Čtvrtého května proběhl seminář v rámci VÚVeL Academy na téma Mastitidy dojeného skotu, moderní postupy diagnostiky a budoucnost léčby v souladu s novými veterinárními předpisy. Mnoho zájemců o přednáškjy se sešlo v tělocvičně střední veterinární školy v Hradći Králové.
S první přednáškou se prezentoval prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc., z katedry genetiky a biotechnologií zemědělské a technologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Přednášel o dědičnosti zdraví.
Ing. Daniela Schröffelová, CSc., vedoucí technička laboratoře iGenetiky Českomoravské společnosti chovatelů a.s. mluvila o práci laboratoře a důležitosti posílat do laboratoře správně odebrané a upravené vzorky.
O podmínkách pro používání léčiv v chovech skotu s ohledem na nové právní předpisy mluvila MVDr. Leona Nepejchalová, Ph.D. z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL), řeitelka odboru registrace a schvalování. Představila články nařízení (EU) 2019/6 a navazující předpisy.
Aktuální trendy v diagnostice a terapii mastitid byl název přednášky MVDr. Soni Šlosárkové, Ph.D. (VÚVeL). Léčba mastitid, resp. jejich vyléčení není podle ní náhodný proces. Je ovlivněná faktory dojnice – zdravotní historie, pořadí laktace, imunita, utváření vemene, kondice struků apd. Dále patogenem – invazivita, tvorba biofilmu, citlivost k antibiotikům a jejich obrana před imunitou. Jinými faktory je léčba – doba zahájení, rychlost a délka působení, prostup do cílové tkáně. Nastává významný posun v přístupech k léčbě mastitid. Na rozdíl od dívějšího rutinního přístupu, je dnešní více sofistikovaný. Je intramammární léčba (IMM) antibiotiky (ATB) nezbytná? Lehké a středně těžké mastitidy vyvolané G+ původci má význam léčit IMM antibiotiky. Lehké a středně těžké klinické mastitidy vyvolané G- původci (E. coli) většinou nemá význam řešit IMM antibiotiky. Při léčbě klinických mastitid se primárně zjistí klinický obraz mastitidy (lehká, střední, těžká) a sekundárně se určí původce (faremní kultivace) a k tomu je třeba znát citlivost k ATB nastavit systém (SOP) podle situace stáda.
Těžká mastitida (5–15 %) se projeví příznaky na sekretu a na vemeni i s možnými celkovými příznaky (teplota, apatie aj.). Ihned se musí léčit! Středně těžká (35 %) a lehká (50 %) mastitida se projeví pouze změnami v mléce a na vemeni (lokální příznaky zánětu). Léčí se podle zjištěného původce. Úspěšnost léčby mastitid závisí zásadně také na jejich diagnostice. Na dojírně je závislá na ochotě a erudici dojičů dělat správně první střiky mléka do kelímků, aby se rozeznaly jakékoliv změny mléka (obsah vloček, sraženin, vodnaté sekrety). Diagnostika na dojírně není 100 % , a proto je dalším způsobem sledování počtu somatických buněk v mléce, další možností je vyhodnocení snímaných dat v dojírně nebo robotu (vodivost mléka).
Od 28. 1. 2022 platí v ČR (resp. v celé EU) nařízení (EC) 2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích (VLP), které výslovně omezuje užívání antimikrobních přípravků, nesmí se podávat se rutinně (tj. bez konkrétního odůvodnění), nejsou používány ke kompenzaci špatné hygieny, nepřiměřených podmínek chovu nebo nedostatečné péče, ke kompenzaci špatného řízení hospodářství.
Důležitým opatřením je selektivní zaprahování. Spočívá v individuálním přístupu k zaprahování dojnic. Dojnicím ze zdravou mléčnou žlázou se dává pouze struková zátka, interní sealant, dojnice s narušenou mléčnou žlázou (mastitida, a následně vyšší počty SB) nebo přítomnost patogenních či potenciálně patogenních mikroorganismů dostávají IMM s aplikací ATB (nutnost správné volby ATB) a pak struková zátka. Nicméně selektivní zaprahování není pro každý chov. Tam, kde je nízká úroveň zoohygieny, neřešený vysoký počet somatických buněk v mléce, neznalost faremní diagnostiky, neschopnost personálu aplikovat sterilně IMM i neodbornost vedení, je selektivní zaprahování nevhodné.
O bakteriologické ultivace na farmě a v laboratoři a ojejich výhodách a limitech přednášel MVDr. Jaroslav Bzdil, Ph.D. (Ptácy, s. r. o.). Léčebné protokoly klinických mastitid představil MVDr. Miroslav Věříš (LabMediaServis s. r. o.)
Využití elektronických dat v diagnostice a tlumení mastitid stáda bylo téma, kterrému se věnoval MVDr. Libor Borkovec (Zoetis Česká republika, s. r. o.). Vlivem hygieny ustájení na zdraví mléčné žlázyse zabývyl Ing. Stanislav Staněk, Ph.D. (Mikrop Čebín, a. s.).
