01.04.2004 | 08:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vsadili na chov prasat

Zemědělské družstvo „Hraničář“ se sídlem v Loděnici nedaleko Opavy patří k nejstabilnějším podnikům v Moravskoslezském regionu. Prošlo relativně klidnou transformací a od roku 1992 funguje bez výraznějších změn. Zabývá se rostlinnou, živočišnou i přidruženou výrobou. Může se pochlubit zejména významným chovem prasat, který patří mezi hlavní předměty podnikání. V posledních letech vedení podniku do tohoto chovu dost investovalo.

V současné době se však odbyt podniku potýká s problémy spojenými s nízkými výkupními cenami vepřového, které činní chov prasat pro zemědělce přechodně nerentabilní. Přesto chce vedení podniku v chovu pokračovat. Už vzhledem k vynaloženým prostředkům a úsilí.

Přístup k úvěrům

Jako dobře zavedený podnik si „Hraničář“ mohl v posledních letech dovolit rozsáhlé investice. V polovině 90.let například zrekonstruoval a rozšířil farmu dojnic v Neplachovicích pro 600 dojnic, 300 telat a 100 jalovic s vynaložením 55 milionů korun. Před čtyřmi lety zase investoval do výstavby zinkovny ve svém ústředním areálu v Loděnici. Tato provozovna přidružené výroby ho přišla na dalších 30 milionů korun. Od své transformace v roce 1992 podnik proinvestoval do rozšíření výroby, zavádění nových provozů či modernizace celkem 200 milionů korun, to znamená skoro 18 milionů ročně.
S ohledem na dosahované výsledky a trvalou solventnost nemá družstvo problémy získávat další úvěry a také jich plně využívá. Jedním z posledních projektů bylo rozšíření a modernizace farmy pro chov prasnic přímo v hlavním areálu podniku v Loděnici, se kterým vypomohla také agentura SAPARD.

Rozhodnutí pokračovat

„Současných problémů kolem nízkých výkupních cen vepřového masa jsme se nezalekli,“ říká hlavní zootechnik podniku ing. Miroslav Kimpl s tím, že o omezení chovu se kvůli tomu neuvažuje. Vzápětí připouští, že loňské výkupní ceny v rozmezí 23 až 37 korun za kilogram živé váhy učinily chov prasat nerentabilním a tento stav přitom trvá již tři roky. „Aby se nám vrátily alespoň náklady a hospodaření skončilo s nějakým minimálním ziskem, potřebovali bychom při zachování současných vstupů, tedy zejména cen krmiva, výkupní ceny stabilně od pětatřiceti korun výše,“ dodává.
„Hodláme pokračovat,“ říká dále, „ale není to rozhodnutí nijak jednoduché, protože chov prasat je nejméně chráněná komodita, která není nijak dotována v rámci zemědělské politiky ani České republiky ani Evropské unie. Dalším úskalím je finančně náročné zajištění kejdového hospodářství. Musíme mít určitou skladovací kapacitu, abychom mohli aplikovat kejdu v době, kdy je to možné. To nám opět zvedá náklady.“

