20.01.2002 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výkrm kuřat „label rouge“

Další formou alternativního výkrmu drůbeže je výkrm s označením „label“ či „label rouge“. LABEL znamená v překladu nálepka, výrobní značka a je tak označován něčím výjimečný výrobek. V tomto případě jde o živočišné produkty, které jsou vyráběny za velmi přísných podmínek. V předchozím článku (NCH 12/2001) jsme popsali výkrm „certifikovaných kuřat“ a výkrm „label“ představuje další etapu výroby zdravotně bezpečných potravin.
U tohoto typu výkrmu je nutno respektovat zásady dané pokyny certifikačních organizací, které se zabývají vypracováním pravidel pro výkrm kuřat a kontrolují jejich dodržování.

Tyto zásady musí respektovat směrnici EU 1538 z 5. 6. 1991. Tato směrnice upřesňuje směrnici EU 1906/90, což je norma pro prodej drůbeže. Všechny tyto poznatky zprostředkováváme čtenářům na základě zkušeností z Francie a to za pomoci naší partnerské organizace firmy Techna s. a., Francie.

První věcí je výběr vhodného hybrida. Kuřata musí mít pozvolný růst, vykrmují se společně, možný je oddělený výkrm kohoutů (kapouni) a slepiček. Charakter kuřat je dán vlastnostmi rodičů a pokud potomstvo po jednom kohoutovi v otcovské pozici a slepicemi různých plemen v mateřské pozici dává potomstvo se stejnými výkrmovými parametry a senzorickými vlastnostmi masa, takto vytvořená nová křížení mohou být používána ve výkrmu „label“ na základě rozhodnutí Národní komise pro LABEL a certifikační komise. Tato míra kontroly zajišťuje homogenitu produkce. Plemenné chovy musí být označeny v rejstříku a kódy v certifikátech původu garantují původ kohoutů a slepic. Podobně musí být certifikovány i líhně, aby bylo zajištěno, že budou dodávána zdravá zvířata s označením původu bez možnosti záměmy. Certifikát původu doprovází každou dodávku.

Pokud jde o podmínky chovu, je zde rozdíl proti certifikovaným kuřatům ve způsobu chovu, kdy jsou kuřata na začátku výkrmu v hale a po určité době jsou vypuštěna na venkovní zatravněné výběhy. Dále je zakázána kauterizace.
Maximální množství drůbeže chované jedním chovatelem (firmou) je 17 600 kusů. Jde maximálně o čtyři stavby po 400 m2. Všechny chovy na jednom podniku musí být určeny pro chov LABEL. Taktéž, všechny podniky produkující LABEL nemohou stavět nové stavby určené pro jiné druhy drůbeže než pro LABEL. Z důvodu plánování se připouští, aby stavby pro LABEL mohly být obsazeny jinou drůbeží než LABEL, ovšem pouze v případě, že budou splňovat stejné sanitární podmínky, které jsou dané certifikační komisí pro LABEL. Je však nutná morfologická identifikace (holokrčky) nebo rozdílná barva opeření.
Kuřata jsou umístěna ve stavbách s okny. Technologický postup musí obsahovat parametry umístění technologického zařízení, izolace haly a jiné. Na jeden kus se počítá s minimálně 1 kg slámy na podestýlku. Všechny stavby pro LABEL s více než 150 m2 musí mít mezi štíty minimální rozpon 30 m. Pro případ chovu kuřat bez výběhů zůstávají zvířata v hale po celou dobu výkrmu a rozměry takovéto stavby by neměly překročit 600 m2. Šířka haly by neměla překročit 9 metrů.
Výběh musí být zatravněn nebo zastíněn, situován v blízkosti hal a využíván drůbeží během periody chovu na výběhu. Na jeden kus se běžně počítá s 2 m2 výběhu. Rotace výběhů se provádí po třech měsících a nebo v případě, že bude střídání po dvou měsících, je nutno omezit využívání výběhu během dne. Šířka a hloubka výběhů na straně výpustních otvorů musí být 1,5 násobek celkové délky haly.
Vypuštění zvířat do výběhů je nutno uskutečnit nejpozději v šesti týdnech věku zvířat. Toto musí figurovat v technologickém postupu, kde se dále popisuje pozice stavby, její dispozice a mimo jiné i to, zda jsou použita venkovní krmítka a napáječky.
Pro využití značky „fermier elevé en liberté - chovaná volně“ je nutné, aby tento typ výkrmu odpovídal dalším požadavkům na výběhy s tím, že výběh je zatravněn nebo zastíněn a není nijak omezen. Během období chovu na výbězích se počítá se 4 m2 na kus. Je zde též ustanovení týkající se ohrad použitých k ochraně zahrad a domů s tím, že jejich délka nepřesáhne 50 % prostoru vyhrazeného pro drůbež a nebudou sousedit přímo s chovnou halou.

