Úspěšný management chovu prasat s dlouhými ocásky je vždy velkou výzvou. To je zřejmé z četných studií o četnosti poranění ocasů. Timo Heikkilä však ukazuje, že existuje i jiná cesta. Je největším finským producentem selat a také dlouholetým zákazníkem a partnerem dodavatele WEDA Dammann & Westerkamp z Dolního Saska. Fin vyvinul speciální koncept pro chov prasat s nezkracovanými ocásky. Jeho práce je úspěšná do té míry, že jeho farmu nedávno vybrala Evropská komise jako ukázku příkladné chovatelské praxe chovu prasat s dlouhými ocásky.
Farma Timo Heikkilä s 3500 prasnicemi, 6000 selat (mezi 7 a 30 kilogramy) a 1200 prasničkami (mezi 30 a 140 kilogramy) se nachází v obci Rusko na jihozápadě Finska, 200 km západně od Helsinek. „Zde ve Finsku je zkracování ocásků zakázáno od 11. listopadu 2002. V lednu 2003 jsme začali chovat prasata s dlouhými ocásky," informoval Heikkilä. A jeho výsledky jsou důkazem, že jeho přístup je správný: pouze dvě procenta zvířat dorazí na jatka s poškozenými ocasy.
Eliminace stresorů
„Hlavní příčinou okusování ocasu je stres,“ zdůraznil Heikkilä. Podle něj je stres způsoben řadou faktorů: například zabránění zvířatům v možnosti krmení současně. Také kontrola prostředí není často správně nastavena, což vede ke špatnému větrání nebo průvanu. Dalším faktorem je nedostatek materiálu pro aktivitu nebo hraní. „Jednoduše lze odstraněním těchto stresových faktorů dosáhnout mnoho,“ potvrdil Heikkilä.
Krmivo s ječmenem
Společnost Heikkilä proto doporučuje chovatelům prasat, kteří mají v úmyslu přejít na chov prasat s dlouhými ocásky: „Pro snížení stresu u zvířat doporučuji instalovat dlouhé žlaby, což znamená poměr místa krmení 1 : 1. Nejlepší je tekuté krmivo.“ Timo Heikkilä úspěšně využívá systém tekutého krmení WEDA již mnoho let. „To zajišťuje, že moje zvířata dostávají krmivo s vysokým obsahem ječmene. K pšenici jsem spíše skeptický, protože obsahuje méně surové vlákniny,“ dodal.
Hygienické systémy jsou nezbytné
Timo Heikkilä krmí výhradně granulované nakoupené krmné směsi. Peletizace zabraňuje kontaminaci jeho populace salmonelou prostřednictvím krmiva. K výživě také používá kyseliny. Společnost Heikkilä v neposlední řadě považuje solidní hygienu za nezbytnou pro tekuté krmení: „Náš systém je vybaven nejmodernější hygienickou technologií WEDA. Zahrnuje pravidelné čištění nádrží UV zářením, opláchnutí celého systému louhem a čištění výtokových trubek ve stáji.“ Tímto způsobem společnost Heikkilä nedává zárodkům a bakteriím šanci na rozvoj.
Příznivé klima stáje
Dalším pilířem jeho koncepce je příznivé klima ve stájích. Aby toho bylo dosaženo, musí být sníženo škodlivé znečištění. Na farmě v Rusku je to řízeno třemi způsoby: snížením hladiny amoniaku, nasměrováním přiváděného vzduchu přímo do kotců a přes dvě třetiny podlahy
Extra dávka slámy ke stimulaci hry
Pro Timo Heikkilä je nezbytné poskytnout selatům dostatečné množství materiálu pro činnost a hru: „Spoléháme se na slámu, ale musí být dobré kvality,“ uvedl. „Jakmile zjistíme, že zvířata se začínají okusovat, hodíme do kotce další množství slámy. „To je rozptyluje a okamžitě je motivuje ke hře.“ Timo Heikkilä vidí instalaci dlouhých žlabů, aby se zabránilo konkurenci mezi zvířaty při krmení, jako první krok v úspěšném přechodu na chov prasat s dlouhými ocasy. „Podle mých zkušeností je klíčové naplánovat všechna opatření dopředu místo toho, abychom reagovali až tehdy, až vzniknou problémy,“ shrnul Timo Heikkilä a zhodnotil tak svůj úspěšný koncept chovu.*
Tisková zpráva společnosti WEDA Dammann & Westerkamp GmbH, 2. 2. 2020
