Nejen pod tlakem ochranářských iniciativ, ale i z důvodu zlepšení pohody zvířat se v Evropské unii již delší dobu diskutuje o zákazu chirurgické kastrace kanečků bez anestézie. Z alternativ k tradiční kastraci kanečků, která eliminuje kančí pach, což znehodnocuje finální produkt, se jako nejlevnější jeví výkrm kanců do nižších porážkových hmotností. Zmiňovaný způsob výkrmu zvířat, která se porážejí před dosažením pohlavní dospělosti je o to zajímavější, že ho lze realizovat jak v konvenčních chovech, tak v systému ekologického hospodaření.
Pod odbornou garancí Výzkumného ústavu živočišné výroby (VÚŽV) proběhl ve třetím říjnovém týdnu v ZD Velká Chyška u Pacova tradiční farmářský den. Letošní, v pořadí již třiadvacátý ročník měl na programu vystoupení uhříněveských specialistů, konkrétně Ing. Anne Dostálové, která hovořila o výkrmu kanečků v podmínkách ekologického zemědělství, a doc. Ing. Oldřicha Doležala, DrSc., jenž přítomným chovatelům vštěpoval zásady odchovu telat.
Na podnětná vystoupení obou odborníků navázal Ing. Jiří Střelka z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, který svou přednášku zaměřil na cross compliance, jinými slovy řečeno – seznámil přítomné se zásadami evropské legislativy, jejímž smyslem je zlepšení vlivu zemědělského sektoru na životní prostředí, pohodu zvířat a bezpečnost a kvalitu potravin.
Vyvrcholením chovatelské akce bylo zorganizování spotřebitelského testu uzenářských výrobků z masa vepříků a kanečků, v rámci něhož se podle chuti a vůně hodnotilo pět vzorků, respektive tři druhy klobás, dále uzené maso a šunka.
Využití biologických rezerv
Pokud se hovoří o výkrmu prasat, tak v konvečních podmínkách jde vždy o vepříky, tedy kastrované kanečky. Kanečci se pro charakteristický kančí pach, který ovlivňuje kvalitu jatečného masa, běžně nevykrmují, přestože v porovnání s vepříky dosahují díky steroidním hormonům vyšší přírůstky, lepší konverzi krmiva i jatečnou hodnotu. Podle odborníků je však chirurgická kastrace bez anestézie pro kanečky nejen stresující, ale současně se může stát vstupní bránou pro infekci. V řadě členských zemí Evropské unie, například ve Velké Británii, Irsku, Portugalsku, Dánsku nebo Španělsku se proto kanečci bez předchozího znecitlivění nekastrují. A s ohledem na zlepšení welfare v chovech prasat se v unii dokonce zvažuje její plošný zákaz.
Kančí pach v mase a sádle je sice riziko ovlivňující kvalitu finálního produktu, jsou ale možnosti jak ho minimalizovat. Jeho intenzitu ovlivňuje přítomnost skatolu, který vzniká v tlustém střevě mikrobiálním rozkladem tryptofanu a steroidu androsteronu, tedy samčího pohlavního hormonu, který se syntetizuje ve varlatech a játrech. Oba se ukládají v tukové tkáni. Množství obsahu výše zmiňovaných sloučenin ovlivňuje genotyp (byly zjištěné rozdíly jak mezi plemeny, tak liniemi, ale u kulturních plemen je tvorba skatolu a androsteronu nižší), dále složení krmné dávky a podmínky prostředí.
Eliminace kančího pachu
„K využívaným metodám eliminujícím kančí pach patří například kastrace s anestézií, dále imunokastrace – tedy potlačení vývoje pohlavních orgánů vakcínou nebo sexování spermií. Nevýhodou sexovaných inseminačních dávek je však kratší doba životnosti spermií. V krmivářském průmyslu probíhá intenzivní výzkum v oblasti krmných doplňků, které mohou eliminovat kančí pach ve finálním produktu. Slibné výsledky se dosahují například se sušeným kořenem čekanky, který je bohatý na polysacharid inulin. V Dánsku bylo experimentálně zjištěno, že doplněk sušené čekanky v množství 10 % v krmné dávce vede k významnému snížení obsahu skatolu v těle. Stejného efektu bylo dosaženo i při zkrmování doplňku syrového bramborového šrotu nebo při dietě s vyšším podílem vlákniny,“ uvedla Ing. Dostálová.
Znečištěná podestýlka a vysoká koncentrace zvířat v kotci patří k dalším rizikovým faktorům podílejícím se na vyšším obsahu skatolu a androsteronu v těle stejně jako vyšší teplota prostředí, ve kterém jsou zvířata chovaná.
Detekce látek a kvalita produktu
Tvorba a ukládání pachových látek se zvyšuje nástupem pohlavní dospělosti, která je u jednotlivých plemen různá. Pubertu urychluje také přítomnost prasniček, proto důležitou podmínkou pro realizaci produkce masa z kanečků je oddělené ustájení zvířat podle pohlaví. Se zvyšující hmotností obsah androsteronu a skatolu v těle stoupá. Podlimitních hodnot se dociluje u kategorie do hmotnosti 80 kg, nízké hodnoty se naměří ještě u kanečků do 110 kg živé hmotnosti (jako nevyhovující je hodnoceno maso, ve kterém množství skatolu přesáhne hodnotu 0,25 ppm).
