Výsledky kontroly mléčné užitkovosti skotu v roce 2019

Příspěvek shrnuje nejdůležitější ukazatele týkající se užitkovosti dojeného skotu v České republice za uplynulý kontrolní rok. Dojnice holštýnského plemene nadojily v průměru 10 076 kg mléka, dojnice českého strakatého plemene 7658 kg mléka.

V roce 2019 se v ČR poprvé v historii uskutečnil kongres ICAR/IDF ISO. Kongres byl pořádán Českomoravskou společností chovatelů, a. s. Hlavním cílem kongresu byla výměna zkušeností, prezentace nových výsledků výzkumu a praxe a také navazování nových kontaktů a prohloubení mezinárodní spolupráce. Kongresu ICAR se zúčastnilo více než 400 účastníků z 56 zemí světa, bohatá byla i účast na kongresu IDF/ISO. Kongres ICAR pokrýval oblast identifikace, kontroly užitkovosti, odhadu plemenných hodnot, zpracování dat, analýz mléka a DNA a dalších oblastí významných pro plemenářskou práci pro dojený skot, masný skot, ovce, kozy, alpaky a buvoly. Akce poskytla příležitost pro jednání pracovních skupin subkomisí a Task Force. Součástí kongresu byly i dva workshopy, které se týkaly kontroly mléčné užitkovosti a mezinárodního odhadu plemenných hodnot pro masná plemena skotu (INTERBEEF). Technické sekce a panely expertů pak poskytly vybalancovaný program v oblastech senzorů, identifikace, analýz mléka, kalkulacích za 24 hodin u dojeného skotu, nových poznatků u ovcí, koz a velbloudů, faktorů ovlivňujících přesnost u měřících zařízení, standardů pro výměnu dat, welfare a odolnosti, nových technologiích v kontrole mléčné užitkovosti skotu, pokrocích v inseminaci a sběru dat z inseminace. Inovativní přístup byl uplatněn v panelu expertů, kteří diskutovali o budoucnosti kontroly mléčné užitkovosti dojeného skotu. V porovnání s předchozími kongresy v minulosti bylo dosaženo rekordního počtu referátů a posterů, kdy pokud se vezmou v úvahu referáty a postery z technických sekcí, workshopů a panelu bylo prezentováno v Praze více než 140 příspěvků. Účastníci kongresu měli také možnost vidět výsledky plemenářské práce v průběhu exkurzí do vybraných špičkových chovů.

Rozsah kontroly užitkovosti

Na konci září roku 2019 skončil kontrolní rok 2018/2019. Uváděné výsledky kontroly užitkovosti zjištěné metodou A zpracované za kontrolní rok trvající od 1. října do 30. září dalšího kalendářního roku se vztahují ke konci příslušného kontrolního roku. V roce 2019 bylo do kontroly mléčné užitkovosti zapojeno 346 861 krav (Tabulka 1 a graf 1). Od roku 2015 dochází k poklesu krav zapojených do kontroly užitkovosti. Podíl krav v kontrole užitkovosti z průměrného počtu krav dosahoval v posledních letech více než 95 %. V rámci členských zemí ICAR patří mezi nejvyšší. Vysoký podíl krav v kontrole užitkovosti byl dále zaznamenán například v Rakousku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Německu, Lucembursku, Norsku, Slovensku, Švédsku, Švýcarsku a Nizozemsku. V členských zemích ICAR byla zaznamenána velká variabilita tohoto ukazatele. V některých zemích podíl krav v kontrole užitkovosti překročil 90 %, zatímco v jiných nedosáhl ani 10 %.*

Tab. 1 – Rozsah kontroly užitkovosti v ČR

Pramen: ¹⁾ ČSÚ a ²⁾ ČMSCH, a. s.

