Enzymy ve výživě drůbeže mají v současné době stále významnější roli. Na trávení živin mají porovnatelný efekt jako antibiotické stimulátory růstu (dále jen ASR). Proto můžeme říci, že enzymy mohou ASR nahradit.
Moderní výživa brojlerů vyžaduje krmiva „bohatá“ na energii. V mnoha evropských zemích se část této energie získává z pšenice či ječmene. Další část energie se získává z tuků a olejů. Podíl tuků se v poslední době zvyšuje o 4-6% na konečný celkový obsah v rozmezí 8 až 12%.
Již v minulosti bylo dokázáno, že krmiva pro brojlery založená na pšenici a ječmeni s vysokým obsahem tuků jsou pro zažívací trakt problémem. V praxi se to projevuje častějším výskytem vlhkých exkrementů, tím větší koncentrací amoniaku a častějším výskytem otoků prsní svaloviny a otlaků na celém těle. Tyto problémy se použitím ASR eliminovat nepodařilo. Při zařazení enzymů, jak ukazují výsledky z posledních let, se výskyt výše zmíněných problémů snížil. Nejlepších výsledků bylo dosaženo při zařazení krmných enzymů společně s ASR. Příklad těchto výhod je uveden v tabulce 1. V krmivu obsahujícím ASR zlepšil přídavek multi-enzymatického přípravku finální hmotnost, konverzi krmiva i vlhkost exkrementů. Navzdory mnoha informacím a výsledkům, které o krmných enzymech máme, jsou stále vedeny diskuse o možných principech jejich působení. Vědci předložili již mnohá vysvětlení o tom proč jsou s enzymy dosahovány lepší výsledky. Dosahování velmi dobrých parametrů výkrmu může být výsledkem kombinace a vzájemného působení mnoha faktorů a efektů.
Jedním z negativních efektů při zařazení pšenice či ječmene do krmné směsi je bezpochyby zvýšení viskozity tráveniny v gastrointestinálním traktu. Zvýšení viskozity je způsobeno neškrobnatými polysacharidy (dále jen NSP), které jsou obsaženy v pšenici či ječmeni. Tyto NSP není drůbež schopná strávit. Nestrávené NSP se přetváří ve viskózní gely, které zvyšují viskozitu v gastrointestinálním traktu. Negativní efekt vysoké viskozity je umocněn, pokud celý proces probíhá ve vodním prostředí. Toto prostředí je charakteristické právě pro gastrointestinální trakt.
Je poměrně snadné prokázat, že pšenice a ječmen tyto vysoce viskózní gely tvoří. Bylo také prokázáno, že viskozita tráveniny v gastrointestinálním traktu drůbeže krmené krmnou směsí, která byla založena na pšenici, je mnohem vyšší než viskozita samotné pšenice (tabulka 2). V pokusu provedeném v Holandsku byla viskozita tráveniny v gastrointestinálním traktu výrazně vyšší než viskozita samotné pšenice. V gastrointestinálním traktu tedy jsou určité interakce, které viskozitu tráveniny zvyšují.
Langhout (1998) prokázal, že mikroflóra gastrointestinálního traktu významně viskozitu tráveniny ovlivňuje. Naproti tomu ani při zkrmování krmných směsí založených na pšenici gnobiotickým brojlerům (pokusní brojleři jejichž zažívací trakt je tzv. „mikrobů prostý“) nebyla zvýšená viskozita zjištěna. Přidáním enzymů do krmiva pro drůbež se viskozita velmi rychle snižuje (tabulka 2). Vysoká viskozita je způsobena dlouhými molekulami, které tvoří komplexy poutající vodu. Enzymy napomáhají ke štěpení těchto dlouhých molekul a tím průkazně viskozitu snižují.
