Vlk již není kriticky ohroženým druhem

Na osmadvacáté konferenci Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., v Koutech u Ledče nad Sázavou samozřejmě nechyběly informace týkající se aktuální úpravy legislativy související s ochranou vlka obecného. V této souvislosti vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí Ing. Michal Servus na úvod předeslal, že v prosinci letošního roku došlo v rámci Bernské úmluvy ke snížení míry ochrany vlka obecného.

Na evropský předpis Česká republika zareagovala změnou ochrany druhu a vlka obecného přeřadila z kategorie kriticky ohrožený na ohrožený. Podle Ing. Servuse byla novela vyhlášky předložena legislativní Radě vlády. Jakmile bude upravená vyhláška schválená, bude aktualizován Program péče o vlka a následně i pohotovostní plán pro řešení problematických jedinců vlka.

Nástroje pro chovatele hospodářských zvířat

V prezentaci také zaznělo, že klíčové nástroje pro chovatele hospodářských zvířat budou v platnosti i nadále. Zahrnují jednak podporu z Operačního programu Životní prostředí na pořízení preventivních opatření pro zabezpečení hospodářských zvířat, dále náhradu újmy za ztížené zemědělské hospodaření v důsledku výskytu vlka obecného zakotvenou ve vyhlášce č. 432/2005 Sb., a konečně náhradu škody vlkem na hospodářských zvířatech vycházející ze zákona č. 115/2000 Sb. Zatímco vyplacení náhrady podle znění tzv. újmové vyhlášky mohou nárokovat výhradně chovatelé hospodařící v oblastech s opakovaným výskytem vlka (zpracovává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, AOPK ČR), náhradu škody lze nárokovat všude.

„Podpory preventivních opatření pro subjekty, které nepodnikají v zemědělské prvovýrobě administruje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, zatímco pod Státní fond životního prostředí spadají zemědělské subjekty. Co se týká podmínek financování preventivních opatření, minimální výše způsobilých výdajů by měla odpovídat částce 50 tisíc bez DPH s mírou podpory 100 %. Dále žadatel musí mít alespoň pět kusů hospodářských zvířat, která jsou registrovaná v ústřední evidenci hospodářských zvířat a jsou pasena na dotčených pastvinách s minimálním zatížením 0,2 VDJ na hektar. Jak již bylo řečeno, projekt musí být realizován v oblasti opakovaného výskytu vlka a měl by být navržen tak, aby byla zachována prostupnost krajiny se zohledněním zachování funkce biotopu pro velké savce. Podmínkou vyplacení podpor je, že realizovaná opatření budou splňovat Standardy pro ochranu hospodářských zvířat před útoky velkých šelem,“ vypočítal Ing. Servus.

Od ledna platí nové podmínky

Co se týká náhrady škod vyplývající z novely zákona č. 115/2000 Sb., od prvního ledna 2026 se rozšiřuje počet druhů domestikovaných zvířat, které lze uplatňovat na tury, prasata, ovce, kozy, drůbež, koňovité, králíky, běžce, velbloudovité a zvěř ve farmovém chovu včetně jelenovitých. Současně zahrnuje také úhradu za zraněné a usmrcené psy.

„Nová verze upravuje lhůty a podmínky místního šetření a nabízí možnost oponentního posudku zadaného orgánem. V přípravě máme dvě prováděcí vyhlášky, a to podmínky náhrady škody, které zahrnují minimální zabezpečení stád, a dále obsah žádosti o náhradu škody, která obsahuje výpočet škody a kvalifikace pro odborné posudky. Z hlediska upraveného postupu při škodě způsobenou vlkem, medvědem nebo rysem je důležité, aby poškozený bezodkladně nahlásil tuto skutečnost místně příslušnému orgánu (ORP, CHKO, NP), který provede místní šetření k identifikaci původce škody a zašle protokol na krajský úřad. Poškozený je povinen zaslat žádost o náhradu škody do 30 dnů ode dne, kdy se o vzniku škody a její výši dozvěděl, nejpozději však do 31. března kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém ke škodě došlo. Ohledně místního šetření došlo ke změně ve smyslu, že poškozený je povinen zúčastnit se místního šetření osobně nebo prostřednictvím pověřeného zástupce. Dále musí umožnit orgánu přístup na místo škody a ohledání poškozeného zvířete nebo věci a poskytnout nezbytnou součinnost a informace o okolnostech vzniku škody a o opatřeních, která k zabránění vzniku škody přijal. Pokud místní šetření nelze provést před provedením veterinárních asanačních činností, je poškozený povinen vzniklou škodu a její rozsah zdokumentovat tak, aby o jejích příčinách, okolnostech a rozsahu nebylo pochyb.

Podle platné novely zákona č. 115/2000 Sb. lze náhradu škody způsobenou vlkem poskytnout jen tehdy, byla-li vyjmenovaná domestikovaná zvířata v době vzniku škody zabezpečena proti úniku a útoku vlka obecného v souladu s technickými a organizačními požadavky, stanovenými vyhláškou vyhotovenou Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. V případě vzniku škody v chovech skotu, ovcí nebo koz lze náhradu poskytnout jen tehdy, pokud se jednalo o zvířata evidovaná podle plemenářského zákona v ústřední evidenci. O detailním nastavení podmínek se stále jedná,“ konstatoval na závěr vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí.

Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Náš chov.*