„Výkrm prasat do nižších porážkových hmotností je limitováno jejich věkem do 180 dnů. Kančí maso, které má v porovnání s vepři vyšší zastoupení libové svaloviny, je v souladu s trendem zdravé výživy. Hodnocení masa kanečků legislativně upravuje nařízení evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, kterým se stanovují zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě. V kapitole V., odstavci p) se hovoří mimo jiné o tom, že maso s výrazným pohlavním pachem je nevhodné k lidské spotřebě a vyřazuje se. K objektivnímu stanovení látek ovlivňujících kančí pach se využívají laboratorní metody založené na kolorimetrii, chromatografii a chemiluminiscenci. Subjektivně se úroveň kančího pachu hodnotí organolepticky. Pro potřeby veterinárního dozoru na jatkách se v České republice využívá zkouška varem, pro širší využití je ale nevyhovující. Ke zjišťování kančího pachu v mase se proto hledají spolehlivé a rychlé metody. Jednou z nich je například detekce elektronickým nosem. Tato objektivní detekční zkouška, která je momentálně ve fázi ověřování, nachází uplatnění nejen při stanovení kančího pachu nebo žluknutí, ale i pro zjištění čerstvosti masa nebo masných výrobků,“ pokračovala Ing. Dostálová.
Konvenční versus ekologický chov
Obecně (bez ohledu na kategorii) lze říci, že u ekologicky chovaných prasat je povoleno pouze ustájení ve stájích s pevnou podlahou a slamnatou nebo jinou vhodnou podestýlkou nebo kombinovanou pevnou podlahou s rošty, které však nesmějí přesáhnout 50 % z celkové podlahové plochy. Povinné jsou i venkovní výběhy navazující na stáje. Chovat prasata v uzavřených prostorách s řízenou klimatizací jako při konvenčním chovu je pro ekologický systém nepřípustné.
Zvláštní kapitolu představuje krmení. Zatímco v konvenčních systémech je krmná dávka založena na kompletních krmných směsích, ve kterých se mohou mimo jiné zkrmovat chemicky upravené extrahované šroty, syntetické aminokyseliny nebo geneticky modifikované plodiny, v ekologickém pojetí jsou základem krmné dávky směsi tvořené obilninami a luštěninami s nezbytným podílem objemných krmiv, a to ve formě čerstvé nebo sušené píce či siláže. Od počátku letošního roku až do konce roku 2009 mohou ekofarmáři do krmné dávky zařadit desetiprocentní podíl konvenčních krmiv, ale následující rok to bude jen pět procent.
Základní rozdíl je i v odchovu selat. Jestliže ve standardních chovatelských podmínkách se selata odstavují ve třech týdnech a ve stejné době se vytvářejí i skupiny do předvýkrmu a výkrmu, v ekologickém systému se selata odstavují nejdříve po 42 dnech. Na ekofarmách se často využívají i alternativy rodinného odchovu selat.
Výsledky a doporučení pro praxi
„Cílem naší práce bylo ověřit vhodnost výkrmu kanečků do nižších hmotnostních kategorií v podmínkách ekologického systému hospodaření. Obdobný výkrm kanečků v konvenčním chovu jsme sledovali v předchozích letech. Při srovnatelných podmínkách chovu nás překvapily vyšší přírůstky kanečků sledovaných v ekologickém systému hospodaření stejně jako větší podíl hlavních masitých částí a nižší podíl tuku. V podmínkách ekologického systému hospodaření kanečci v porovnání s vepři dosáhli o tři procenta vyšší denní přírůstky a spotřeba krmiva na kilogram přírůstku byla na úrovni 3,69 kg. S výjimkou plece byli kanečci proti vepřům zmasilejší v hlavních masitých partiích a současně měli nižší podíl oddělitelného tuku na jatečně opracovaném trupu i výšku hřbetního špeku. To se logicky odrazí v lepším zpeněžení jatečných trupů kanečků. Z výsledků srovnávací studie, kterou jsme provedli v podmínkách certifikované biofarmy, lze vyvodit, že tendence kanečků k lepším produkčním projevům se při dodržení určitých zásad projevují i při ekologickém systému chovu. Pokud by se tento způsob výkrmu realizoval v širší míře, znamenal by v konečném důsledku nezanedbatelný ekonomický přínos,“ řekla na závěr svého vystoupení Ing. Anne Dostálová.
Základní podmínkou zmiňovaného systému je oddělený výkrm kanečků a prasniček. Zatímco kanečci mohou být ve výkmu maximálně do 180 dní věku, kdy dosahují živou hmotnost 90 až 100 kg, prasničky lze vykrmovat až do 130 kg. Nejen z ekonomického hlediska, ale i z pohledu kvality jatečně upraveného trupu se doporučuje využívat dvoufázový systém výživy (do hmotnosti vykrmovaných zvířat 60 až 70 kg se praktikuje ad-libitní krmení, do konce výkrmu se krmná dávka podává v dávkách). V dokrmové fázi je vhodné do krmné dávky kanečků zařazovat větší podíl krmiv s vyšším obsahem vlákniny. Čistota kotců by měla být samozřejmostí.
(Podrobnější informace naleznete v lednovém čísle časopisu Náš chov.)
Klíčové informace
- Smyslem kastrace kanečků je eliminovat charakteristický kančí pach, který znehodnocuje finální produkt.
- Při výkrmu do nižší porážkové hmotnosti prasat (80 až 90 kg) ztrácí kastrace opodstatnění.
- Ve vztahu k welfare zvířat zvažuje Evropská unie plošný zákaz kastrace bez předchozího znecitlivění.