³⁾ z celkového počtu dojnic   ⁴⁾údaj nebyl k datu uzávěrky časopisu k dispozici

Z tabulky 1 je patrný trend poklesu podílu metody KU A4 (A4P), v jejímž rámci se odebírá poměrný vzorek mléka z celkového výdojku, pod 50 % (41,6 % v roce 2019). Naproti tomu roste podíl metody A4A (metoda Z podle klasifikace ICAR) se zjišťováním množství nadojeného mléka podle celkového výdojku, resp. podle součtu dílčích výdojků za kontrolní den. K analýzám je odebírán alternativní vzorek (jeden měsíc z večerního a druhý měsíc z ranního dojení). Obsah složek mléka je korigován podle speciálních certifikovaných metodik. Podíl této metody překročil potřetí v právě ukončeném kontrolním roce 50 %. Podíl metody AT byl stejně jako v minulých letech zanedbatelný (tabulka 1). Nejvyšší podíl na provádění terénní kontroly užitkovosti v ČR mělo s téměř 52 % podílem Družstvo pro kontrolu užitkovosti v ČR. Ve většině zemí byl zaznamenán pokles podílu metody A4 a zvyšování podílu metod A4, AZ, atd. Důvodem jsou náklady na provádění kontroly užitkovosti a zvyšování produktivity práce a efektivnosti práce techniků v kontrole užitkovosti. Do budoucna čeká i Českou republiku diskuse o dalším vývoji metod s ohledem na ekonomiku výkonu KU.

Hlavní výsledky kontroly užitkovosti

Z tabulky 2 je patrné, že v roce 2019 došlo meziročně k poklesu počtu normovaných laktací. Po druhé v historii dojivost překročila 9 000 kg mléka. V roce 2019 bylo ukončeno 291 146 normovaných laktací, dojivost dosáhla 9 099 kg, obsah tuku 3,91 % a obsah bílkovin 3,45 % (tabulka 2). Pro porovnání lze uvést výsledky z některých dalších zemí z databází ICAR v roce 2018, například dojivost ve Francii dosáhla 8466 kg mléka, v Německu 8 843 kg, v Itálii 9 218 kg, Polsku 8298 kg a Švýcarsku 7 647 kg. U holštýnského plemene překročila dojivost 10 000 kg mléka a patří mezi nejvyšší v zemích s holštýnským skotem.

Tab. 2 – Výsledky kontroly mléčné užitkovosti krav (hlavní ukazatele)

Pramen: ČMSCH, a. s.

¹⁾ počet krav s uzávěrkou za normovanou laktaci

Z tabulky 3 je patrné, že existuje významná variabilita v dojivosti u krav v intervalech podle dojivosti za normovanou laktaci. Nejvyšší podíl byl zaznamenán v intervalu nad 10 000 kg mléka, ve které bylo v roce 2019 zastoupeno 33,3 % krav. Podíl krav v intervalu nad 10 000 kg mléka se zvýšil z 22,7 % v roce 2014 na 33,3 % v roce 2019. Podíl krav v intervalech s nízkou dojivostí se dlouhodobě snižuje.

Tab. 3 – Podíl krav v KU podle dojivosti krav za normované laktace (%)

Pramen: ČMSCH, a. s.

Výsledky kontroly užitkovosti podle plemen

Z tabulky 4 je patrné, že nejvyššího počtu normovaných laktací bylo dosaženo u holštýnského plemene, za kterým následovalo plemeno české strakaté. Podíl ostatních plemen v kontrole užitkovosti byl výrazně nižší. Dojnice holštýnského plemene nadojily v průměru 10 076 kg mléka. Mezi hodnocenými plemeny existuje přiměřená variabilita v obsahu tuku, bílkovin, věku při prvním otelení a v délce mezidobí.

Tab. 4 – Výsledky kontroly užitkovosti podle plemen v roce 2019 v ČR

Pramen: ČMSCH, a. s.

¹⁾ klasifikace plemen v KU platná od kontrolního roku 2009/10

Podrobnější výsledky kontroly užitkovosti u dvou hlavních plemen podle podílu krve uvádí tabulky 5 a 6. Z tabulky 5 je patrné, že nejvyšší podíl podle počtu normovaných laktací bylo u českého strakatého plemene zaznamenán u skupiny s podílem krve C 88 % a více. U holštýnského plemene bylo nejvyšší zastoupení krav podle ukončených normovaných laktací ve skupině s podílem krve 100 % holštýnského plemene (tabulka 6).

Tab. 5 – Výsledky kontroly užitkovosti u českého strakatého plemene

Pramen: ČMSCH, a. s.

Tab 6 – Výsledky kontroly užitkovosti u holštýnského plemene

Pramen: ČMSCH, a. s.

Doplňkové ukazatele v kontrole užitkovosti

Z dalších ukazatelů z tabulky 7 je patrné, že se průměrné pořadí laktace v posledních letech nezměnilo, v letech 2014 až 2019 pokračovalo snižování věku při prvním otelení a docházelo ke zkracování délky mezidobí. V roce 2019 bylo dosaženo průměrné pořadí laktace 2,4 a věk při prvním otelení 25 měsíců a 23 dnů. Jedním z ukazatelů, který charakterizuje dlouhověkost je podíl krav na jednotlivých laktacích, který uvádí graf 2.

