Mezi hospodářskými zvířaty bývají kozy považovány za nejvhodnější pro tropické klima. Nicméně i u tohoto druhu bylo potvrzeno, že na ně působí tepelný stres a negativně ovlivňuje růst, produkci mléka a masa a narušuje imunitní odpověď, čímž významně snižuje jejich pohodu.
Tepelný stres u hospodářských zvířat nastává, když nejsou schopna odvádět z těla dostatek tepla k udržení optimální tělesné teploty. U koz to může být způsobeno vysokou teplotou prostředí, vlhkostí nebo nedostatečným stínem a větráním. Tyto stavy vedou k nepohodlí a mohou negativně ovlivnit jejich zdraví a produkci. Ačkoli jsou kozy považovány za extrémně přizpůsobivé a dobře přizpůsobené tropickému klimatu, tak i jejich pohoda a užitkovost může být ohrožena, jestliže se musí vyrovnávat s tepelným stresem. Informace o adaptaci koz a produkční výkonnosti během působení vysokých teplot by mohly pomoci zemědělcům, kteří se často potýkají s problémy při posuzování welfare, a to nejenom v tropických oblastech. A tak se vědci z Indie, Austrálie, Brazílie, Německa, JAR a Velké Británie tyto informace pokusil shromáždit a předat dále.
Pro zajištění náležitých životních podmínek pro kozy je třeba v zásadě zvážit tři aspekty: 1) ustájení a životní prostředí; 2) šlechtění a genetiku a 3) manipulaci a přepravu. Avšak ani zdaleka to nejsou všechny faktory, které mohou mít zásadní vliv. V některých podmínkách prostředí působí navíc např. nutriční stres, omezená dostupnost kvalitní napájecí vody, klimatické extrémy, zamoření parazity a problémy s končetinami – které často vedou k nízké produkci, špatné reprodukci a vysokým úhynům. Při hodnocení welfare v těchto systémech se v zásadě využívají dva typy: 1) vycházející od zvířat – na základě chování, zdravotní a produkční dokumentace a aktuálních symptomů nemocí; 2) vycházející ze stavu a managementu chovu (tj. např. koncentrace zvířat, pracovní síly, podmínek ustájení, zajištění výživy či zdravotních plánů). Welfare koz lze hodnotit na základě několika ukazatelů zahrnujících behaviorální, fyzické, fyziologické a produkční odezvy. Nerovnováha mezi metabolickou produkcí tepla a jeho odvodem do okolí vede i u koz k tepelnému stresu. Mezi nejzřetelnější reakce koz na tepelný stres patří změny chování, zvýšení frekvence dýchání, rektální teploty i srdečního tepu. Tímto stresem je ovlivněn příjem krmiva, přírůstky, dojivost, reprodukce a v těžkých případech končí úhynem.
O tom, jak jsou kozy tepelným stresem ovlivněny, rozhoduje několik faktorů, a to nejenom prostředí, ale též charakteristické vlastnosti plemene či nutriční a zdravotní stav. Tyto aspekty mohou výrazně ovlivnit schopnost koz vyrovnat se s vysokými teplotami a vlhkostí. Kozy jsou obecně odolná zvířata, ale klima může mít zásadní vliv na jejich náchylnost k působení tepelného stresu. Vysoké teploty v kombinaci s vysokou vzdušnou vlhkostí vytvářejí náročné prostředí pro odvod tepla a regulaci tělesné teploty. Různá plemena koz mají odlišnou toleranci vůči vlivu tepla. Například masné búrské kozy mohou vykazovat vyšší odolnost, zatímco dojná plemena bývají vnímavější. Charakteristiky specifické pro plemeno je třeba zohlednit při volbě systému a organizace chovu tak, aby se dopady tepelného stresu minimalizovaly.
