Vydra říční je vedle norka amerického (i když se z Pelhřimovska začínají objevovat zprávy o pozorování vzácného norka evropského) další kunovitou šelmou na našem území, obývající biotop vodního prostředí, kterému je velmi dobře přizpůsobena. K aerodynamickému tvaru těla můžeme připočíst plovací blány na končetinách, uzavíratelné nozdry a velmi hustou srst až s 50 000 chlupy na cm2, která vydru účinně izoluje a chrání před chladem. Ryby loví pod vodou, kde vydrží téměř 4 minuty a bez nadechnutí uplave až 400 m. Bylo prokázáno, že při rychlém útoku na rybu se pohybuje rychlostí až 15 kilometrů za hodinu. Vedle ryb se příležitostně živí i jinými drobnými obratlovci, vodními ptáky a hlodavci až do velikosti ondatry, dále vodními obojživelníky, raky nebo hmyzem.
Vydra říční je chráněným živočichem
Vydra říční je vedle norka amerického (i když se z Pelhřimovska začínají objevovat zprávy o pozorování vzácného norka evropského) další kunovitou šelmou na našem území, obývající biotop vodního prostředí, kterému je velmi dobře přizpůsobena. K aerodynamickému tvaru těla můžeme připočíst plovací blány na končetinách, uzavíratelné nozdry a velmi hustou srst až s 50 000 chlupy na cm2, která vydru účinně izoluje a chrání před chladem. Ryby loví pod vodou, kde vydrží téměř 4 minuty a bez nadechnutí uplave až 400 m. Bylo prokázáno, že při rychlém útoku na rybu se pohybuje rychlostí až 15 kilometrů za hodinu. Vedle ryb se příležitostně živí i jinými drobnými obratlovci, vodními ptáky a hlodavci až do velikosti ondatry, dále vodními obojživelníky, raky nebo hmyzem.
Zbarvení vydry je s výjimkou světlejšího krku tmavohnědé. Dorůstá velikosti těla včetně ocasu do 140 cm a samci mohou vážit i 20 kg. Ozývají se pronikavým hvízdáním. Jsou to živočichové se soumračnou aktivitou, ale pokud mají dostatek klidu, jsou aktivní i ve dne.
Domovem vydry říční je Evropa, větší část Asie a severní Afrika. Vyhledává především okolí řek, v jejichž březích si buduje nory s několika východy pod vodou. Určitou zajímavostí je, že nory jsou ve svém vlezu zúžené, a to proto, aby vydra mohla ze svého volného kožichu „vyždímat“ veškerou vodu. Brání se tím proti podchlazení a udržuje tak i suchý pelíšek. Vydry jsou samotáři. Vyhledávají se jen za účelem páření, které probíhá koncem zimy a na jaře. Přibližně po dvou měsících samička rodí jedno až pět slepých, asi patnácticentimetrových mláďat, o která se zpočátku starají oba rodiče. Samička je kojí asi 10 týdnů, ale již po čtyřech až pěti týdnech se jim otevírají oči. Mláďata jsou velmi hravá a pohlavně dospívají ve dvou letech. V zajetí se mohou dožít až 15 let.
Vydra říční u nás patří mezi ohrožené a zákonem chráněné druhy živočichů. Do tohoto stavu jsme vydru povyšovali již od poloviny 19. století a téměř dalších sto let bylo provázeno změnami biotopů vyder (výstavbou velkých vodních děl, regulačními úpravami břehů, znečištěním vody průmyslovými, zemědělskými a domovními odpady) a jejich intenzivním lovem. Až cílevědomou ochranou nejen vyder samotných, ale především vhodných biotopů, se v posledním desetiletí jejich stavy utěšeně zvyšují. Určitý pokles byl zaznamenám v roce 2002 v důsledku povodní.
