Vliv zařazení esterů mastných kyselin do diet vykrmovaných kuřat

Vykrmovaná kuřata čelí celé řadě výzev a stresovým faktorům, jako je přenos onemocnění, tepelný stres či nároky na vysoké přírůstky, dobrou konverzi krmiva a kvalitu jatečně opracovaného těla.

Současné výzkumy ukazují, že estery mastných kyselin s krátkým a středně dlouhým řetězcem představují slibnou alternativu k antibiotikům. Proces esterifikace těchto kyselin přináší řadu výhod – zejména vyšší stabilitu v širokém rozmezí pH, lepší biologickou dostupnost a možnost cíleného působení ve všech částech trávicího traktu (Jackman et al. 2025). Díky těmto vlastnostem jsou estery mastných kyselin stále častěji zařazovány do krmných směsí a stávají se předmětem intenzivního výzkumu, který potvrzuje jejich pozitivní vliv na zdraví a imunitu gastrointestinálního traktu i na celkovou užitkovost hospodářských zvířat. Do skupiny s krátkým a středně dlouhým řetězcem patří kyselina máselná, propionová, kapronová, pelargonová, kaprinová, kaprylová a laurová. Rovněž jsou využívány estery všech výše zmíněných mastných kyselin.

Esterifikace je proces, při kterém z karboxylové kyseliny nebo acyl derivátu spojením s alkoholem vzniká ester a voda (Gunstone at al. 2007). Estery mastných kyselin se řadí mezi jednoduché lipidy. Patří zde acylglyceroly, což jsou estery glycerolu a mastných kyselin. Do skupiny jednoduchých lipidů dále patří například vosky, což jsou estery mastných kyselin a jednosytných vyšších alkoholů (Kodíček et al. 2018).

Trávení mastných kyselin

Mastné kyseliny s krátkým řetězcem a glycerol jsou přímo absorbovány do sliznice tenkého střeva a následně transportovány do portální krve. Ostatní volné mastné kyseliny, monoacylglyceroly, diacylglyceroly a triacylglyceroly nejsou ve vodě rozpustné, protože v nich převládají nepolární skupiny, a tedy jsou špatně absorbovatelné (Leeson & Summers 2001; Jelínek & Koudela 2003; Murray 2002).

Pokus s kuřaty

Z vlastních závěrů můžeme konstatovat, že estery mastných kyselin, za standardních provozních podmínek, více než na parametry užitkovosti, působily pozitivně na úseky gastrointestinálního traktu, což by mohlo vést k pozitivnímu vlivu na zdraví střeva kuřat.

Text vznikl s podporou projektu TAČR NCK: Národní Centrum Biotechnologií ve Veterinární Medicíně (č. TN02000017) a dílčího projektu „Ovlivnění zdravotní stavu, produkčních parametrů a vnitřního prostředí hospodářských zvířat a ryb vybranými přídavky do krmných směsí“.*

Seznam literatury je dostupný u autorů článku.

Ing. Jakub Novotný, Ph.D.,

Ing. Karolína Petrová,

doc. Bc. Ing. Ondřej Šťastník, Ph.D.,

Ing. Filip Karásek, Ph.D.,**

doc. Mgr. Ing. Eva Mrkvicová, Ph.D.,

prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D.,

MVDr. Renata Kučerová**

*Ústav výživy zvířat a pícninářství, AF, Mendelova univerzita v Brně

**ADDICOO GROUP, s. r. o.

Kontakt: jakub.novotny@mendelu.cz

Celý článek autorského kolektivu přinášíme v časopise Krmivářství 3/2025.