Výroba mléka, odchov jalovic a výkrm býků je stěžejním výrobním programem Líšnické, a. s., která hospodaří v podhůří Orlických hor. Základem ekonomického chovu dojnic je dlouhověkost podmíněná zdravím, na které má přímý vliv stájové prostředí a ustájení. I to byl důvod, proč chovatelé v Líšnici vybudovali novou produkční stáj, která svým řešením zohledňuje požadavky zvířat.
Zemědělská společnost Líšnická, a. s. hospodaří na 1110 ha zemědělské půdy, z níž je 787 ha orné v podhorské oblasti s nadmořskou výškou od 420 do 620 m. Se šedesáti přepočtenými zaměstnanci se věnuje klasické rostlinné a živočišné prvovýrobě. Rostlinná výroba podniku je podřízena živočišné výrobě a slouží k zajištění krmivové základny pro skot v podobě produkce píce z trav, jetelotrav, hrachu a kukuřice. Mimo to na dalších asi 100 ha pěstují ozimou řepku, na stejné výměře ostropestřec mariánský a trávy na semeno.
Produkční stádo momentálně čítá 427 krav, dále 325 jalovic, 230 kusů býků ve výkrmu a 209 telat. Kromě dojnic českého strakatého plemene chovají i krávy bez tržní produkce mléka v počtu 27 charolaiských plemenic s asi dvaceti telaty. Užitkovost za kontrolní rok 2009/2010 byla ovlivněna rekonstrukcí produkční stáje a při 334 uzavřených laktacích dosahovala průměru 6869 kg s obsahem složek 269 kg tuku a 244 kg bílkovin. Mléko s obsahem složek 3,91 % tuku a 3,56 % bílkovin dodávají do mlékárny Orrero, a. s., Litovel, která se specializuje na výrobu parmazánů.
„Český strakatý skot se v Líšnici chová již od roku 1957. Od roku 2000 pokračujeme ve více než padesátileté chovatelské tradici bývalého jednotného zemědělského družstva, která je postavena na výrobě mléka o hovězího masa. Snažíme se hospodařit podle osvědčeného modelu vyzkoušeného mnoha generacemi sedláků. Myslíme si, že tradiční způsob agrotechniky je vzhledem k životnímu prostředí a vodním zdrojům a tokům, které nás obklopují asi nejšetrnější. Na svažitých pozemcích s jílovitou půdou, kterými protéká řeka Divoká Orlice se odpradávna hnojilo hnojem. Již staří sedláci věděli, že když přijdou na jaře záplavy, tak těžký hnůj složený okolo statku udrží nápor vody. Stejnou funkci plní i na poli, kde udrží ornici a nedochází tak k jejím splachům, respektive k půdní erozi. I to byl důvod, proč jsme v nové produkční stáji zvolili ustájení na hluboké podestýlce, která je podle našeho názoru pro krávy nejpohodlnější alternativou,“ řekl v úvodu předseda představenstva a ředitel podniku v jedné osobě René Keprta.
Komfortní ustájení pro starší dojnice Do rekonstrukce dvou produkčních stájí, které prošly přestavbou již v roce 1994 se chovatelé pustili potom, co středisko K2 v Líšnici v srpnu 2008 zachvátil požár. Atypická, asi 18 m vysoká stavba s ocelovou konstrukcí o rozměrech 55 x 125 m s ustájovací kapacitou pro 516 dojnic byla naskladněna v polovině listopadu loňského roku. Výška stáje byla nezbytná pro dosažení dobré cirkulace vzduchu a ve spojení s novou nepřehřívající se střešní krytinou od firmy Pama účinně a preventivně řeší riziko tepelného stresu krav. Na rozdíl od standardně zavedených ustájovacích systémů však ve stáji nejsou klasická lože. Krávy si mohou na hluboké podestýlce lehnout kam chtějí a v jakémkoli směru. Podle předsedy líšnické akciové společnosti se názory některých specialistů zabývajících se ustájením skotu a argumentujících zhmožděnými struky krav vzájemným přišlápnutím se nepotvrdily. Právě hluboká podestýlka ztlumí případný kontakt jedné krávy s druhou natolik, že k poškození mléčné žlázy nedochází.
