Příspěvek představuje možnost zlepšení kvality procesu zaprahování dojnic a současně snížení vlivu horších zoohygienických podmínek ve stáji pro suchostojné dojnice na zdravotní stav mléčné žlázy ve fázi rozdoje a vrcholu laktace.
Jako jeden z faktorů vzrůstu PSB a zhoršení kvality mléka u dojnic ve fázi rozdoje a dále na vrcholu laktace lze označit mastitidní onemocnění vzniklá v důsledku patogenní infekce mléčné žlázy v suchostojném období vlivem nepříznivých zoohygienických podmínek ve stájích dojnic pro stání na sucho a dojnic v přípravě na porod. Dále faktorem může být jednotné schéma zaprahování všech dojnic ve stáji bez ohledu na průběh končící laktace a aktuální zdravotní stav mléčné žlázy při zaprahnutí. Významnou roli v případě holštýnského plemene hraje i fakt, že velká část dojnic v suchostojném období nevytváří fyziologickou strukovou zátku, která je jedním z předpokladů pro úspěšnou fyziologickou obnovu mléčné žlázy před další laktací.
Pro vyhodnocení efektivity změny managementu zaprahování byla použita data chovatele z aplikace Milk Profit Data (www.data.cmsch.cz), která je pro chovatelskou veřejnost provozována Českomoravskou společností chovatelů, a. s. a jsou zde vyhodnocována individuální data dojnic získaná v rámci kontroly užitkovosti.
Cílem hodnocení bylo v dlouhodobém provozním pokusu za podmínek konkrétní stáje posoudit produkčně-biologické, respektive fyziologické a zdravotní dopady zavedení programu cíleného individuálního zaprahování dojnic na základě výsledků z kontroly užitkovosti na farmě.
Autorem článku je MVDr. Petr Urban
Celý článek v časopisu Náš chov 2/2015.