V každé hale je vykrmován jeden chov zvířat. Na stejném chovu je doporučeno vykrmovat jeden druh stejného věku. Jsou tolerována maximálně tři věkové kategorie jednoho druhu zvířat. V tomto případě je ale vyžadováno, aby byla zajištěna identifikace zvířat, dále oddělení hal a výběhů tak, aby nemohlo dojít k promíchání zvířat. Je zde výběr mezi dvěma možnostmi: 1. V případě naskladnění turnusů po třech týdnech musí být zajistěno, že sanitární cyklus po vyskladnění 14 dnů, bude uskutečněn 1x ročně.
2. V případě rozdílu jednoho týdne mezi naskladněním turnusů je povinné odlišení drůbeže (holokrčky, jiné zbarvení opeření) a je dáno, že sanitární cyklus 14 dnů se provádí po vyskladnění posledního hejna.

Hustota osazení je dána v použitelných m2, tj. prostorem v hale , sníženým o m2 neužitné plochy - prostor krmítek a napáječek. Při naskladnění zvířat se počítá s tolerancí +2 %. Maximální hustota osazení nesmí být překročena, neboť nesmí dojít k ohrožení pohody zvířat kvůli zhoršení chovného prostředí a zdravotního stavu. Podestýlka musí zůstat vždy suchá bez krust a v prostředí se nesmí vyskytovat zvýšený obsah čpavku.
Pro chov na výběhu se počítá s hustotou osazení 11 kusů/m2, tj. celkem 25 kg živé hmotnosti.
Pokud jde o mobilní haly o rozměrech do 150 m2 , zůstávající otevřené po celou noc, hustota osazení může být až 20 kusů/m2, včetně ztrát, ale nesmí být překročeno 40 kg/m2. Ve stavbě, která je rozdělena na díly po 1000 kusech, nesmí být na konci výkrmu více než 4400 kusů.
Pro chov bez výběhů je hustota též 11 kusů/m 2 a pro stavbu platí, že na konci výkrmu je maximálně 6600 kusů a nezáleží na tom, jestli je stavba rozdělena.
Sanitární cyklus se počítá 14 dnů od vyskladnění po naskladnění dalšího zástavu. Z důvodu respektování délky sanitačního cyklu je nutno zajistit provedení jednotlivých operací a tento chronologický postup musí být vyznačen v technologickém postupu. V případě třítýdenního cyklu mezi vyskladněním a naskladněním turnusu kontrolní organizace zajišťuje, že bude provedena dezinfekce a umytí během 14 dnů.

Důležitou součástí chovu je správná výživa. Ta musí zajistit harmonický vývoj zvířat bez zbytečných výkyvů v produkci. Výběr surovin musí eliminovat riziko abnormálních chutí a toxických rizik masa. Obecné zásady pro tvorbu krmiv jako jsou například proporce mezi jednotlivými skupinami surovin (například podíl obilovin ku mléčným výrobkům) je upraven v technických doporučeních. Zvláštní pozornost je třeba věnovat kvalitě surovin a finálních krmiv.
Pokud jde o suroviny, nesmí krmiva obsahovat živočišné moučky a tuky, týká se to i rybí moučky. Od 29. dne věku by krmná směs měla obsahovat ve vyváženém poměru celkově minimálně 75 % obilovin a z toho maximálně 15 % jejich vedlejších výrobků (například otruby apod.). Receptura má obsahovat ve fázi výkrmu alespoň 70 % obilovin. Dále je možno využít extrahované šroty (sója, slunečnice, řepka), olejnatá semena, semena luskovin (hrách), rostlinné oleje, mléčné produkty, vojtěškové moučky a jejich deriváty (úsušek), melasa a minerální látky. Je zde limit pro řepku ve výši 5 % ve všech formách, tj. jako semeno, šrot a olej. Omezení ve výši 5 % platí též pro celkový obsah olejů.
Pro tento typ výkrmu je velmi vhodné využít možnost příkrmu kuřat pomocí venkovních krmítek na výbězích, kde je jim k dispozici například pšenice. Je potřeba však upřesnit v technologickém postupu její spotřebu a zaznamenat ji. Samozřejmostí je zákaz používání stimulátorů růstu z důvodu vylepšení konverze krmiva.
Z aditiv je zakázáno soustavné podávání antibiotik, nesmí se používat antioxydant butyhydroxitoluen, dále tekuté lignosulfáty jako pojiva a z barviv je povoleno používání přírodních látek, výjimkou jsou xantofyly.
V případě použití kokcidiostatik jsou prodlouženy ochranné lhůty například robenidin má lhůtu 15 dnů. Omezení se týká i vitaminů. Příkladem je vitamín A , kdy maximální dávka na 1 kg krmné směsi je 10 000 m.j. Synteticky vyrobené aminokyseliny mohou být použity.

