Výsledky výběru býků masných plemen

Následující příspěvek navazuje na článek z čísla 9 NCH, ve kterém byly hodnoceny výsledky výběrů plemenných býků masných plemen za I. pololetí 2001. Budeme se v něm zabývat podrobněji vztahem mezi hodnocením zevnějšku u vybraných ukazatelů a přírůstkem v testu, nebo plemennou hodnotou pro přímý růstový efekt v 365 dnech věku. Tyto výsledky tak doplní závěrečné konstatování z předcházejícího článku.

V závěru bylo uvedeno, že při výběrech býků masných plemen nelze zaměřit selekci pouze na hodnocení plemenných hodnot v přímém růstovém efektu. Zavedení lineárního hodnocení zevnějšku umožní podrobnější popis tělesných rozměrů, osvalení a případných exteriérových vad. Tento systém hodnocení bude využit nejen při hodnocení býků a krav, ale i u telat při podzimním vážení. V budoucnu tak bude možno využít výsledky hodnocení při stanovení plemenných hodnot. Mimo vlastního růstu potomstva bude hodnoceno i osvalení a rámec odstavených telat, plemenných býků a krav. Chovatelé, kteří produkují zástavová telata a nebo současně i provádí výkrm a využívají plemenné býky ke křížení, budou upřednostňovat býky s vysokou plemennou hodnotou pro růst a osvalení telat. Chovatelé s čistokrevnou plemenitbou musí současně věnovat pozornost i plemenným hodnotám u maternálních efektů.
V tabulkách a grafech je rozděleno hodnocení zevnějšku do skupin podle celkového počtu získaných bodů.
I. skupina: do 10 bodů
II. skupina: 11 až 15 bodů
III.skupina: 16 až 20 bodů
IV.skupina: 21 až 26 bodů
V. skupina: 27 až 30 bodů

V tabulce číslo 2. je uveden podíl rozložení hodnocení tělesného rámce a průměrný počet bodů podle plemen. Mezi plemeny nejsou podstatné rozdíly. Nižší bodové hodnocení je u plemene BA a pouze u plemene AA je necelé jedno procento býků hodnocených v kategorii I. Nejvyšší podíl býků hodnocených v rozmezí 26 až 30 bodů je u plemen AA, MS a HE. Hodnocení tělesného rámce zahrnuje body za velikost těla, délku těla, hmotnost. Jednotlivé ukazatele jsou hodnoceny 1 až 10 body a celkový součet bodů může představovat 3 až 30 bodů. Obdobně je postupováno i u kapacity těla a osvalení. Výsledky hodnocení kapacity těla jsou uvedeny v tabulce 3 a kapacita těla zahrnuje šířku hrudníku, hloubku hrudníku a šířku a délku pánve. Nejvyšší hodnocení je u plemen PI a MS. U ostatních plemen je variabilita hodnocení dána úrovní předvedených býků a může docházet k rozdílům mezi ročníky. Tabulka 4. zahrnuje variabilitu osvalení. Nejvyšší průměrné hodnoty mají plemena PI a BA u ostatních plemen jsou opět výsledky rozdílné. Nejvyšší hodnocení užitkového typu (tabulka 5.) vykazují plemena PI a MS. Užitkový typ je hodnocen 1 až 10 body a toto hodnocení doplňuje celkové linearní hodnocení na sto bodový systém.
V grafu 1) je porovnáno hodnocení tělesného rámce a dosažený přírůstek v testu. U všech plemen (mimo PI, HE a LI) je u I. resp. II. skupiny nejnižší přírůstek v testu a se zvyšováním přírůstku stoupá i počet bodů za tělesný rámec. U plemene HE je minimální variabilita přírůstku u skupin II. až IV. U PI je ve druhé skupině hodnoceno málo zvířat a proto lze výsledek považovat přinejmenším jako náhodný jev. Přesto lze z tohoto porovnání vyvodit závěr, že výše přírůstku v testu a hodnocení tělesného rámce spolu úzce koreluje a dosažený přírůstek v testu významně ovlivňuje i tělesný rámec. Do jaké míry je výší přírůstku v testu ovlivněno i osvalení býků dokumentuje graf 2). V porovnání s předcházejícím grafem je patrné, že přírůstek v testu podle hodnocení osvalení již nevykazuje u většiny plemen tak velkou variabilitu jako u tělesného rámce. U plemen BA, MS, CH a LI však býci V. skupiny mají stále i nejvyšší přírůstek v testu. Pouze u CH, LI a částečně i BA je patrný lineární růst přírůstku podle výsledků hodnocení osvalení u všech skupin. Naopak u HE, AA a částečně i MS je vzájemný vztah, mimo zvířata hodnocena v první skupině, téměř minimální. Nízký přírůstek se vyskytuje pouze u skupin I. a nebo II. Vztah mezi výší přírůstku v testu a hodnocením osvalení je tedy podstatně nižší, než u tělesného rámce a přírůstku z předcházejícího grafu. V grafu 3) je vyjádřen vzájemný vztah mezi hodnocením tělesného rámce a osvalením. II. skupina u plemen MS, CH a HE vykazuje zároveň nízké hodnocení tělesného rámce a současně i osvalení. V ostatních případech nebyl vzájemný vztah potvrzen. V grafech 4 a 5 je porovnán vztah plemenné hodnoty pro růst v 365 dnech (přímý efekt) s hodnocením tělesného rámce, nebo osvalením. Při tomto hodnocení je patrný lineární růst u grafu 4) u všech plemen (mimo HE). Naopak u grafu 5 je tento růst výrazný u plemene MS a částečně i BA. U plemene HE je tento výsledek patrně ovlivněn určitou nejednotností užitkového typu. V chovu jsou v některých chovech využívány plemenice našeho původního hereforda a současně i plemenice z importů po roce 2000. Výsledky u plemene MS (graf 5) mohou být dány rovněž typem matek býků. Část matek býků vychází z kombinovaného typu (Fleckvieh) a část pochází z importu z Dánska a Kanady.
Lineární hodnocení zevnějšku a plemenné hodnoty pro přímý růst a maternální efekt se stávají součástí nově zpracovaných šlechtitelských programů všech masných plemen. Pokud shrneme vztah plemenných hodnot pro přímý růst a hodnocení zevnějšku na základě letošních výběrů, zjišťujeme, že při hodnocení tělesného rámce má ukazatel plemenné hodnoty významný vliv. Při hodnocení osvalení již nemusí být vliv růstové schopnosti tak významný. Zde je třeba věnovat pozornost vlastnímu hodnocení jedince a obou rodičů. V případě otců býků je pak rozhodující vlastní plemenná hodnota pro masnou užitkovost (pokud je známá). Vliv kvalitativních ukazatelů masné užitkovosti získá rozhodně na významu v souvislosti s uplatněním systému SEUROP při klasifikaci jatečných zvířat při porážce.