V poslední době se významně zvyšuje zájem veřejnosti o podmínky chovu hospodářských zvířat. Kritickým místem jejich chovu je odchov mláďat. Podmínky chovného prostředí ovlivňují mnoho klíčových faktorů v životě mláděte, včetně vývoje jedince, vznik abnormálního chování, reakce na stres, vnímavost k infekci.
Vliv skupinového ustájení na užitkovost a welfare telat byl předmětem studie týmu specialistů (Ing. Gabriely Malé, Ph.D., doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., Ing. Pavlíny Jiroutové, Ing. Josefa Knížka, Ing. Elišky Nejedlé, Davida Procházky a Martiny Kočí) z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i. v Praze – Uhříněvsi. Ve čtyřiadvacetihodinových hodinových cyklech analyzovali základní denní aktivitu 64 telat, respektive býčků v průběhu mléčné výživy ve dvou různých systémech ustájení – individuálním a skupinovém. Sledované kvalitativní parametry, tj. chování a zdraví, byly vyhodnoceny neparametrickými testy, kvantitativní parametry, jako jsou živá hmotnost, přírůstek hmotnosti a spotřeba starteru, se pak hodnotily F-testem a párovým t-testem v programovém balíčku TIBCO Statistika. Z výsledků sledování vybraných projevů chování je zřejmé, že skupinově ustájení býčci byly aktivnější o 6,4 % v porovnání s býčky ustájenými individuálně, kteří naproti tomu trávili více času ležením (o 4 %). Z pohledu výskytu negativních projevů chování byla u individuálně ustájených býčků zjištěna vyšší frekvence olizování povrchů boxů, výběhů a věder (o 0,7 % času denně), zatímco u skupinově ustájených býčků se vyskytovalo kromě olizování ještě sání ostatních jedinců ve skupině (0,3 % času denně). V této studii nebyl prokázán statisticky významný rozdíl ani v živé hmotnosti, ani v přírůstcích, hmotnosti, resp. ve spotřebě starteru mezi jednotlivými systémy ustájení telat v průběhu období mléčné výživy. Závěrem je možno konstatovat, že telata ustájená ve skupině dosáhla vyšší úrovně welfare v důsledku možnosti projevů širšího spektra přirozeného chování.
Více se dočtete v zářijovém čísle časopisu Náš chov.*