Lepší trávení tuků
Dalším problémem u krmiv založených na pšenici, je nižší stravitelnost tuků. Pšenice pravděpodobně redukuje tzv. hodnotu apparent metabolisable energy = dodaná metabolizovatelná energie (dále jen AME) tuků a olejů v krmivech. Dodáním enzymů může být hodnota AME tuků a olejů zvýšena. Jak ukazují výsledky v tabulce 3, hodnota AME tuků byla přidáním enzymu xylanázy zvýšena u všech čtyř variant pšeničných krmiv (čtyři odrůdy pšenice) pro brojlery. Čtyři odrůdy pšenice bez přidání enzymu daly čtyři různé hodnoty střevní viskozity a stravitelnosti tuku. Přidáním enzymu xylanázy došlo k významnému navýšení hodnoty AME a k větší uniformitě jednotlivých hodnot.
Zpřístupnění „uzamčených“ živin
Snad nejdůležitějším efektem krmných enzymů v gastrointestinálním traktu drůbeže je narušení (dělení) buněčných stěn. Dělením se zpřístupňuje více živin, více živin je tak dostupných pro normální trávící enzymy a zvíře tak prakticky využije více živin. Obsah gastrointestinálního traktu je více homogenní, což dovoluje lepší absorbci energie z tuků a uhlohydrátů a lepší využití dusíku, jak ukazuje graf č. 1. Jako podklady pro tento graf byly použity výsledky z testů, které proběhly v testační stanici Rijksstation voor Kleinveeteelt, v Merelbeke – Belgie. V testu byla u kuřecích brojlerů použita receptura založená na pšenici s přídavkem enzymu - Kemzyme W Dry, dávka 1kg/T KS. Přímé dodání enzymu do krmiva pro brojlery zlepšilo parametry uvedené v grafu 1.
Důležité je zdůraznit, že převažujícími enzymatickými aktivitami v krmných enzymech jsou rozdílné karbohydrázy, které štěpí různé polysacharidy. Nepředpokládalo se, že karbohydrázy mohou mít pozitivní efekt na lepší trávení tuků a udržení dusíku. Tento efekt je pravděpodobně způsoben uvolněním živin z krmiva a snížením viskozity střevního obsahu. Pozitivní změna poměru exkrementy/krmivo také potvrzuje lepší absorbci živin z krmiv obsahujících krmné enzymy. Prakticky je zlepšena kvalita exkrementů a životní prostředí je méně zatěžováno.
Zlepšená stravitelnost jako rival antibiotických stimulátorů růstu
Pokus provedený v Belgii dále prokázal pozitivní efekt krmných enzymů a ASR na stravitelnost tuků u brojlerů. Při použití ASR nebo enzymů byl prokázán pozitivní efekt na trávení tuků v recepturách založených na pšenici, ale kombinací ASR s enzymy nebyla hodnota stravitelnosti tuků zlepšena. Stravitelnost tuků po přidání enzymů byla 70,5%. Při této hodnotě je náročné stravitelnost tuků ještě výrazně zvýšit. Na základě těchto výsledků lze říci, že enzymy mohou nahradit růstové stimulátory z pohledu stravitelnosti živin. Potvrzením zlepšení metabolismu energie a konverze krmiv dodáním enzymů do krmiva pro brojlery založeného na pšenici jsou výsledky z Austrálie, viz. Tabulka 4. Mezi 5. až 28. dnem života skupina brojlerů s krmivem obsahujícím enzymy dosáhla takových výsledků, jako by obsah metabolizovatelné energie v krmivu byl o 0,63MJ/kg vyšší než u krmiva kontrolního bez enzymů.
Lepší využití dusíku
Jak ukazuje graf 1 enzymy mohou také zlepšit využití dusíku v krmivech pro brojlery. Podrobnější výsledky, které potvrzují tento efekt, máme z testu u nosnic. Test byl proveden na Universitě v Arizoně (tabulka 5). V tomto testu přímé dodání enzymu do krmiva pro nosnice zvýšilo množství udrženého dusíku ze sójového šrotu a aminokyselin lyzinu a methioninu.
