21.10.2001 | 10:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vliv růstové schopnosti prasat na zisk

Při analýze ekonomiky výroby jatečných prasat nás zaujala otázka jak úroveň denních přírůstků ve výkrmu ovlivňuje rentabilitu výroby. Jako výchozího materiálu bylo použito šetření provedené skupinou ekonomiky chovu hospodářských zvířat ve VÚŽV Praha – Uhříněves v roce 2000, jehož se zúčastnilo 18 podniků používajících progresivní technologie v rámci uzavřeného obratu stáda (při nákupu prasniček F1 z rozmnožovacího chovu).

Dalo by se předpokládat, že s rostoucím denním přírůstkem prasat bude příznivější i ekonomika. Vyšší růstová schopnost vede k příznivější konverzi krmiv, což může (záleží i na pořizovací ceně krmiv) být spojeno s nižšími náklady na krmiva na kilogram přírůstku, dále zkracuje dobu výkrmu do konstantní hmotnosti a tím snižuje „ostatní“ náklady na výkrm prasete. Rovněž lze předpokládat, že i úroveň chovu prasnic a předvýkrmu předcházející vlastnímu výkrmu bude na vyšší úrovni a vykáže nižší náklady.
Zda se tato hypotéza potvrdí ukáže dále provedená analýza. Výchozím kritériem byl dosažený zisk na kapacitní jednotku výkrmny vzhledem k dosažené úrovni denních přírůstků na kus (graf 1). V grafu je vyznačena úroveň jednotlivých podniků a proložena křivka vypočítaná na základě statistického aparátu, charakterizující průběh sledované závislosti. Její matematický tvar nejlépe vystihla kvadratické funkce typu
y = – 102831 + 285,77 x – 0,1948 x2 při vysoce průkazné významnosti P≤0,01 ; I = 0,647+++).
Podniky byly roztříděny podle úrovně denních přírůstků na kus do tří skupin. U skupin A a C výše zmiňovaná funkce poměrně dobře kopíruje výsledky jednotlivých podniků, u nejpočetnější skupiny B v intervalu přírůstků od 675 do 740 g na kus a den se projevila větší variabilita. Proto v rámci skupiny B byla podrobněji analyzována skupina 4 podniků dosahujících zisku na kapacitní jednotku za rok vyšší jak 2 000 Kč (TOP).
Z grafu 1 vyplývá poměrně překvapující závěr: podniky s nejvyšším přírůstkem nepatřily mezi ekonomicky nejsilnější. V čem byla příčina? To vyplyne z podrobnějšího rozboru, kdy u jednotlivých na sebe navazujících fází výroby jatečných prasat budeme sledovat úroveň jak naturálních parametrů výroby tak i cenových vstupů (tabulky 1 až 5). V té souvislosti nutno upozornit pečlivého čtenáře, který si bude jednotlivé údaje přepočítávat, že v tabulkách budou drobnější odchylky vzniklé tím, že výpočty jsou výsledkem vícemístných desetinných čísel, zatímco v tabulkách jsou údaje zaokrouhlovány.

Nákladovost výroby selat
Provozně – ekonomické výsledky chovu prasnic charakterizuje tab.1. Co do natality prasnic byly zaznamenány určité rozdíly, relativně však poměrně malé. Oproti průměru souboru se počet odchovaných selat na prasnici za rok lišil u jednotlivých skupin, vyjádřeno v relativních číslech, od –6,5 do + 2,8 % při přibližně stejné úrovni úhynu (kolem 2 selat na prasnici za rok).
Nejpříznivějších výsledků i pokud jde o spotřebu jadrných krmných směsí dosáhly podniky skupiny B. V jejím rámci podniky top vykázaly poněkud horší výsledky užitkovosti. Neplatilo to však pokud jde o ekonomické výsledky. Sledujeme-li úroveň jednotlivých nákladových položek, pak u nákladů na krmiva, pracovních nákladů, odpisů HIM a amortizace prasnic nebylo větších rozdílů (kromě top podniků). Ty se naopak projevily u „ostatních“ nákladů. Bohužel tato nákladová položka nebyla v rámci šetření podrobněji sledována. Kriticky zhodnoceno, řešitelé nebyli na tuto eventualitu připraveni a v příštím roce bude tato položka podrobněji zkoumána.
Náklady na odchované sele byly rozhodující měrou, vedle čisté natality, ovlivněny hlavně úrovní „ostatních“ nákladů. V přepočtu na kilogram selete se navíc uplatnila odlišná hmotnost odstaveného selete u skupiny A.