K efektivním preventivním opatřením proti působení tepelného stresu u koz patří nutnost proaktivního managementu, jenž upravuje jejich životní podmínky a podporuje dobré zdraví. Patří k nim již zmiňovaný neustálý přístup k dostatku pitné vody, protože dehydratace může zhoršit účinky vysokých teplot. Kozy potřebují nepřetržitý přístup k čisté vodě, aby si udržely normální fyziologické funkce a ochladily se evaporací. Pro optimální příjem vody musí být nejenom příjemně chladná, ale i chutná. Za zvážení stojí i přidání elektrolytů do vody během období extrémního horka.
Nejenom u přežvýkavců, jejichž metabolismus produkuje značné množství tepla, je regulace tělesné teploty nezbytnou součástí života, protože jakákoli odchylka způsobená vnějšími teplotami může mít za následek značný tepelný stres, který ovlivňuje nejenom pohodu zvířete. Tepelný stres může být u koz příčinou významných zdravotních problémů a ovlivnit celkovou produktivitu stáda. Mezi fyziologické příznaky tepelného stresu patří zvýšená frekvence dýchání a srdeční frekvence, když se kozy pokoušejí ochladit se rychlým dýcháním a zvýšeným průtokem krve. Teplem stresované kozy mají také často zvýšenou tělesnou teplotu (normální rektální teplota je u koz mezi 38 a 39,5 °C) a může u nich dojít k nerovnováze elektrolytů a narušení acidobazické rovnováhy. Laktující kozy často vykazují pokles produkce mléka, což také ohrožuje efektivitu chovu. Dále může teplo nepříznivě ovlivnit plodnost plemeníků i plemenic; snížit míru zabřezávání a narušit reprodukční cyklus. Jelikož u koz probíhá sezónní říje, tak se důsledky stresu mohou citelně projevit v příští sezóně nejenom nižším počtem mláďat. Kozy, které vykazují známky tepelného stresu, vyžadují okamžitou pozornost, protože jejich zdraví a produktivita mohou být vážně zasaženy, pokud nebudou rychle aplikována odpovídající opatření.
Pro udržení trvalého zdraví a dobrých životních podmínek koz se nabízí například zařazení speciálních krmných doplňků do krmné dávky, které mohou zlepšit zdraví a stabilitu bachorové mikroflóry, efektivitu využití krmiva a potenciálně zmírnit některé (zejména metabolické) problémy související s působením tepelného stresu. Vyvážená krmná dávka bohatá na vitamín E a odpovídající obsah důležitých minerálů pomáhá posilovat celkovou odolnost koz vůči stresu. Zajištění dobře větraného a pohodlného životního prostoru, ať už ve stáji nebo pod přístřeškem, je pro stádo koz základní potřebou, jež pomáhá stádo chránit před tím, aby se tepelný stres stal pravidelně se opakujícím se problémem se závažnými důsledky.
Tepelný stres má značný dopad na reprodukci koz a ovlivňuje klíčové aspekty, jako je efektivita připouštění a životaschopnost potomstva. Negativně ovlivňuje reprodukční chování koz i kozlů a vede ke znatelnému zhoršení reprodukčních ukazatelů. Říjové projevy a míra úspěšnosti páření jsou výrazně narušeny, a to s různými odchylkami v závislosti na plemeni. Faktory, jako je snížená produkce spermií a jejich zhoršená pohyblivost podstatně ovlivňují celkový úspěch chovu. Navíc samci i samice vykazují snížené libido během období vysokých teplot, což může vést ke snížení počtu páření. Příliš vysoké teploty prostředí obdobně ohrožují přežitelnost embryí a vývin plodu.
Udržitelnost a efektivita chovu koz jsou zvládáním tepelného stresu významně ovlivněny, zejména s přihlédnutím k dobrým životním podmínkám zvířat a možným využitím klimatických adaptací pro dosažení dlouhodobého úspěchu a udržitelné budoucnosti chovu koz v měnícím se klimatu. Zemědělci mohou snížit dopad pomocí proaktivních opatření, jako je poskytování stínu, dostatek vody a chladicí systémy. Zdůrazňování nutnosti zajistit pro hospodářská zvířata dobré životní podmínky je v souladu s vyššími cíli udržitelnosti, se snižováním ekologických stop a udržováním vysokých chovatelských a produkčních standardů
Celý článek v NCH 9/2024.*
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
