Sklizeň, výroba a skladování kvalitních objemných krmiv jsou základními předpoklady úspěšného chovu vybraných kategorií hospodářských zvířat. Zejména sklizeň kukuřice na siláž, obilovin na hmotu nebo konzervace zavadlé hmoty trav a jetelovin se pojí především s chovy skotu.
Daná krmiva sklízíme různými způsoby, přičemž jde zpravidla o tři následující možnosti. První variantu představují sklízecí řezačky a na ně navazující odvozní prostředky, druhou možností využití sběracích a řezacích vozů, přičemž v obou výše uvedených případech půjde o sklizeň volného materiálu, který dále skladujeme různými způsoby. Třetí variantou sklizně je lisování objemných krmiv. Za tímto účelem máme k dispozici celou řadu lisů různé výkonnosti, které lisují válcové nebo hranolovité balíky různých rozměrů.
My se nyní zaměříme na technologické postupy uložení a následné konzervace krmiv, k jejichž sklizni využíváme již zmiňované zástupce sklízecích řezaček a řezacích vozů. Půjde především o ukládání materiálu do vaků různých rozměrů. Určitou alternativu představuje stacionární svinovací lisovací technika. Naopak uskladnění v silážních žlabech se pojí především s využitím výkonné manipulační techniky, díky které můžeme zajistit efektivní rozhrnování, vrstvení a dusání sklizené hmoty.
Ukládání do vaků
Do vaků můžeme ukládat všechna běžná objemná krmiva, vaky jsou dále vhodné ke skladování pivovarského mláta, cukrovarských řízků a rovněž se setkáme s využitím ke skladování jadrných krmiv a zrnin. Mimo kukuřice sklízené na zrno, případně formou, kdy jde o sklizeň směsi zrna, palic a listenů, nebo pouze palic a zrna se hodí vaky pro ukládání a konzervaci krmných obilovin. Pro doplnění můžeme poznamenat, že dané technologie můžeme využít pro kompostování organické hmoty a někteří výrobci mj. deklarují, že je možné jejich produkty využívat také pro skladování průmyslových hnojiv a materiálů podobné povahy.
S ohledem na druh krmiva se liší dané typy lisů především způsobem příjmu krmiva a dále průměrem lisovací komory, která koresponduje s průměrem vlastního vaku. Samotné vaky se rovněž liší délkou, která spolu s průměrem určuje jejich objem a tady také kapacitu krmiva, které můžeme ve vacích skladovat. O celkové kapacitě rozhoduje míra stlačení jednotlivých druhů krmiva, přičemž dané hodnoty vyjadřujeme jako hmotnost krmiva uskladněného na jednotku objemu.
Z obecného hlediska můžeme konstatovat, že v závislosti na druhu objemného krmiva a jeho vlhkosti, činí hustota skladovaného materiálu řádově 500 – 600 kg/m3. Z výše uvedených informací vyplývá, že se kapacita vaků, a tedy také skladovaného krmiva odvíjí od jejich rozměrů, přičemž skladování objemných krmiv je v našich podmínkách zpravidla otázkou vaků o průměru 2,4 m, dále 2,7 m, ale řada podniků a farem pracuje s průměrem vaků 3 m. Modely nejvyšších výkonových řad lisů disponují průměrem lisovací komory na úrovni 3,3 nebo 3,6 m. na vybraných trzích jsou k dispozici zástupci s průměrem komory 4,2 m. Naopak pro menší objemy máme k dispozici vaky o průměru mj. 1,2 nebo 1,5 m či se setkáme s průměrem na úrovni cca 1,65 anebo 1,95 m. Běžně používané délky vaků činí 45 m, dále 60 m nebo 75 m a opět se setkáme jak s jejich kratšími, tak delšími variantami. V závislosti na výrobci a dodavateli půjde na jedné straně o délky na úrovni 30 m, na straně druhé se setkáme s vaky o délkách 90 m, 120 m nebo dokonce 150 m. Dále se jednotlivé vaky liší tloušťkou materiálu a dané hodnoty se uvádějí ve specifikaci konkrétních typů vaků.
Ing. Filip Javorek
Kontakt: Ing.filip.javorek@atlas.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 11/2022.*