Nákladovost předvýkrmu
Opět i zde se dominantním způsobem projevuje nákladová položka „ostatní náklady“. I když u skupiny C bylo dosaženo nejpříznivější konverze krmiv a nejnižších nákladů na krmiva i nákladů na krmný den bez ostatních nákladů, byl náklad na kilogram přírůstku vlivem vyšších ostatních nákladů spolu s nižším denním přírůstkem na kus vysoký, srovnatelný s výsledky skupiny A.
Připočteme-li navíc náklady na sele (zvýšené o úhyn v předvýkrmu), nebyl zaznamenán rozdíl mezi skupinami A a C. Příznivé postavení v dosavadní nákladovosti si udržely podniky skupiny B a dominantních výsledků dosáhly top podniky. U převáděných běhounů do vlastního výkrmu se projevila rozdílná úroveň v nákladovosti – mezi skupinou B oproti C 163 Kč na kus a v přepočtu na kilogram hmotnosti při úvaze různé hmotnosti při vyskladnění plných 15,02 Kč. Toto je pak výchozí pozice při zkoumání závislosti mezi ziskem na kapacitní jednotku výkrmu a projevy růstu během vlastního výkrmu.
V úsecích předcházejících vlastnímu výkrmu se vytváří důležité předpoklady pro příznivou ekonomiku. Porovnáme-li doposud vynaložené náklady s náklady na jatečné prase (tab.3) je patrno, že úseky výroby selat a předvýkrmu se podílí na celkových nákladech kolem 45 %. Co se zanedbá na začátku výrobního procesu – viz vysoký náklad na běhouna zastaveného do výkrmu – sebelepší úroveň vlastního výkrmu už nedohoní.
V té souvislosti je užitečné si všimnout projevů tzv. cenové retardace (cenového znevýhodnění), jejíž projev spočívá v rozdílu doposud vynaložených nákladů a finální realizační ceně. V průměru souboru si každý běhoun při převodu do výkrmu „nesl ztrátu“ kolem 500 Kč, která musí být zlikvidována během vlastního výkrmu. U jednotlivých skupin byly podstatné odchylky od tohoto průměru. Je rozdíl, jestli tato ztráta činí 265 Kč na kus (TOP podniky) nebo 707 Kč jak tomu bylo u skupiny C. Pak ani sebelepší výkrm nedokáže eliminovat rozdíl těchto ztrát. Zatímco u top podniků zatížilo cenové znevýhodnění kilogram finální hmotnosti prasete (tab. 3)
2,36 Kč, u podniků skupiny C to bylo plných 6,37 Kč. Rozdíl 4,01 Kč představuje rozdíl zisku ovlivněný ekonomikou výroby běhouna.
O to více musí být efektivní výroba v závěrečné fázi. Nakolik se to podaří vyplyne z další analýzy.

Nákladovost výkrmu
Vyplývá z údajů tabulky 3. Je až překvapující, že i zde dominantní úlohu hrají ostatní náklady. Úroveň všech ostatních kalkulačních položek lze považovat za reálný odraz úrovně výkrmu.
Ve všech třech úsecích výroby jatečných prasat se u skupiny podniků C podepsala položka ostatní náklady. V našem případě se můžeme pouze dohadovat v čem spočívá příčina. Bohužel při sběru podkladových údajů jsme této položce, která se nakonec ukázala jako dominantní co do tvorby zisku, nevěnovali náležitou pozornost. Její vliv jsme do jisté míry podcenili.
Příčina vyšších „ostatních“ nákladů může spočívat jednak v koncovce „likvidace“ výkalů. Provoz čističek je vysoce nákladný, ovšem měl by se projevit i v úrovni odpisů HIM (částečně se to potvrzuje). Další položkou by mohly být náklady na opravy. V některých případech podniky provádí přestavbu technologií tak, že náklady s ní spojené vykazují v přímých nákladech. Není to sice zcela správné, ale dělá se to. Navíc u „starších“ podniků mohou být náklady spojené s opravami a údržbou vyšší.
Nepředpokládáme-li enormně vyšší režijní náklady, zbývají náklady spojené s dopravou. Ty by se však neměly podstatněji lišit co do přepravy krmiv a zvířat. Jediná větší položka by mohla být vázána na odvoz kejdy, na druhé straně by měly být úměrně nižší náklady spojené s provozem čističek.
Jak je patrno, příčin úrovně „ostatních“ nákladů může být více.
Z uvedených výsledků vyplývá, že této položce bude muset být věnována daleko větší pozornost než doposud. Všechny výše adresně uváděné nákladové položky odpovídaly víceméně úrovni chovu a lze konstatovat, že jsou odrazem jakési „kuchařky“ spojené s provozem při určité úrovni užitkovosti, především pak pokud jde o náklady na krmiva. Je to patrno i z grafu 2, kde k vyrovnání funkčních závislostí bylo použito opět nejlépe vyhovující kvadratické funkce.

