21.01.2002 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vyšší produkce selat na prasnici je krok správným směrem

Chov prasat v ČR patří nepochybně mezi nejrozvinutější odvětví zemědělské výroby zejména díky úspěšnému kvalitativnímu vývoji tohoto odvětví v několika uplynulých letech. Mnozí odborníci na tomto úseku živočišné výroby se shodují v tom, že pro budoucí vývoj nám zůstávají prozatím velké rezervy v reprodukci, tj. v nižší úrovni užitkovosti prasnic.

Odhad biologického potenciálu produkce živě narozených selat za rok, 40 ks, se nám zatím daří využívat jen z jedné poloviny. Např. za r. 2000 činil počet dochovaných selat na jednu prasnici v ČR 17,8 a úhyn během odchovu 9,6 %, což prostým součtem dává necelých 20 selat živě narozených na prasnici v uvedeném roce.
Vycházíme-li z “globálního” poznatku, že rozhodujícím faktorem v produkci jatečných prasat je a zůstane úroveň rentability, resp. konkurenceschopnosti v tržních podmínkách a z poznatku, že zastavované sele do výkrmu se podílí na nákladech finálního produktu (jatečného prasete) zhruba jednou třetinou, pak počet dochovaných selat na prasnici za rok je nejenom ukazatelem intenzity reprodukce, ale zejména ukazatelem ekonomické efektivnosti reprodukčního procesu s konečným efektem v produkci jatečných prasat. To platí v případě, že vstupuje odchované sele výrobce jako meziprodukt do výkrmu ve stejném podniku. Pak “levné”sele značně sníží náklady na produkci vepřového masa. Je-li předmětem trhu, realizuje producent “levné” sele s vyšším ziskem.
Protože existuje přímá závislost mezi počtem živě narozených a počtem dochovaných selat, znamená to, že čím více se na vrh narodí, tím více se jich odchová, pak se prioritně musíme postarat o náležitý počet živě narozených selat ve vrhu. Při zhruba konstantních nákladech na chov prasnice je její ekonomický přínos závislý na produkci selat za časovou jednotku. Z toho vyplývá, že čím více selat prasnice vyprodukují za časovou jednotku, tím je sele “levnější” a rentabilita chovu prasnic vyšší.V podstatě se jedná o počet krmných dnů prasnic, které “spotřebujeme” na produkci jednoho dochovaného selete. Jestliže chceme v chovu překročit úroveň 20 dochovaných selat za rok na prasnici, pak musíme organizovat výrobu tak, aby se “spotřeba” krmných dnů prasnic na jedno sele pohybovala pod hranicí 18 dnů.
V rámci Evropy se odhaduje, že rentabilita produkce selat začíná po dosažení dochovu kolem 20 selat na prasnici za rok. Současně se však předpokládá, že dnešní evropský chovatel má možnost odchovat od prasnice až 24 selat. Některé projekty ve Francii počítají do budoucna dokonce s možností dochovu 30 selat na prasnici za rok.Pro takový výsledek je zapotřebí, aby se na vrh narodilo 14 selat, živě 13, dochovalo se 12, porodnost byla 2,5 vrhů/rok a délka mezidobí byla kolem 146 dnů.
Skutečností je, že po dosažení parametrů jatečného prasete dle požadavku trhu (konzumenta), pozorujeme v chovatelsky vyspělých zemích a i u nás zvýšenou snahu o vyšší využití potenciálu plodnosti. Dochází k využívání nových poznatků ve sféře šlechtění, dále pak v oblasti zdravotního stavu zvířat, výživy, managementu, pohody, ustájení a zároveň k aplikaci nových poznatků o fyziologii reprodukce prasat a biotechnických zásahů do reprodukce. Základem účinnosti všech opatření je vytvořit relativně optimální podmínky pro intenzivní produkci selat při respektování fyziologických požadavků zvířat. Nezastupitelné místo nyní i v budoucnosti v chovu prasat bude nadále zaujímat ošetřovatel, který významným dílem ovlivňuje užitkovost na všech úsecích reprodukčního cyklu. V zájmu existence chovu prasat v rámci konkurenčního prostředí na evropském trhu nezbývá našemu chovateli nic jiného, než akceptovat vývojové trendy v tomto odvětví. K produkci 20 dochovaných selat na prasnici za rok nepochybně postačí při dobrém zdravotním stavu a výživě klasické zootechnické metody reprodukce, které jsou v současné době každému chovateli k dispozici. Připomeňme si některé z nich.

