14.02.2002 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výkrm drůbeže „BIO“

Z hlediska ekologie a výroby nezávadných potravin se jeví jako nejlepší varianta produkce drůbeže, výkrm v podmínkách biologického zemědělství, tzv. „BIO“ výkrm.

Tento typ výkrmu zvířat je v současnosti praktikován hlavně u skotu a prasat, ale postupem doby se začnou rozvíjet i chovy drůbeže. Předkládané informace jsou překladem norem platných ve Francii a doplněných o praktické poznatky. Výkrm drůbeže v systému biologického zemědělství je zde prováděn již dlouhou dobu. Jde o chov zvířat v přirozených podmínkách a zvířata jsou krmena krmnými surovinami vyrobenými za přísných podmínek biologického zemědělství. Tento typ chovu umožňuje rovněž ekonomické využití vlastní biologicky vyprodukované rostlinné produkce. Může být využito i určité procento surovin pěstovaných standardními způsoby, ale jejich výběr je omezen přísnými nařízeními.

Stejně jako u velkých zvířat je výkrm drůbeže omezen administrativně na menší počty zvířat. Podle směrnice 2092/1991 EU je například počítáno, že jedna hala pro výkrm drůbeže má mít maximálně 400 m2. Je samozřejmostí, že se drůbež chová pouze na podestýlce, kterou může být sláma, hobliny, písek nebo rašelina. V případě haly s rozlohou více než 200 m2, může být rozdělena na více částí tak, aby rozdělení haly pokračovalo i ve výběhu. Pro nosnice platí výjimka, že hala může mít nejvýše 1600 m2 užitného prostoru. Při tomto způsobu výkrmu hojně využíváno i mobilních staveb, kdy po vypasení výběhu v okolí haly dojde k přemístění celé stavby. Tyto mobilní stavby mají menší velikost od 60 do 120 m2.
Pro výkrm drůbeže mohou být používány stejné typy s pomalejším růstem jako pro výkrm typu „LABEL“. Jde ovšem nejen o kuřata, ale i o kachny, husy, perličky, krůty a snáškové nosnice. Konkrétně u výkrmu kuřat může jít i o klasická masná plemena jako například hempšírky a plymutky, u krůt hlavně o plemeno bronzových krůt.
Drůbež musí mít přístup po větší část dne na výběhy. U nosnic je to například nejpozději v 28. týdnu věku.Výběhy musí být zatravněné, se zastíněnými místy a s krmítky a napáječkami. Použití venkovních krmítek a napáječek je přímo povinné. Důležitá je i dezinfekce, kdy je nutno dodržet 14denní interval mezi naskladněním turnusů. V případě výběhů by mělo být mezidobí mezi novým využíváním minimálně dvouměsíční.
Při pohledu na výkrm „BIO“ je nutné zmínit hlavně oblast výživy. Důležitou zásadou je, že drůbež musí být z velké části krmena surovinami vyprodukovanými v rámci biologického zemědělství. Podle směrnice 2092/91 EU platí, že se drůbež musí krmit krmnou dávkou, která se skládá nejméně ze 40 % surovin pocházejících z vlastních zdrojů, tj. vypěstovaných na vlastní farmě. Pouze ve výjimečných případech (nepříznivé klimatické podmínky pro pěstování vlastních surovin) lze snížit podíl vlastních zdrojů až na 10 % a ostatní komponenty nakoupit, s tím že jde vždy o biosuroviny.
Celkový podíl biologicky vyprodukovaných surovin v receptuře krmné směsi by měl být 90 %. Je pochopitelné, že existuje i mnoho omezení pro použití některých surovin jako například jablečných a vinných slupek, melasy, mláta, mouky, otrub, kokosového, palmojádrového, bavlníkového a podzemnicového extrahovaného šrotu. Dále se nesmí používat výrobky z manioky (tapioka), chemicky chráněné proteiny (syntetické aminokyseliny) a další suroviny, produkované na bázi geneticky modifikovaných organismů. Tato omezení se nevztahují na suroviny běžně dostupné a pěstované v klimatických podmínkách konkrétní země. Je pochopitelné, že výběr některých vhodných domácích surovin je jiný pro Českou republiku a jiný pro Francii. Recepturu krmné směsi tvoří z větší části obiloviny, jejichž podíl by měl u kuřat od 28. dne věku, u kachňat od 36. dne věku a od 42. dne věku u krůt a perliček činit minimálně 65 % podílu receptury.
Jako zbývající 10% podíl surovin nevyprodukovaných v rámci biologického zemědělství je možné použít též mimo běžných surovin, jako jsou obiloviny, olejniny a luskoviny, též ostatní rostlinné komponenty a jejich deriváty. Tím se rozumí zelená, sušená píce (seno), vojtěškové a jetelové moučky a dále výtažky z rostlin, eventuálně rostlinné proteiny (pivovarské kvasnice) a aromatické látky. Lze použít i v omezené míře výrobky z mléka (sušené mléko, syrovátka aj.) a výrobky z mořských živočichů (rybí moučky). Jako zdroj minerálních látek se používají vybrané přirozeně se vyskytující sloučeniny mikro- a makroprvků.