Ekonomika výroby jatečných prasat
Dospíváme k charakteristice výsledného ekonomického efektu, který vyplývá z rozdílu zpeněžení finální produkce a nákladů vynaložených v rámci výrobkové vertikály (tabulka 4). Hlavním předmětem zkoumání byl vliv růstové schopnosti prasat ve výkrmu na úroveň zisku. Z uvedeného vyplynulo, že maximální denní přírůstek na kus nemusí vést k maximálnímu zisku. Je celá řada dalších faktorů a to nejen v oblasti užitkových vlastností, ale i v ekonomické sféře, které spolurozhodují o finálním výsledku, navíc nejen ve vlastním výkrmu.
Metodiku výpočtu zisku na jednotku finální produkce není třeba komentovat. Jde o běžně používaný ekonomický ukazatel spolu s mírou rentability. Nutno však uvést, že ekonomický efekt nevystihuje plně. Nepřihlíží totiž k obrátkovosti prasat ve výkrmu, resp. v rámci uzavřeného obratu stáda k objemu produkce zisku na prasnici za rok. Někdy i menší zisk na kg ž.h. při větším objemu produkce na kapacitní jednotku výkrmny může vést k většímu zisku na kapacitní jednotku.
Důležitým činitelem je v tomto případě rychlost obratu prasat, jež je funkcí doby výrobního cyklu =365/(d + k), kdy k představuje dobu na výměnu turnusu. Doba výkrmu d je závislá na celkovém přírůstku ve výkrmu (rozdílu konečné a počáteční hmotnosti) a úrovni denního přírůstku p; d = (Hk – Hp)/p. Navíc přistupuje i faktor využití objektu. Doposud nebyl komentován, i když v tabulkách 1 až 3 byl uváděn na předním místě. Je nutno si uvědomit, že při nevyužívání kapacit objektů se zvyšuje podíl fixních nákladů v přepočtu na finální produkci a tím se zhoršuje ekonomika.
Za nejvýstižnější ukazatel charakterizující ekonomiku výroby jatečných prasat v rámci uzavřeného obratu stáda je zisk na prasnici za rok (tabulka 5). Přihlíží v první řadě k čisté natalitě, úhynům vykrmovaných zvířat a jatečné hmotnosti, jejichž výsledkem je produkce jatečných prasat na prasnici za rok. Následně přistupuje skupina ekonomických parametrů výroby, jež se koncentrují v zisku na jednotku produkce a výsledkem je zmiňovaný zisk na prasnici za rok.
Jak důležité je používání posledně jmenovaných vrcholových ekonomických ukazatelů vyplyne např. ze srovnání odchylek skupiny podniků B od průměru podniků: zatímco zisk na kg ž. h. byl u skupiny B proti průměru lepší o 32,6 %, zisk na kapacitní jednotku výkrmny se lišil již o 35,7 % a zisk na prasnici za rok o plných 44,6 %.

Slovo závěrem
Snahou producentů musí být co nejpřesnější vystižení ekonomiky. Na základě finálního, hlavního ukazatele lze analytickým způsobem zjišťovat příčiny dosažených výsledků a na tomto základě dělat odpovídající rozhodnutí, vedoucí ke zlepšení výrobní činnosti. Doufáme, že výše uvedené skutečnosti poslouží jako výchozí srovnávací materiál při porovnávání výsledků dosahovaných v konkrétních podnicích. V současné době se vyvinula příznivá situace na trhu, chov prasat je tím ekonomicky atraktivní. Přesto však je nutno se seriózně zabývat i nákladovostí výroby a tím vytvářet předpoklady dalších úspěchů.

Příspěvek vychází z výsledků řešení Institucionálního záměru MZe ČR
M02 – 99 – 4 s finanční podporou MZe ČR.

Prof. ing. Zdeněk Poděbradský, Ing.Petr Kopeček
VÚŽV Praha – Uhříněves

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down