Efekt křížení (heteroze)
Heterozní efekt křížení přináší při použití trojplemenného křížení zvýšení počtu selat. Výhody u kříženek se vedle vyššího počtu narozených selat projevují dřívějším nástupem puberty (první říje u prasniček), vyšší pravidelností v rytmu rozmnožování, vyšší produkcí mléka, vyšší životností selat a vyšší hmotností vrhu než je tomu u čistokrevných matek. K produkci selat určených pro výkrm se proto obecně používají matky – kříženky dvou mateřských plemen, šlechtěných především na plodnost. V našich podmínkách to jsou plemena bílé ušlechtilé a landrase.

Časný odstav selat
Časný odstav selat, tj. zkrácení délky laktace na 3 až 4 týdny je běžně používanou metodou pro vyšší produkci selat od prasnice připadající na časovou jednotku. V podstatě dochází k přesunu části zátěže mléčné žlázy do oblasti vlastní reprodukce. Pokrokový evropský producent selat, tak jako náš producent selat pro výkrm, provádí odstav mezi 20. a 30. dnem. Protože prasnice v tomto období dosahuje maxima v produkci mléka, musí chovatel počítat se zvláštní péčí o ni ve smyslu zastavení laktace a včasného nástupu říje. Pro časný odstav je třeba respektovat následující podmínky:
- hmotnost selete minimálně 6 až 7 kg
- selata se pod prasnicí naučila přijímat příkrm (prestartér)
- po odstavu je k dispozici kvalitní krmná směs pro selata
- existuje možnost separovaného ustájení selat v odchovně odděleně od prasnic.

Řízená obnova základního stáda prasnic
Při obnově stáda prasnic vycházíme z těchto informací:
- počet selat ve vrhu stoupá s pořadím vrhu do 5. vrhu
- první a druhé vrhy považujeme ze vrhy rizikové (syndrom nižšího počtu narozených selat ve vrhu a prodloužené mezidobí)
- 3. až 5. vrhy jsou vrhy produkčními
- prasnice starší na 7. a dalších vrzích nejsou optimálními matkami (více mrtvě narozených selat, problémy s mléčností, nevyrovnanost vrhů, vysoká záchovná dávka, zaléhání selat apod.)
Z těchto údajů vyplývá, že bychom měli nahradit nižší produkci selat na 1. a 2.vrzích optimální produkcí selat na produkčních vrzích, tj. zachovat pokud možno poměr rizikových vrhů k vrhům produkčním 1:1.

Zařazování prasniček do plemenitby
Jak již bylo uvedeno, zařazování prasniček do plemenitby je spojováno s problematikou včasného zapouštění a po zabřeznutí pak s problematikou nižšího počtu selat v prvním vrhu. Také po prvním porodu početného vrhu je zatížení dosud tělesně nedospělého organismu prasničky laktací často doprovázeno relativně vyšší ztrátou hmotnosti, což se projevuje delším “odpočinkem” po odstavu selat, resp. prodlouženou dobou od odstavu do říje, která je prakticky dvojnásobně delší než u prasnic produkční skupiny. Tomu se dá částečně předcházet zařazováním prasniček do plemenitby ve vyšší hmotnosti, tj. kolem 130 až 140 kg.
Prasničky zapouštíme nejdříve ve 2. říji, lépe ve 3. říji v pořadí, nezapouštíme v 1. říji (pubertální). Důvodem je stoupající počet vajíček při ovulaci s pořadím říje až do 3. říje, a tím vyšší předpoklad pro vyšší počet narozených selat ve vrhu.
Podle našich poznatků dosahují kříženky F1 generace plemene BU a L puberty (prvé říje) do věku 220 dnů (95,5 % prasniček). Z uvedených dat vyplývá doporučení zapouštět prasničky podle věku a hmotnosti, tj. ve věku 7,5 až 8,5 měsíce a o hmotnosti 130 až 140 kg. U takových prasniček předpokládáme, že je zapouštíme ve 2. nebo další říji a uvedená hmotnost zaručuje zdárné překonání zátěže prvé laktace. Mladé prasničky ve věku kolem 6 měsíců nezapouštíme v tzv. transportní říji. Starší prasničky nad 7,5 měsíce lze zapouštět v transportní říji, protože předpokládáme, že se zapouštějí minimálně ve druhé říji.