V dnešní době je již mnoho dostupných výsledků prokazujících, že krmné enzymy uvolňují živiny z krmiv. Tato „extra“ energie může být zohledněna při tvorbě receptur jako tzv. Apparent Energy Value (AEV) enzymu neboli energie uvolněná enzymem. Na základě zkušeností a testů Keminu Europa jsme došli k energetické hodnotě AEV 500 MJ (119 500 kcal)/kg enzymatického přípravku. Zlepšené zadržení dusíku po zapravení enzymů do krmiva nám dovolují snížit hladiny stravitelného lyzinu a methioninu o 4 až 5 %. Výše zmíněné úsporné efekty nabízí veliké možnosti při optimalizaci receptur. Výsledky testu (proveden v IRTA Research Station ve Španělsku), kdy krmné enzymy byly schopny kompenzovat nižší úroveň energie i amino kyselin, jsou uvedeny v tabulce 6. Úroveň metabolizovatelné energie krmiva byla snížena o 0,5 MJ (120 kcal)/kg a stravitelný lyzin a methionin o 5 %.
Dosažené parametry byly obdobné pro obě skupiny, což dokazuje možnou flexibilitu při tvorbě receptur s přídavkem enzymů.
Pozitivní účinky enzymů a organických kyselin na zdravotní stav
ASR jsou velmi účinné při kontrole gastro-intestinální mikroflóry u drůbeže. Enzymy samostatně pravděpodobně nemohou gastro-intestinální mikroflóru kontrolovat tak jako ASR, ale jejich používáním zkrátíme dobu, po kterou jsou živiny v gastro-intestinálním traktu a tím zabraňujeme rozvoji patogenní mikroflóry. Další strategií, která může pozitivně ovlivnit mikroflóru v gastro-intestinálním traktu je kombinace enzymů a acidifikátorů. Acidifikátory jsou již dlouhou dobu používány ve výživě prasat. Ve výživě brojlerů situace není stejná. Na výzkumné farmě ve Velké Británii bylo provedeno na toto téma několik pokusů. Nejlepších výsledků bylo dosaženo použitím krmiva s antibiotickým stimulátorem růstu a multienzymatickým přípravkem (standartní situace při výkrmu brojlerů s krmivy s vysokými hladinami pšenice a tuků ve Velké Británii). Pozitivní kontrola byla porovnána se skupinami, které obsahovaly vždy enzymy s xylanázou plus různé acidifikátory, ale bez antibiotických stimulátorů růstu.
Jak ukazují výsledky z tabulky 7, hmotnost i konverze krmiva byla u skupin s enzymem (xylanázou) a acidifikátory obdobná jako u skupiny enzym plus ASR. Je proto možné dosáhnout shodných parametrů výkrmu i bez ASR. Ekonomická analýza tohoto pokusu prokázala, že použití acidifikátorů a enzymů je ekonomicky efektivní (tabulka 8). Zařazení acidifikátorů a enzymů mírně navýší náklady na tunu krmiva, ale cena krmiva na 1 kg masa i hrubý zisk na brojlera byly zlepšeny. Nejlepších výsledků s enzymy bylo, jako již tradičně, dosaženo u krmiv založených na pšenici a ječmeni. I přesto je důvod používat enzymatické přípravky pro krmiva založená na kukuřici. Praktické výsledky s novou enzymatickou kombinací pro krmiva založená na kukuřici jsou uvedeny v tabulce 9. Test byl proveden v IRTA Research Station ve Španělsku.
V tomto pokusu byla testována krmiva s obsahem kukuřice vyšším než 53 %. Přídavek enzymů prokázal malé zvýšení finální hmotnosti, ale statisticky významně snížil konverzi krmiva. Tyto výsledky opět potvrzují velmi důležitou roli enzymů ve výživě drůbeže – zlepšení využití živin z krmiv.
Dr. Clifford A. Adams,
Ing. Radek Nigrin, Kemin