Výroba krmných směsí pro „BIO“ je kontrolována certifikačními orgány. Kontrola se uskutečnuje na principu HACCP v několika bodech. Začíná při nákupu surovin (původ z biozemědělství), pokračuje přes skladování až po výrobu a distribuci. Měla by vyloučit, že nedojde k chybám při použití surovin, které nejsou určeny pro výrobu biokrmiv. Dále vyloučit chyby při míchání, tj. použití nepovolených substancí (antibiotika apod.) a v poslední řadě i chyby ve skladování a distribuci hotových krmiv pro konečného zákazníka.

Neméně důležitá je i prevence nemocí, případně nezbytně nutná léčba. U tohoto typu výkrmu je na prvním místě především prevence. Ta spočívá již ve výběru vhodných plemen drůbeže s vyšší odolností vůči nemocím, v dodržování technologického postupu chovu; hlavně ve vytvoření podmínek zamezujících nadměrnému stresování zvířat (omezení hustoty osazení apod.) a v používání kvalitních surovin bez možnosti kontami nace například plísněmi.
V případě, že selhávají všechny formy prevence a zvířata jsou nemocná či zraněná, se v první řadě přistupuje k izolaci těchto kusů. Další formou je použití fytoterapeutických přípravků (aromatické výtažky a oleje), homeopatik, mikroprvků a dalších povolených přípravků, které musí být použity přednostně před běžně dostupnými antibiotiky. Je zakázáno použití antibiotických stimulátorů růstu, kokcidiostatik, hormonů ani jiných antibiotických substancí s podobnými účinky. Léčebné použití antibiotik je vázáno na veterinární předpis a ochranná lhůta se v tomto případě zvyšuje na dvojnásobek běžně uvedené ochranné lhůty.

Celá problematika alternativních forem výkrmu drůbeže, jako je „LABEL“ či „BIO“ je velmi složitá a zde jsme se snažili osvětlit tuto problematiku v základních obrysech. Je zřejmé, že je velice obtížné v současné ekonomické situaci českého zemědělství, hovořit o velkém rozvoji výkrmu kuřat „LABEL“ a „BIO“, ale přes tyto všechny problémy je do budoucnosti možné pohlížet optimisticky. Celková ekonomická situace vykazuje příznivou tendenci a s ohledem na tlak spotřebitelské veřejnosti a zájem obchodních řetězců o kvalitnější potraviny živočišného původu se bude tato produkce postupně rozvíjet. Příkladem může být nabídka certifikovaných kuřat jako prvního stupně nabídky kvalitnějších ekologičtěji vyrobených potravin živočišného původu. Poptávku po ekopotravinách by mohl pomoci vyvolat především zájem zahraničních hostů, případně pracovníků ze západní Evropy, pro které je nabídka těchto potravin obvyklá.

Ing. Radek Vais,
BODIT TACHOV s. r. o.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down