Nástup říje po odstavu selat
Včasné zapuštění po odstavu selat ovlivňuje produktivitu prasnice. Zpoždění o jeden týden snižuje porodnost o 0,1 vrhu a počet vyprodukovaných selat o 1 sele na prasnici za rok. Cílem chovatele proto musí být zapuštění prasnic do 10. dne po odstavu, což je období, které je považováno za fyziologický interval pro nástup říje. Po 10. dnu se snižuje procento zabřezávání prasnic po I. inseminaci o 15 až 20 %.
Pozdní nástup říje po odstavu selat spolu s nízkým zabřezáváním je bohužel významným zdrojem neproduktivních krmných dnů, tj. dnů, kdy prasnice nedává žádný užitek.

Inseminace a zapouštění
Pokud jde o inseminaci prasat, získávají veškeré informace o ní specializovaní pracovníci vybraní na tuto práci v odborném kurzu techniků pro inseminaci prasat, kde po absolvování kurzu získávají oprávnění k provozování této profese. To znamená, že inseminaci prasnic nemůžeme svěřit neškolenému pracovníkovi bez získaného oprávnění.
V poslední době se u nás začíná uplatňovat tzv. autoinseminace. Ta spočívá v tom, že po předchozí přípravě plemenice k inseminaci zavede inseminační technik inseminační zavaděč s připojenou dávkou a nasazeným fixačním zařízením umístěným na prasnici nad úrovní hřbetu (zádě) prasnice. Poté jen kontroluje přirozený fyziologický příjem spermatu prasnicí tzv. nasávacími pohyby dělohy. Tento způsob inseminace řeší prakticky několik problémů: vyloučí chyby inseminačního technika při infúzi spermatu během inseminace (hlavně spěch), konstrukce fixačního zařízení simuluje tlak na hřbet a boky prasnice po celou dobu inseminace a ušetřený čas může inseminační technik využít pro pečlivou přípravu dalších prasnic určených k inseminaci. Tento způsob umožňuje inseminovat najednou 5 až 6 plemenic ustájených individuelně.
V praxi při inseminaci postupujeme podle známého časového schematu. Prasnice se inseminují za 10 až 12 hodin po zjištění počátku reflexu nehybnosti a reinseminují se se stejným časovým odstupem. Prasničky však inseminujeme zpravidla týž den, kdy se u nich zjistil reflex nehybnosti a inseminaci opakujeme s 10 až 12 hodinovým odstupem.

Březost
Období březosti u prasnic je z chovatelského hlediska považováno za období relativního produkčního klidu. Březost u prasnic trvá průměrně 114,5 dne (rozpětí 109-120 dnů).
V průběhu březosti se odehrávají významné fyziologické události v organismu prasnice a ve vývoji zárodků. Ovariální cyklus se zastavuje. Je zajímavé si připomenout, že vlastně jatečné prase, dodávané z výkrmu k jatečným účelům, stráví téměř polovinu života v děloze matky od doby vzniku zárodku do porážky.
Doba březosti se dělí na 3 hlavní období. Do 50. dne se zvayšuje hmotnost plemenice, ztracená předchozí laktací (zejména u prvniček), zhruba mezi 50. a 80. dnem probíhá tvorba sekrečních buněk mléčné žlázy a asi od 80. dne tvorba poloviny hmotnosti selete v děloze a současně příprava mléčné žlázy k následné laktaci po porodu. Tomu je nutné přizpůsobit denní množství krmné směsi.
Hrubou chybou ve výživě gravidních prasnic a prasniček je zvláště překrmování v prvním měsíci březosti.
V případě problému se zabřezáváním plemenic, zejména když výskyt jalových prasnic při přehánění do porodny překročí 5%, se musí chovatel zaměřit na ranou diagnostiku březosti buď nákupem k tomu určeného přístroje, nebo pomocí servisní služby. Ve velkokapacitních chovech se osvědčilo volit pracovníka z vlastních zdrojů a kontrolu rané březosti (jalovosti) zařadit jako technologický prvek v systému produkce selat. Kontrola březosti u zapuštěných prasniček a prasnic, ať už je zajišťována jakýmkoliv způsobem, je vysoce účinným opatřením pro redukci tzv. jalových (neproduktivních) krmných dnů plemenic.