„V době kdy jsem vymýšlel tuto stáj a její každý detail, vždy jsem měl před očima dojnici na sedmé, osmé laktaci, která si zaslouží veškerý komfort. Proto vznikla stáj vzdušná, světlá, s čistým a hladkým krmným stolem, kde se nedrží plísně a bakterie. S napajedly s vlažnou, čistou vodou, za kterou nemusí zvířata daleko docházet, a po napití se mohou vrátit zpět ke krmnému stolu, neboť pořád stojí na krmišti. S drbadly, které je vždy zbaví prachu, dále s měkkým, suchým, teplým a prostorným ložem, jenž je pohodlné jak při ulehání, tak při vstávání, neboť nehrozí uklouznutí a nepřekáží hrazení. Krávy si mohou lehnout vždy tak, jak jim to vyhovuje, nemusí ležet proti větru nebo na slunci. V zastřešeném výběhu se mohou projít, vyhřívat na slunci i dívat se do přírody. To vše dělá stáj výjimečnou,“ doplnil na adresu nové stáje předseda.
Rekonstruovaná stáj pod drobnohledem V průjezdné produkční stáji s otevřenými bočnicemi opatřenými sítěmi a plachtami je pět metrů široký krmný stůl. Prostor, kam se zakládá krmivo je vylitý hladkým polymerbetonem stejně, jako podlahy v kancelářích, v ostatních provozech stáje je hrubší. Krmení se zakládá dvakrát denně krmným vozem celkem osmi produkčním skupinám – prvotelkám v rozdoji, dále na vrcholu, ve středu a na konci laktace; obdobně je rozdělena i kategorie starších krav. „Tři a půl metru široké krmiště zaručuje kravám dostatek pohodlí. Půlmetru široký a deset centimetrů vysoký předžlabový schůdek krávy nutí k tomu, aby při krmení přenášeli hmotnost na zadní končetiny. Bachor tak netlačí na plíce, čímž zvířata přijmou více objemného krmiva.
Krmiště vyhrnujeme dvakrát denně mechanizací do šachty ve středu stáje, odkud se dále přečerpává do jímky. Lopaty na stahování kejdy jsme nedávali záměrně, abychom zvířata nerušili. Protože se krávy ve stáji nenechají nikde chytit, tak z dojírny odcházejí přes selekční branku, kde si vybíráme zvířata k inseminaci a léčbě. Obě vybrané skupiny jdou do inseminačních a veterinárních boxů, kde jsou dokonale fixované za krkem samopoutacími zábranami a za zadníma nohama ještě tyčí. Tímto opatřením jsme se vyhnuli nahánění a ošetřování zvířat ve stáji. Krávy se tak cítí bezpečně a ve stádu se chovají klidně. Pětiměsíční provoz ukázal, že zvířata dovedou být vděčná, když jim člověk naslouchá a umí se vžít do jejich kůže. Dosavadní výsledky tomu nasvědčují. Chtěl jsem pro naše dojnice to nejlepší – příjemný a klidný domov, ne fabriku na mléko. A to se myslím zdařilo,“ řekl na závěr první muž zemědělského podniku Líšnická, a. s.
Martin Jedlička
Klíčové informace:
- Zemědělská společnost Líšnická, a. s. na Ústeckoorlicku, která byla založena v roce 2000 obhospodařuje na 1110 ha zemědělské půdy, z níž je 787 ha orné.
- V nadmořské výšce od 420 do 620 m se zabývá klasickou rostlinnou a živočišné prvovýrobou.
- Živočišnou výrobu podniku reprezentuje chov českého strakatého skotu a chov krav bez tržní produkce mléka zastoupený 27 charolaiskými plemenicemi s asi dvaceti telaty.