Tab. 7 – Výsledky kontroly mléčné užitkovosti krav (doplňkové ukazatele)

Pramen: ČMSCH, a. s.

Velikost podniků a stájí v kontrole užitkovosti

Počet podniků a stájí zapojených do kontroly užitkovosti se v letech 2014 až 2019 snižoval. V roce 2019 bylo do kontroly užitkovosti zapojeno 1070 podniků, ve kterých bylo v kontrole 1274 stájí. Počet podniků se snížil z 1 162 v roce 2014 na 1 070 v roce 2019. Počet stájí se snížil z 1446 v roce 2014 na 1274 v roce 2019. Dlouhodobě dochází ke zvyšování průměrného počtu krav připadajících na jeden podnik a na stáj (tabulka 8). V roce 2019 připadalo na jeden podnik 324 krav a na stáj 272 krav. Průměrná velikost stád patří mezi nejvyšší v rámci členských zemí ICAR. Mezi další země s vysokou průměrnou velikostí stád patří například Argentina, Austrálie, Slovensko, Chile a Maďarsko.

Tab. 8 – Počet podniků a stájí s chovem krav v kontrole užitkovosti

Pramen: ČMSCH, a. s.

Tabulka 9 uvádí podrobnější přehled o velikosti podniků v intervalech podle průměrného počtu krav. Z tabulky 9 je patrné, že nejvyšší podíl krav (48,5 %) se choval v podnicích nad 500 kusů krav. Stejný vývoj byl zaznamenán i u stájí, kde se nejvyšší podíl krav choval také ve stájích nad 500 kusů. Podíl krav v podnicích a stájích do 50 kusů byl zanedbatelný. V roce 2019 připadalo na jeden podnik 1,2 stáje. Z tabulky 9 je dále patrné, že u podniků nad 500 krav připadalo na jeden podnik 1,6 stáje.

Tab. 9 – Podniky a stáje v KU podle počtu chovaných krav v roce 2019

Pramen: ČMSCH, a. s.

Příčiny vyřazování krav v kontrole užitkovosti a dlouhověkost krav

V kontrole užitkovosti se sledují i příčiny vyřazování krav (tabulka 10). V letech 2015 až 2019 byl zaznamenán trend snižování podílu vyřazených krav ze zdravotních důvodů a zvyšování podílu krav ze zootechnických důvodů. V roce 2019 dosáhl podíl krav vyřazených ze zootechnických důvodů 25,4 % a podíl krav ze zdravotních důvodů 74,6 %. Ze zdravotních důvodů představují hlavní problém poruchy plodnosti a ze zootechnických důvodů nízká užitkovost.

Tab. 10 – Příčiny vyřazování krav v KU¹⁾ v ČR (%)

Pramen: ČMSCH, a. s.

¹⁾ bez krav vyřazených z důvodu zrušení KU

Doplňkovým ukazatelem charakterizujícím dlouhověkost je průměrné pořadí laktace krav a jejich podíly na jednotlivých laktacích. Ve sledovaných ukazatelích v tabulce 11 nebyly v letech 2014 až 2019 zaznamenány výrazné výkyvy.

Tab. 11 – Průměrné pořadí laktace krav v kontrole užitkovosti

Pramen: ČMSCH, a. s.

Z tabulky 12 je patrné, že v roce 2019 bylo vyřazeno z kontroly užitkovosti 35,7 % krav celkem. Ze zdravotních důvodů bylo vyřazeno 25,9 % krav. Ve sledovaném období byla zaznamenána velká variabilita ve vyřazování krav celkem a ve vyřazování ze zdravotních důvodů.

Tab. 12 – Vyřazování, pořadí laktace a délka mezidobí krav v KU

Pramen: ČMSCH, a. s.

¹⁾ celkem (100 %) – včetně krav vyřazených z důvodu zrušení KU

²⁾ ze zdravotních důvodů

³⁾ vyřazených krav

Závěr

Významným pokrokem kontroly užitkovosti v ČR byla kompletní elektronizace kontroly užitkovosti v ČR. Pokračují práce na zdokonalování celého systému kontroly užitkovosti a průběžné aktualizaci podle mezinárodních standardů. V kontrolním roce 2018/2019 byl úspěšně obhájen Certifikát kvality ICAR pro dojená plemena.

Náš chov 12/2019 

Ing. Pavel Bucek,

doc. Dr. Ing. Josef Kučera,

Českomoravská společnost chovatelů, a. s.

Kontakt: bucek@cmsch.cz