Porod a poporodní období
Porod a poporodní období jsou pro prasnici a selata kritickými obdobími v reprodukčním cyklu. Péče o prasnici začíná již před porodem. Nejpozději 14 dnů před porodem zbavíme prasnici vnitřních a vnějších parazitů a ze společného ustájení ji převedeme asi 10. den po umytí a zevní desinfekci do porodního kotce. Zde pečujeme o čistotu (zvýšená hygiena) a před termínem porodu snižujeme krmnou dávku asi o 1/3 denně systémem 3,2,1,0, to znamená, že v den porodu nekrmíme. Hlavním cílem tohoto opatření je vyprázdnění zažívacího traktu. Před porodem umyjeme vemeno teplou vodou a utřeme čistou utěrkou nebo jednorázovými papírovými utěrkami do sucha. Ochod prasnice zevně desinfikujeme. Čtyři dny před porodem sledujeme konzistenci výkalů (při dostatku a dostupnosti napájecí vody). Suché, tmavé, dělené výkaly signalizují podezření na nástup onemocnění syndromem MMA (mastitis, metritis, agalakcie).
Vlastní období porodu spočívá ve vypuzování plodu, trvá 2 až 5 hodin. Probíhá-li porod bez komplikací, pak se selata rodí v intervalech 10 – 20 minut. Vypuzování lůžka probíhá po částech, někdy už v průběhu porodu nebo po ukončení porodu asi do dvou hodin po posledním seleti. Celý průběh porodu trvá v průměru 6 až 8 hodin.
V průběhu porodu je nutný dozor ošetřovatele. Jeho úkolem je sledování průběhu porodu, vyprošťování selat z plodových obalů, osušení selat a oživení přidušených, ošetření pupečního pahýlu a jeho desinfekce a uložení narozených selat k tepelnému zdroji (32 oC). Dlouhotrvající porody bývají doprovázeny vyšším počtem mrtvě narozených selat a někdy i onemocněním prasnice syndromem MMA. Příčinou prodloužených porodů je nejčastěji nedostatek pohybu prasnice, příliš dobrá až žírná kondice prasnice (překrmování v době březosti), malý počet selat ve vrhu, překrmení prasnice v době porodu (naplněný zažívací trakt) a stáří prasnice.
V poporodním období kontrolujeme příjem krmiva a konzistenci výkalů (syndrom MMA), provedeme při kojení selat kontrolu stavu mléčné žlázy, tj. počet funkčních struků a počet dostupných struků ve vztahu k počtu selat a zkontrolujeme zčištění (odchod lůžka). Po dobu jednoho týdne kontrolujeme intenzitu výtoku z rodidel.

Produkce mléka – laktace
Po porodu postupně stoupá produkce mléka, která dosahuje u prasnic vrcholu mezi 17. až 26. dnem. Po dosažení vrcholu pak do 30. dne klesá nepatrně, po 40. dnu velmi rychle. Na jedno kojení přijímá sele od prasnice v průměru 25 až 50 g mléka, denně pak asi 800 g.
Laktační křivka (průběh úrovně produkce mléka) u prasnic kopíruje růst selat, roste v období 3. až 4. týdne a pak postupně klesá současně s vybaveností selete pro příjem krmiva. Z laktační křivky se dá vyčíst termín odstavu selat a následující říje.
Narozená selata jsou vybavena vysokou růstovou schopností zdvojnásobit svoji porodní hmotnost během 8 až 10 dnů po porodu. Tato schopnost závisí především na mléčnosti prasnice. Příkrm (prestartér) předkládáme selatům již kolem 5. dne věku, prasnici v této době začínáme krmit adlibitně a současně ji zajistíme možnost adlibitního příjmu vody.