Investice přes 11 milionů

Předseda představenstva podniku „Hraničář“ ing. Břetislav Hrbáč nám prozradil, že pro modernizaci a rozšíření chovu prasat podnik sehnal a vyčlenil investiční položku přesahující 11 milionů korun Ta by měla přinést jednak přímé úspory a dále zajistit standardizaci po vzoru Evropské unie. První fáze investic již proběhla.
Celý chov byl soustředěn na jednu farmu v Loděnici. Ta byla rozšířena v bývalém objektu po zrušeném chovu telat. Zrušením prasečích odchovů na několika místech se výrazně zvýšila produktivita práce a ušetřilo se asi na deseti pracovnících. Na tři stovky prasnic a na to navazující předvýkrm a výkrm prasat v moderním zařízení stačí pouze šest pracovníků z celkového počtu dvou set zaměstnanců celého podniku. Po dalších investicích vedení počítá s ušetřením dalšího pracovního místa.
„Do chovu prasat jsme investovali již šest a půl milionů korun a téměř pět milionů korun chceme investovat s využitím programu Evropské unie SAPARD,“ vysvětluje Břetislav Hrbáč. „Tyto finanční prostředky můžeme čerpat do roku 2005. Naše další investice ve druhé fázi budou směřovat do technického vybavení pro zvýšení kapacit pro skladování kejdy. Chceme si pro tento účel pořídit velké nadzemní nádrže.A rovněž dokončit vzduchotechniku.“
Od zlepšení prostředí pro chov a zvýšení pohody zvířat si slibuje obrat, který by nakonec vedl i k založení vlastního rozmnožovacího a šlechtitelského chovu s rodičovskou a prarodičovskou generací. Dnes musí prasničky nakupovat. Pokud by ale měl vlastní chov, ušetřil by za nákup nových kusů a také podstatně snížil riziko nákazy a zdravotních rizik přenosných z jiných chovů.
Jak k tomu dodává hlavní zootechnik Miroslav Kimpl, vlastní chovy ušetří podniku peníze. Ty už nyní ušetří za krmivo převážně z vlastních zdrojů, ovšem ne zcela. V Loděnici sice využívají vlastní zrniny, ale doplňková krmiva musejí nakupovat. Mají přitom vlastní podnikovou míchárnu.

Podpora státu

„Zatím nám chybí větší podpora ze strany státu,“ vysvětluje Miroslav Kimpl hlavní úskalí chovu prasat v Čechách a na Moravě. „Omezení produkce vepřového by přitom ekonomicky ohrozilo i zemědělské podniky, které se jím nezabývají. Na chov prasat se totiž váže další výroba, zejména produkce obilovin. V případě rušení chovů se tato produkce také sníží a pravděpodobně vznikne převis nabídky nad poptávkou, čímž se může propadnout cena obilovin.“
„Na prvovýrobce jsou v souvislosti s naším vstupu do EU a přiblížením se k evropským standardům kladeny vysoké nároky ohledně rychlého přizpůsobení se novým pravidlům a vyhláškám, se kterými se budeme muset vyrovnat“ říká Břetislav Hrbáč.
Velkým problémem i tak ale zůstává velmi nízká výkupní cena vepřového.
„Vloni jsme kvůli ní vykazovali ztrátu téměř 4 koruny na kile,“ počítá Břetislav Hrbáč. „Pokud tedy ročně vyprodukujeme a prodáme 600 tun vepřového masa, dosahujeme ztráty 2,4 miliony korun.“
Tyto ztráty vyrovnávají jiné předměty podnikání, kterým se „Hraničář“ rovněž věnuje. Horkým želízkem v ohni je přitom přidružená výroba. Ta však nespočívá ve zpracování masa, ale v oboru téměř technickém.
Přidružená výroba v podniku „Hraničář“ spočívá v kovovýrobě a zinkování. Před časem byla přímo v hlavním areálu v Loděnici otevřena nová zinkovna, jejíž výrobní standardy rovněž plně odpovídají těm evropským. Zabývá se povrchovou úpravou kovů žárovým zinkováním.
Z celkového ročního obratu podniku ve výši 200 mil.Kč připadá 30 až 40 mil. právě na tuto přidruženou výrobu. Ta patří k odvětvím, která jsou pro podnik výdělečná i v současném složitějším období a výrazně se podílí na celkovém zisku.
Jak nás ale ujistil předseda představenstva Břetislav Hrbáč, podnik nehodlá omezovat provozy živočišné a rostlinné výroby na úrok rentabilnější přidružené výroby. Věří, že výkupní ceny vepřového se zlepší, přijde také nějaká výraznější podpora od státu a pro české zemědělce bude opět výhodné věnovat se tradiční zemědělské produkci.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down