Jak již bylo zmíněno systematické podávání antibiotik je zakázáno s výjimkou podávání antiparazitárních přípravků. V rámci nezbytné terapie lze použít pouze povolených a běžně na trhu dostupných medikamentů. Plán profylaxe je zapsán v technologickém postupu a je dán v souladu s veterinární správou a pouze ta může odsouhlasit jeho modifikace. Přesto podávání antibiotik musí být vázáno jen na nezbytně nutnou péči s tím aby bylo zabezpečeno zdraví zvířat. V případě, že ochranná lhůta končí až v době porážky, je nutné posunout dobu porážky a je dáno, že nejpozději 10 dnů před porážkou se musí ukončit podávání léčiv.
Program výživy, řízení chovu, plán profylaxe a dávkování léčiv musí figurovat v technologickém postupu, který musí být vyvěšen na viditelném místě v hale, aby byl k dispozici pro účel kontroly servisní organizace a hlavně pro kontrolu certifikační komise.

Důležitou součástí tohoto výkrmu je i porážka. Kuřata jsou porážena v minimálně 81 dnech. Zpracovatelské závody musí dodržovat některé specifické požadavky na omračování, vykrvení, paření a následné zpracování, které jsou dány Národní komisí pro LABEL. Je nutno předeslat, že ve Francii jsou na porážení těchto kuřat specializovány určité podniky, neboť podle nařízení komise lze v těchto provozech porážet jiná kuřata pouze výjimečně, a to za dodržení podmínek jako pro LABEL. Již doprava zvířat na porážku by měla být co nejméně stresující a vzdálenost chovů od porážky se uvádí do 100 km a dvou hodin jízdy.

Jako poslední bychom chtěli zmínit etiketu výsledného produktu.
Na ní se nachází údaje jako: třída A
faremní drůbež chovaná na výběhu
věk zvířat ve dnech
krmivo obsahovalo ... % obilovin
doba spotřeby - pro zchlazenou drůbež max. 9 dnů
uchovat v teplotě 0 - 4  C
jméno a adresa kontrolní organizace

Toto jsou základní údaje, které musí etiketa obsahovat, dále může obsahovat číslo homologace a adresu certifikační komise. Při výběru těchto kuřat ve francouzských supermarketech si můžete rovněž všimnout, že všechna drůbež má na etiketě označenu oblast, ve které byla vykrmena. Běžně je možno se setkat v jednom obchodě s 40 až 50 druhy těchto kuřat.

Takto stručně jsme chtěli čtenářům představit další formu alternativního způsobu výkrmu drůbeže a v této souvislosti bych se chtěl ještě zmínit o jedné věci, která ho doprovází. Díky administrativnímu omezení týkajícímu se množství kuřat chovaných jednotlivými chovateli dochází k zapojení většího počtu výkrmců a tím je možno částečně řešit problematiku nezaměstnanosti venkova. Jde dále i o krajinotvorný efekt, protože je mnohem lepší pohled na takto udržovanou krajinu, než na rozpadlé stavby a zaplevelené plochy. Může to být i šance pro naše chovatele, aby si například v omezeném rozsahu mohli vyzkoušet výkrm kuřat a využít vlastních zdrojů surovin. Ing. Radek Vais,
Bodit Tachov, s. r. o.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down