí (Rumen-Protected Methionin) na produkci a složení mléka dojeného skotu, si dali za cíl vědci z čínské Heilongjiang Bayi Agricultural University. V dostupných databázích si vyhledali zprávy, které se týkaly této problematiky, byly do nich vloženy mezi roky 2010 až 2022 a přinášely informace o testování účinků různých koncentrací krmných doplňků s obsahem chráněného methioninu ve výživě dojnic na následnou produkci mléka a obsah mléčných složek. V „prvním kole“ se jednalo o bezmála tisícovku prací, které musely být podrobeny další selekci na základě specifických kritérií. Ve finále vědcům zbylo pouhých 14 studií, v nichž bylo testováno 27 různých dávek chráněného methioninu u více než šesti stovek dojnic, jejichž výsledky ukázaly, že přídavek chráněného methioninu do krmné dávky dojnic nejenom nevedl k podstatnému a statisticky prokazatelnému zlepšení dojivosti, ale ani ke změnám obsahu laktózy v mléce. Na druhou stranu bylo zjištěno, že se zvýšil obsah tuku a bílkovin, i když bylo zřejmé, že to bylo ovlivněno též obsahem bílkovin v krmné dávce. Nicméně vícenásobná regresní analýza vědcům ukázala, že krmná dávka obsahující chráněný methionin přece jenom může vést k vyšší produkci mléka a dosažení lepšího obsahu mléčných bílkovin. Analýza hodnotící vztah mezi dávkou chráněného methioninu a výsledným účinkem na produkci naznačila i optimální rozmezí, v němž by se množství chráněného methioninu mělo nacházet.
Dvě dekády práce a změn
Už v roce 2001 poukázala Národní výzkumná rada pro dojený skot (Dairy National Research Council, Dairy NRC) na to, že když se do krmné dávky dojnic přidávají luskoviny, kukuřičná siláž, sójový šrot a kukuřičné zrno, stává se z methioninu limitující aminokyselina s podstatným dopadem na množství a kvalitu nadojeného mléka. Příčinu vědci spatřovali v relativně malé mikrobiální syntéze methioninu v bachoru a jeho absenci ve většině rostlinných krmiv. Po dvaceti letech Dairy NRC sice uvedla, že methionin již není ve výživě dojnic první limitující aminokyselinou, avšak velký zájem vyvolala nezbytná otázka, jaký je vlastně vliv methioninu na produkci a kvalitu mléka.
Rozdíl v účincích methioninu závisel například na formě jeho podání. Pokud byl do krmné dávky přidáván přímo, nebyla míra jeho využití zrovna velká, protože docházelo k jeho degradaci bachorovými mikroorganismy, což ve výsledku vedlo ke snížení jeho biologické dostupnosti v tenkém střevě dojnic. Aby se mohl zlepšit jeho produkční potenciál a šance na dosažení vyšší kvality mléka, byl methionin fyzikálně či chemicky modifikován, čímž se minimalizovala jeho degradace v bachoru. Takto upravený se do povědomí dostal pod názvem chráněný methionin.
