13.03.2001 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výsledky reprodukce skotu za rok 2000 ovlivní intenzitu šlechtění plemen v České republice

Výsledky reprodukce skotu jsou zpracovány z podkladů ústřední evidence inseminace skotu vedené Českomoravskou společností chovatelů, a. s., za všechna chovaná plemena skotu, u nichž se v České republice provádí inseminace.
V roce 2000 i nadále pokračoval pokles počtu I. inseminací krav i jalovic a oproti roku 1999 bylo celkem provedeno o 32 714 I. inseminací méně, z toho pokles u krav činil 21 009 a u jalovic 11 705 I. inseminací.

V rámci dojené populace činí podíl I. inseminací plemenic českého strakatého a fylogeneticky příbuzných plemen 41,3 % (268 259 I. ins.), z toho plných 68 % (182 489 I. ins.) bylo provedeno spermatem býků kladně prověřených kontrolou dědičnosti, 11,7 % (31 411 I. ins.) mladými testovanými býky a 4,9 % (13 121) I. inseminací dovezenými býky zlepšovateli fylogeneticky příbuzných plemen. V rámci populace plemenic českého strakatého plemene jsou však stále, mimo program šlechtění, využíváni i neprověření domácí či dovezení býci. V roce 2000 bylo sperma neprověřených býků z domácí produkce využito k provedení 36 469 I. inseminací (13,6 %) a neprověření dovezení býci se na I. inseminacích podíleli pouze 4769 I. inseminacemi, tj. 1,8 %.
Přestože uvedená skladba I. inseminací je u českého strakatého skotu, oproti jiným v ČR chovaným plemenům, ve vztahu k využívání neprověřených nebo nekvalitních prověřených (s nízkou plemennou hodnotou) býků, příznivá (cca 15 %), jsou stále zcela neodůvodněně využíváni býci, kteří k opakovanému připařování nebyli doporučeni. Dochází tak ke zcela zbytečným ztrátám z hlediska genetického pokroku, které se v chovu poprvé mohou projevit až po prvním otelení dcer. Zcela jistě by bylo vhodnější a pro chovatele příznivější nahradit tyto býky mladými býky v testovacím připařování.
Český strakatý skot je plemeno s kombinovanou užitkovostí a proto i v populaci plemenic masného typu je uplatňována inseminace. V roce 2000 bylo v této skupině provedeno 9010 I. inseminací, což představuje 1,4 % ze všech provedených I. inseminací jak dojeného, tak i masného skotu. Ve skupině masného skotu zaujalo české strakaté plemeno druhé místo v počtu provedených I. inseminací za plemenem charolais (provedeno 30 283 I. ins., tj. 4,7 %). V rámci I. inseminací býky masného typu českého strakatého plemene bylo plných 85,7 % (7 719 I. ins.) provedeno vyhlášenými zlepšovateli masné užitkovosti (u dalších masných plemen nejsou býci zlepšovatelé vykazováni).
Při podrobném hodnocení více než 70 % inseminací býky zlepšovateli českého strakatého plemene bylo zjištěno, že v rámci dojené populace plemenic bylo nejvíce využívanými deseti zlepšovateli provedeno celkem 128 429 I. inseminací (47,9 %) – viz tabulka 1. Vzhledem k tomu, že tito býci mají buď dostatečnou zásobu inseminačních dávek nebo jsou dosud žijící a produkují inseminační dávky, není důvod, aby se jejich podíl na počtu provedených I. inseminací nezvyšoval.
Pracovní kolektiv Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze – Uhříněvsi rozsáhlou analýzou využití býků zlepšovatelů českého strakatého skotu zjistil a publikoval významné rozdíly ve výkonnosti potomstva po býcích s různou úrovní plemenné hodnoty. Z této analýzy vyplynulo, že nejlepších výsledků dosahuje potomstvo po býcích s plemennou hodnotou pro kg bílkovin nad 32, nejhorších pak potomstvo býků s PH kg bílkovin pod 9.