Plemenný kanec
Plodnost kanců roste s věkem, nejvyšší je ve věku 18 až 30 měsíců. S tím souvisí i produkce spermatu, která rovněž s věkem roste. Tvorba spermií probíhá ve varlatech nepřetržitě a za teploty o 4 až 7 stupňů nižší, než je tělesná teplota. Proto dbáme na čistotu kůže šourku, aby nebyl narušen jeho termoregulační systém. Při výběru kanců k plemenitbě si všímáme temperamentu (libida), fundamentu a vývinu varlat (1 g varletního parenchymu produkuje v dospělém věku kance 20 až 30 milionů spermií denně).
Před zařazením do plemenitby chovatel zkontroluje (při páření nebo na fantómu) úplné vysouvání pyje z předkožky a kvalitu spermií, kterou opakovaně posuzuje v průběhu celého období používání kance v plemenitbě. U potomstva se monitoruje výskyt anomálií dědičného charakteru. Kanec se udržuje v chovné kondici, tzn. krmí se střídmě, tj. kolem 3 kg směsi na den. Ošetřují se špárky, případně zkracují špičáky (“kly”). Dospělý kanec (po dosažení věku 12 až 15 měsíců ) se používá v přirozené plemenitbě většinou na 2 dvojskoky týdně.

Biotechnické zásahy v řízení pohlavních funkcí plemenic
Biotechnické zásahy v reprodukci používáme k ošetření jednotlivých zvířat, nebo k ošetření skupin zvířat. Ošetření individuální má spíše charakter kurativní, ošetření skupin pak spíše charakter technologický (výrobní). U prasat se používá:
- stimulace říje a ovulace
- indukce říje a ovulace
- synchronizace říje a ovulace
- indukce a synchronizace porodů
K těmto zásahům se používají hormonální syntetické přípravky. Účinek biotechnických zásahů je závislý na odborné aplikaci přípravků a na přesném dodržování postupů. Aplikace hormonálních a chemických přípravků k tomu určených spadá výlučně do sféry působnosti veterinárního lékaře.
Závěrem ještě několik slov. Vezmeme-li v úvahu, že náklady na narozené sele v našich velkokapacitních chovech představují hodnotu kolem 1 tisíce korun a krmný den prasnice stojí kolem 50 až 55 Kč, pak si snadno spočítáme hodnotu ztrát selat při porodu a po porodu a náklady na přeběhnutí prasnice z počtu tzv. neproduktivních krmných dnů, což je také ztráta v hodnotě kolem1 tisíce korun. To jsou jednoduché ekonomické údaje pro vyjádření případných ztrát, které snižují nejen intenzitu výroby selat, ale zejména ekonomickou efektivnost produkce selat. Chceme-li vstoupit bez obav do konkurenčního prostředí, pak musíme usilovat o plynulost a pravidelnost reprodukčních funkcí u prasnic, a tím o snížení počtu neproduktivních dnů ve stádě a o dostatečný počet živě narozených selat schopných odchovu v každém vrhu. To jsou dva základní problémy současné efektivní produkce selat vedle úhynu selat do odstavu.
Velmi oceňuji práci všech chovatelů, zejména pak jejich snahu zvládnout a realizovat v nelehkých podmínkách řadu neinvestičních a investičních opatření ve prospěch úspěšného chovu prasat v ČR. Jsem přesvědčen, že chov prasat v ČR je a bude konkurenceschopný v rámci Evropy a zůstane perspektivním odvětvím našeho zemědělství.

Doc.Ing. Josef Čeřovský,DrSc.
VÚŽV Praha – Uhříněves
pracoviště Kostelec nad Orlicí

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down