Přeštické černostrakaté plemeno je místní české plemeno, jehož původ pochází z konce 19. století. Plemeno je registrováno UN FAO jako ohrožené vyhynutím a od roku 1992 je klasifikováno jako živočišný genetický zdroj a od roku 1996 je chováno v uzavřené populaci.
Chov málopočetných plemen v uzavřené populace může vést ke snížení genetické variability. Konečným důsledkem je zvýšení rizika tzv. inbreední deprese, jevu kdy dochází vlivem vyšší příbuznosti ke zhoršování (nejen) užitkových vlastností zvířat. Inbriding lze hodnotit na základě záznamů z rodokmenu, kde koeficient inbridingu je definován jako pravděpodobnost, že obě alely jedince jsou identické podle původu. Dalším popsaným důsledkem zvyšující se příbuznosti je nepoměr mezi heterozygotností a homozygotností genů (lokusů) v populaci, čímž dochází ke ztrátě genetické diverzity, která vede ke zhoršování konstituční pevnosti, zdraví a ke snižování životaschopnosti potomstva. Poznání genetické diverzity je nezbytným předpokladem pro přijímání takových rozhodnutí, které z dlouhodobého hlediska zabezpečí minimalizaci inbridingu. Přesnost hodnocení genetické diverzity zjišťovaná na základě rodokmenových údajů závisí do značné míry od struktury a kvality rodokmenů.
Více se dočtete v článku Ing. Emila Krupy, Ph.D., Ing. Zuzany Krupové, Ph.D., a Ing. Elišky Žákové, Ph.D., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha, který najdete v květnovém čísle časopisu Náš chov.*
