27.11.2000 | 08:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Východočeši řešili ekonomiku a výživu prasat

Sdružení východočeských chovatelů hospodářských zvířat pořádá v pravidelných dvouletých intervalech v Kostelci nad Orlicí odborné semináře k chovu prasat. Využíváme dobrého odborného zázemí, které poskytují pracovníci tamního oddělení chovu prasat Výzkumného ústavu živočišné výroby Praha-Uhříněves. Letos jsme využili k uspořádání semináře i pěkného prostředí Střední zemědělské školy. Jednání se zájmem sledovalo 140 chovatelů z východočeského regionu. Jednání zahájil a řídil předseda Sdružení východočeských chovatelů hospodářských zvířat pan Milan Cimfl, ředitel ZOD Živanice.

Když jsme před dvěma lety organizovali seminář o kvalitě a zpeněžování masa, nacházel se chov prasat ve velmi obtížné situaci. Dovozy dotovaného zboží ze zemí EU způsobily našim chovatelům nemalé problémy. Pro chovatele byly však výzvou k tomu, abychom nechápali chov prasat jenom z pohledu naší republiky, ale i v kontextu se zemědělstvím ostatních evropských zemí. A ve vztahu k ostatním zemím vystupuje do popředí především naše konkurenceschopnost.
Letošní seminář jsme nazvali „Chov prasat – ekonomika a výživa“. Podle úvodního přednášejícího prof. Ing. Zdeňka Poděbradského, CSc. se v letošním roce ekonomika výroby jatečných prasat začíná vracet do „starých kolejích“. Dochází k určité konsolidaci nákupních cen při příznivém vývoji nákladovosti. Z mnoha sledovaných ukazatelů biologických i ekonomických chovy s nejlepšími ekonomickými výsledky vynikají nízkými náklady na krmný den, zejména nižší pořizovací cenou jadrných krmných směsí. Z dlouhodobého pohledu je podle názoru vedoucích představitelů odbytového družstva Agropork letošní produkce vepřového masa historicky nejmenší. Důvodem jsou ceny z konce roku 1998 a z I. poloviny roku 1999, kdy chovatelé prodávali v rozmezí 22 až 26 Kč za kilogram jatečných prasat v živém. Tyto ceny jim způsobily ztráty 600 až 700 Kč na zvíře a museli výrobu výrazně omezit. Cílem nejsou konjunkturální vysoké ceny, ale dosažení průměru 35 Kč za kilogram jatečných prasat v živém.
Krmivová základna pro chov prasat poskytuje dostatek komponentů. Nyní se však do popředí dostávají ekonomická hlediska nejen u základních živin, ale i u zařazování některých luxusních a problémových krmných doplňků do kompletních krmných směsí. Široké využití počítačových programů umožňuje optimální kombinace komponentů v návaznosti na nutriční požadavky (sdělil ing. František Krátký, CSc.).
Přípravy na vstup do EU jsou provázeny i legislativními změnami, které mají v praxi přímý dopad na odchov prasat. Došlo k vyřazení růstových stimulátorů ze seznamu povolených doplňkových látek a současně ke zpřísnění podmínek pro výrobu a použití medikovaných krmných směsí. Ověřují se alternativní možnosti, jako je přídavek kyselin, probiotik, oligosacharidů, mananů a protilátek-imunoglobulinů (MVDr. P. Daněk,CSc.).
Šlechtění prasat výrazně zaměřené na zvyšování růstové schopnosti a podílu libového masa za současného snížení podílu tukové tkáně v jatečném těle se negativně dotklo prasniček a prasnic používaných k plemenitbě. Velikost tukových rezerv a složení těla vůbec je v úzkém vztahu k reprodukčním funkcím. Genetický posun se odrazil ve snižování počtu odchovaných selat a nízké hmotnosti a značné variabilitě odstavovaných selat. Vysoký počet prasniček je vyřazován z reprodukce z důvodu absence pohlavního cyklu. Proběhlá říje a její příznaky by se měly stát jedním z kritérií při nákupu nových chovných prasniček. Většinu reprodukčních problémů je možné odstranit zlepšenou výživou a zlepšenou stimulací a detekcí říje (ing. J. Bojčuková, MVDr. D. Harapát).
Ing. Čestmír Pražák,CSc. velmi podrobně seznámil chovatelé s vývojovými tendencemi v chovu prasat v příštím desetiletí. Zvířata nesmí být při chovu stresována nevhodnými podmínkami ustájení a ošetřování. Zvětší se podlahová plocha o 1/3. Ekologické požadavky směřují ke zlepšení kvality životního prostředí. Připravuje se zavedení kvót počtu prasat a drůbeže, chovaných na určitém území. Výroba potravin bude kontrolována „od žlabu zvířete až po talíř spotřebitele“. K tomu je nezbytný úplný a jednotný systém označování a ústřední evidence všech prasat. Praktickým důsledkem požadavku na zlepšení zdravotního stavu je uzavírání obratu stád. Neustále se zvyšují požadavky zpracovatelského průmyslu na dodávky velkých a vyrovnaných partií jatečných prasat. Na evropském kontinentě se koncentruje obchod s potravinami. Podle výzkumu veřejného mínění ve Velké Británii např. supermarkety Tesco ovlivňují veřejné mínění více než církev nebo politici. Je nezbytné nastolit jasné a shodné cíle mezi jatkami, zpracovateli a obchodními řetězci na straně jedné a výrobci a šlechtiteli na straně druhé tak, aby šlo o jednotný postup od šlechtění až po supermarkety.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down