Průjmová onemocnění jsou nejčastějším a nejzávažnějším zdravotním problémem telat v raném postnatálním období ovlivňující téměř 19 % populace zvířat k tomu dodávají, že průjmy jsou nejčastější příčinou úmrtnosti u novorozených telat. Při takových průjmech je k léčbě nutné použít antibakteriální, antiprotozoální a imunomodulační látky. Nebo lze využít alternativní metody léčby např. prebiotika a probiotika, synbiotika nebo bylinné směsi a extrakty.
Experiment byl proveden v období duben 2022 do dubna 2023 na farmě mléčného skotu Zemědělská Klučenice a. s. Jako experimentální zvířata bylo použito 90 jaloviček holštýnského skotu ve věku 0 až 56 dní. Každé experimentální období trvalo 56 dní, odběr vzorků probíhal vždy 5. a 56. den po narození. Telata byla ihned po narození přesunuta do venkovních individuálních boxů, ve kterých byla do stáří 56 dní po narození. Po narození byla telatům poskytnuta základní péče. Ošetřovatel zkontroloval či v případě nutnosti zajistil životaschopnost jedince. Telata byla rozdělena do tří skupin. Ve skupině s Bifidobacterium bifidum (BB), 30 ve skupině kombinace kmenů Lactobacillus sporogenes, Enterococcus faecalis a Bifidobacteriunm bifidum (LEB) a 30 telat ve skupině kontrolní (C). Telata byla vážena při transportu z porodny do venkovních individuálních boxů nejdéle dvě hodiny po narození a následně 56. den po narození při transportu do skupinových boxů v teletníku. K vážení a transportu byl použit dvoukolový vozík s vestavěnými tenzometrickými vahami s přesností na 1 desetinu kilogramu. Vozík byl vybaven také fixační zábranou a byl využíván i k odrohování telat.
Vzorky krve byly odebrány z krční žíly (vena jugularis) a provedl biochemický rozbor na přístroji Ellipse Dialab a krevní obraz na přístroji Exigo LABtechnik. Sledované parametry: hemoglobin, hematokrit, erytrocyty, leukocyty, glykemie, močovina, alkalická fosfatáza, gama-glutamyl transferáza, celková bílkovina, cholesterol, zinek, měď, fosfor, vápník a hořčík.
Nejvyšší živé hmotnosti v 56. dnech dosahovala telata ze skupiny LEB. Rozdíly byly významné ve srovnání se skupinou BB a skupinou C (86,23±5,49 kg vs. 84,72±6,22 kg, P <0,05; 86,3±5,49 ± 6,18 kg proti 82,86±5,35 kg, P <0,01). Skupina BB byla u přírůstků v živé hmotnosti statisticky významná pouze oproti skupině C (84,72±6,22 kg vs. 82,86±5,35 kg, P <0,05). Vliv na snížení výskytu a doby trvání průjmových onemocnění nebyl v této studii prokázán P =0,0725.
Přidání BB a LEB do kolostra a mléčné krmné směsi má prokazatelný vliv na hmotnostní přírůstky živé váhy u telat od 1. do 56. dne věku. Testovaná krmná aditiva neměla statisticky průkazný vliv na snížení výskytu a četnosti průjmových onemocnění u telat do 56. dne po narození. Z výsledků je patrná zvýšená četnost výskytu průjmových onemocnění u skupiny C, která byla krmena pouze základní krmnou dávkou oproti pokusným skupinám LEB a BB. Přestože byly zaznamenané četnosti výskytu průjmových onemocnění nižší než u skupiny C, můžeme pouze konstatovat prospěšný vliv na snížení četnosti průjmů u telat ve skupinách LEB a BB bez potvrzení statistické významnosti. Zařazení probiotických krmných aditiv zlepšuje zdravotní stav telat, ovšem je velice důležité si uvědomit, že tato aditiva budou nejlépe fungovat jako prevence.
Ing. Luboš Zábranský, Ph.D., Ing. Petr Brož, JU v Českých Budějovicích, Fakulta zemědělská a technologická
Podrobněji v časopisu Krmivářství 6/2023.
