Vývoj zemědělství v posledních deseti letech doznal velmi výrazných změn. Ty jsou charakterizovány zejména snižováním jeho celkového rozměru na straně jedné a kladením důrazu na jeho mimoprodukční funkce na straně druhé. Dá se konstatovat, že tyto změny jsou patrné zejména v marginálních oblastech nárůstem ploch zemědělské půdy využívaných extenzivním způsobem, mezi něž patří také různé formy pastvy.
Zemědělská půda v úrodnějších, většinou níže položených oblastech je tímto vývojem zasažena podstatně méně. Avšak i zde jsou pozemky, které svými půdními či konfiguračními popřípadě jinými charakteristikami jsou na okraji zájmu zde hospodařících zemědělců, jelikož se nedají intenzívně využívat. Můžeme tedy očekávat, že i v této oblasti budou uvedeny určité pozemky do klidu a využívány jako pastviny. Vzhledem k tomu, že tyto extenzívní formy hospodaření jsou charakterizovány snahou o minimální vstupy, je nutné řešit problematiku změn botanické skladby klasických porostů víceletých pícnin vystavených spásání hospodářskými zvířaty při minimální úrovni pratotechnických zásahů. Je předpoklad, že porosty budou spásány zejména přežvýkavci tj. skotem či ovcemi, a to buď formou samostatné či smíšené pastvy.
Pokusný porost a jeho sledování
Původně orná půda okrajového hospodářského zájmu s porostem vojtěškotrávy v druhém užitkovém roce, byla v předjaří roku 1995 podseta travní směsí. Takto ošetřený porost byl až do konce vegetačního období roku 1997 spásán skupinou krav masných plemen extenzivními formami pastvy. Cílem pokusu i managementu pastvy byla přeměna porostu víceletých pícnin v porost vyhovující pastvě při minimalizaci pratotechnických zásahů a co nejlepším využití výnosu porostu přímou pastvou. Po celou dobu uvedených tří let byly sledovány vegetační a mezivegetační změny v botanické složení pastevního porostu. Pro hodnocení jeho změn byl pastevní porost rozdělen na jeteloviny (A), trávy (B) a ostatní byliny (C), jejichž podíl byl procenticky kvantifikován podle výnosu suché hmoty ze čtverečního metru.
Ošetřování pastviny
V průběhu celého tříletého období sledování byly na pastvině provedeny následující zásahy
Rok 1995
Jak bylo výše zmíněno, byl na začátku vegetačního období tohoto roku proveden podsev původního vojtěškotravního porostu směsí travin. Ta byla tvořena jílkem vytrvalým (odrůda TARPAN) v množství 29 %, hybridem FELINA v množství 30 %, lipnicí luční (odrůda SLEZANKA) v množství 15 %, kostřavou červenou (odrůda FEROTA) v množství 15 % a srhou (odrůda MILONA) v množství 11 %. Výsevek činil 3,4 kg uvedené směsi na 1 ha. V průběhu vegetace byla pastvina dvakrát přihnojena dusíkatými hnojivy v množství 40 kg dusíku na hektar v obou případech přičemž první dávka byla aplikována v březnu a druhá v srpnu. Dvakrát za sezónu (v květnu a červenci) proběhlo také posečení nedopasků.
Rok 1996
Pratotechnické zásahy v průběhu pastevní sezóny tohoto roku se omezily na dvojí (květen a srpen) přihnojení dusíkem v dávkách 42 kg a 32 kg dusíku na hektar. Dále pak na jedno (květen) posečení nedopasků. .
Rok 1997
Rovněž v tomto roce byla pastvina přihnojena dusíkem avšak ve třech dávkách (duben, červen a srpen) a v množství 28 kg, 22 kg a 32 kg dusíku na hektar. Posečení nedopasků proběhlo jednou a to v květnu.
Vegetační změny
Vliv pastvy skotu na botanické složení pastevního porostu během vegetace v jednotlivých letech uvádějí tabulka 1 (pro rok 1995), tabulka 2 (pro rok 1996) a tabulka 3 pro rok (1997). I když se procentický podíl jetelovin, travin a ostatních bylin výrazně lišil v jednotlivých letech jsou ze všech tří tabulek jednoznačně zřejmé také změny v průběhu vegetačního období. Pokud se týká jetelovin, je možné je charakterizovat jako postupné snižování jejich podílu, které během prvního roku kleslo o 5 %, v druhém roce o 13 % a ve třetím roce o 8 %. U travin naopak došlo k trvalému nárůstu jejich podílu, a to v prvním roce o 13 %, v druhém roce o 15 % a ve třetím roce o 7 %. Méně jednoznačný trend mělo zastoupení ostatních bylin, které po svém nárůstu o 18 % v prvním roce pokleslo v druhém roce o 2 % a ve třetím roce stouplo o 1 %.
Mezivegetační změny
Botanické složení pastevního porostu na začátku pastvy v jednotlivých letech uvádí tabulka 4, tabulka 5 pak složení týchž porostů na konci pastevního období ve zmíněných letech. Rovněž z těchto tabulek je patrný klesající podíl jetelovin v pastevním porostu, který na začátku pastvy klesl mezi prvním a druhým rokem pastvy o 10 % a mezi druhým a třetím rokem o 17 %. Pokud se týká konce pastvy, byl pokles mezi stejnými roky 18 % a o 12 %. Podíl travin na začátku pastevního období mezi prvním a druhým rokem pastvy sice poklesl o 7 %, avšak mezi druhým a třetím rokem stoupl jejich podíl o 20 %. Na konci pastevního období vykazoval podíl travin trvale vzestupný trend a činil 21 % mezi prvním a druhým rokem pastvy a 22 % mezi druhým a třetím rokem pastvy. Zastoupení ostatních bylin na začátku pastevního období mezi prvním a druhým rokem pastvy stouplo o 17 % a mezi druhým a třetím rokem pastvy kleslo o 13 %. Na konci pastevního období však jejich podíl stále klesal o to o 3 % mezi prvním a druhým rokem pastvy a o 10 % mezi druhým a třetím rokem pastvy.
Z tabulek 1 až 5 jsou také dobře patrné vegetační a mezivegetační změny ve složení pastevního porostu v rámci jednotlivých sledovaných skupin tj. jetelovin, travin a ostatních bylin. Práce prokázala možnost převodu vojtěškotravního porostu na porost pastevní pomocí extenzivní pastvy skotu při minimalizaci ostatních pratotechnických opatřeních.
Práce vznikla s podporou MŠMT 432100001.
Ing. Gustav Chládek, Dr. Ing. Josef Kučera, Ing. Stanislava Žižlavská,
MZLU v Brně
