Množství chovatelů hospodářských zvířat již důvěrně zná pojem precizní zemědělství a aktivně využívá různé nástroje a prvky, které tento pojem obsahuje. Chovatelé dnes a denně pracují se softwary pro management stáda, kde vidí mnoho informací jako např. kolik krav má dnes říji a je určeno k inseminaci, jaká zvířata mají podezření na acidózu, zda se zrovna začíná telit, nebo se dokonce telí už moc dlouho a vyžaduje kontrolu a případnou pomoc, a jestli se po včerejších přesunech krav mezi skupinami se zvířata mezi sebou moc neperou.
Z daného softwaru se chovatel všechny tyto informace dozví díky nepřetržitému sledování zvířat automatickými senzory. Základní senzory využívané k automatickému sledování chování zvířat byly a jsou i dnes zejména akcelerometry, nejběžněji pedometry. Nicméně svoji úlohu mají k automatickému sledování chování zvířat v systémech precizního zemědělství i akcelerometry v obojku a ušních známkách, kamery ruku v ruce s automatickou analýzou obrazu a nově se začínají testovat i poziční systémy.
Prvním nástrojem precizního zemědělství, který využíval poznatky z oboru etologie, byl pedometr, komerčně dostupný od roku 1984. Zvýšenou aktivitu totiž krávy nevykazují pouze při říji, ale například i po přesunu zvířat mezi skupinami. Dnešní programy na management stáda však dokáží případně falešně pozitivní výsledky odhalit a chovatele jich ušetřit, protože jejich algoritmy pro detekci říje jsou mnohem komplexnější a zohledňují například věk krávy, počet dní v laktaci, ale i počet uplynulých dní od poslední říje, proběhlou inseminaci, přesuny mezi skupinami nebo veterinární zákroky.
V dnešní době je nejvíce rozšířený tříosý akcelerometr, který zaznamenává zrychlení přístroje ve třech osách pohybu. Programování pedometru a vývoji nového algoritmu vždycky předchází hodiny ve stáji i na pastvině věnované etologickým pozorováním. Jde o komplikovaný postup, kdy je potřeba rozlišit přesné charakteristiky určitého chování (například rozlišit pouhé pokrčení nohy od ležení). U akcelerometru umístěného na noze zvířete, lze díky lepší možnosti zobrazení pozice k zemi (vodorovná, nebo svislá poloha) utvořit správný algoritmus a analyzovat, zda zvíře stojí nebo leží. Díky tomu má chovatel přesné informace o chování zvířete, které se dají použít i na hodnocení welfare a tvoří základy současných algoritmů k detekci říje, porodu, či onemocnění.
Ing. Barbora Valníčková, Ph.D., Ing. Radka Šárová, Ph.D., Oddělení etologie, VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves
Podrobněji v NCH4/2024.*