Hodnotíme-li počty I. inseminací podle plemenné skladby je v počtu I. inseminací provedených holštýnskými býky (312 651 I. ins.; 48,1 %) zahrnuto také využití býků plemene Red Holstein, kteří jsou připařováni ve stádech českého strakatého skotu. Za rok 2000 se rozsah využití býků červeného holštýnského plemene snížil na 34 962 I. inseminací (5,4 %). Výsledky mléčné užitkovosti dcer této kategorie býků jsou podle údajů z kontroly mléčné užitkovosti a analýzy provedené VÚŽV v Praze – Uhříněvsi nižší nebo jen s minimálním nárůstem oproti dcerám býků z čistokrevné plemenitby (oddíl PK PCA). Využívání čistokrevných býků red holštýn s nízkými nebo neznámými výsledky kontroly dědičnosti mléčné užitkovosti ve stádech českého strakatého skotu není, z hlediska ekonomiky chovu, efektivní a není cestou k rozvoji a zvelebování strakatého plemene.
Analýza VÚŽV potvrzuje, že pro chovatele českého strakatého plemene nejsou červení holštýnští býci přínosem, neboť na jedné straně stojí tvrzení o jejich vysoké kvalitě a úrovni v zemi nákupu a o vysoké mléčné užitkovosti matek i dcer těchto býků a na druhé straně pak chybí informace o vlivu býka na masnou užitkovost strakatého skotu, která není nahrazena dostatečným zvýšením mléčné užitkovosti, nemluvě o ztrátě příslušnosti do hlavního oddílu plemenné knihy, ale i o zhoršení plodnosti, zdraví a užitkového typu, který se, i po návratu k čistokrevné plemenitbě, velmi dlouho vrací ke standardu kombinovaného plemene.
Výsledky rozsáhlých šetření na celé populaci strakatého skotu v ČR i výsledky ze zahraničí potvrzují nejvyšší výkonnost po nejlepších prověřených býcích v čistokrevné plemenitbě. Při využití čistokrevné plemenitby, kdy roste mléčná produkce, nedochází ke snižování masné užitkovosti, což by mělo být zásadním a rozhodujícím kritériem pro výběr býků a jejich využití v plemenitbě.
Při uzavírání smluv na zajištění inseminace je vhodné zhodnotit v každém chovu současný stav potomstva dosud připařovaných býků a u býků nově zařazovaných do připařovacích plánů pečlivě zkontrolovat jejich plemennou příslušnost, plemennou hodnotu, vlastní plodnost, zdravotní třídu a samozřejmě i zápis do plemenné knihy. Dále posoudit reprodukční analýzu podle dalších publikovaných výsledků například březosti po I. inseminaci, věku krav při prvním otelení, délky intervalu, servis periody (SP) a členěním intervalu do 40 dnů a nad 90 dnů a u SP nad 120 dnů, kdy se výrazně zvyšuje spotřeba inseminačních dávek na 3 a více na jednu zabřezlou plemenici, délku mezidobí a další ukazatele. U plemenic „přebíhalek“ po třetí a další inseminaci se doporučuje využít jiného plemeníka, především s dobrou vlastní plodností a jediným cílem zachránit kvalitní plemenici dále v chovu.
Velmi málo je chovateli ve smlouvách uplatňován nárok na garanci za výsledky reprodukce či platba za zabřezlou plemenici, v níž je sloučena cena za úkon a za předem dohodnutý maximální průměrný počet spotřebovaných inseminačních dávek. Není uplatňována kontrola plnění smluv o inseminaci skotu a málokde probíhají „kontrolní dny“ spolu s oprávněnou nebo pověřenou osobou, kde by byly analyzovány všechny ukazatele úrovně reprodukce a stanoveny konkrétní opatření k jejímu zlepšování. Toto jsou pouze některé z příčin nepříznivých výsledků reprodukce skotu, přestože právě její úroveň výrazně ovlivňuje ekonomiku chovu a výroby. I když Svaz chovatelů vydává publikace k tomuto tématu, pořádá semináře a chovatelské besedy, současná dosahovaná úroveň reprodukčních ukazatelů neodpovídá vynaloženému úsilí.
Chovatelské přísloví, že „bez reprodukce není produkce ani ekonomika chovu“ platí i ve třetím tisíciletí a i přes momentální nedůvěru k hovězímu masu bude skot hlavním živočišným druhem zabezpečujícím produkci mléka a masa k lidské spotřebě.

Svaz chovatelů českého strakatého skotu a Českomoravská společnost chovatelů, a. s.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down