Typ chronické enteritidy, která způsobuje u skotu průjmy, úbytek hmotnosti, ztrátu produkce i úhyny – to je paratuberkulóza. Podstatnou komplikací, která se pojí s tímto onemocněním, je dlouhá inkubační doba, odolnost patogenu a vysoká nakažlivost. Efektivní metoda léčby není k dispozici a prevence šíření spočívá na chovatelských opatřeních. Vědci se ale nevzdávají a nadále pátrají po snadnějších a efektivnějších způsobech ochrany proti šíření této nemoci.
Paratuberkulóza (Johne´s disease) patří k významným onemocněním skotu, které je v řadě zemí řazeno mezi nebezpečné nákazy podléhající povinnému hlášení, a proto jsou s ním spojena další opatření, která se týkají zacházení se zvířaty a jejich produkty. Původcem onemocnění je bakterie Mycobacterium avium subsp. paratuberculosis (MAP), kterou nemocné zvíře vylučuje ve výkalech, čímž kontaminuje své okolí a přispívá k šíření patogenů. Klinická forma onemocnění se nejčastěji projevuje úpornými průjmy a ztrátou hmotnosti. Infekce MAP vede též k omezení až ztrátě mléčné produkce, což může být často přisuzováno špatné konverzi krmiva. Dalším problémem bývá zhoršená plodnost. To vše může vést ke zvýšenému počtu vyřazených zvířat a rostoucím nákladům.
Paratuberkulóza patří k chorobám, které nelze vyléčit, a tak se současná praxe omezuje na vyřazování zvířat z chovu, a to nejenom těch s klinickými příznaky, ale též s pozitivním testem. Musí být dodržována odpovídající ochranná opatření, která minimalizují riziko zavlečení infekce do stáda a její další šíření ve stádě i mimo ně. S tím souvisí i přísné podmínky, které musí být splněny při odchovu telat a jalovic, a to takovým způsobem, aby se zabránilo kontaktu mláďat s potenciálně infikovaným materiálem, zejména s výkaly dospělých krav. Avšak vědci na mnoha pracovištích se stále intenzivně věnují zkoumání původce i dalších možností, jak rizika nákazy a šíření nemoci snadněji minimalizovat. Příkladem by mohli být vědci z Japonska, kteří se zaměřili na imunopatogenezi paratuberkulózy, protože nejenom v „zemi vycházejícího slunce“ tato choroba představuje pro chovatele značnou finanční zátěž.
Zaměřeno na imunopatogenezi
Ozdravování chovů skotu od paratuberkulózy probíhá v Japonsku radikální metodou, při níž musí být zvířata s diagnostikovanou paratuberkulózou utracena. Kromě toho jsou chovatelé povinni po stanovenou dobu pravidelně testovat veškerý skot ve svém chovu, důkladně dezinfikovat stáje a dodržovat zákaz volného přemisťování zvířat z farmy, aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci.
Nelze se tedy příliš divit, že se v Japonsku na výzkum paratuberkulózy vynakládá značné úsilí i finanční prostředky. Například vědci z Hokkaido University, National Agriculture and Food Research Organization (NARO) a Tohoku University prokázali, že fyziologicky aktivní látka zvaná prostaglandin E2 (PGE2) narušuje imunitní odpověď tím, že tzv. upreguluje expresi imunoinhibiční molekuly – ligandu programované buněčné smrti 1 (PD-L1) – u skotu postiženého paratuberkulózou.
Od tohoto objevu by se dala očekávat pomoc při vývoji účinné metody ke kontrole paratuberkulózy, která se v Japonsku mezi povinně hlášenými infekčními chorobami skotu vyskytuje nejčastěji.
