Technologie chovu brojlerových králíků nemá nic společného s tradičními králíkárnami, krmením čerstvě pokosenou luční trávou a nakonec ani s přirozenou plemenitbou. Úroveň reprodukce ve faremních chovech se odvíjí výhradně od šikovnosti techniků, kteří se zabývají inseminací králíků. Z mezinárodní konference, jež proběhla koncem listopadu loňského roku v Nitře vyplynulo, že by metoda umělého oplodnění, kterou domácí chovatelé brojlerových králíků využívají po vzoru zahraničních kolegů z Francie a Itálie bezmála dvacet let, mohla najít uplatnění také u hobby plemen.
Na adresu XXV. mezinárodní konference, která proběhla 21. listopadu v prostorách Centra výzkumu živočišné výroby v Nitře lze ve stručnosti uvést, že se jí vedle domácích odborníků účastnili ještě specialisté z České republiky a Itálie. Tradiční setkání odborných pracovníků z univerzit a výzkumných pracovišť zorganizovalo již zmiňované Centrum výzkumu živočišné výroby v Nitře ve spolupráci s Králikářskou unií, Odborem živočišné výroby SAPV (Slovenskej akadémie pôdohospodárskych vied) a FBP SPU (Fakulta biotechnológie a potravinárstva Slovenskej poľnohospodárskej univerzity) v Nitře.
Na téma králík jako produkční a modelové zvíře zaznělo čtyřiadvacet referátů. O možnostech využití inseminace u zdrobnělých plemen králíků hovořil Ing. Martin Fik, Ph.D.
„Chov zakrslých plemen králíků, která se často chovají jako domácí mazlíčci zažívá na Slovensku boom. Zájemci si je pořizují přímo od chovatelů, kteří mají chovy s vysokou koncentrací zvířat nebo prostřednictvím distribuce z obchodní sítě různých pet shopů. Zakrslí králíci se však vyznačují poměrně nízkou plodností. Mezi perspektivní možnosti zvýšení reprodukčních schopností u těchto plemen patří synchronizace říje a umělá inseminace. Využíváním umělé inseminace chovatel ve svém chovu ušetří čas, který může efektivně využít. Synchronizace estrálního cyklu samic před inseminací látkou na bázi PMSG patří mezi tradiční postupy využívané v našich chovech. Ve snaze o ekologizaci prvovýrobních postupů se do popředí zájmu dostávají alternativní metody synchronizace říje, založené na změnách podmínek prostředí. Z tohoto pohledu se jak pro inseminaci, tak pro přirozenou plemenitbu perspektivně jeví společné ustájení samic,“ uvedl reprezentant Slovenské zemědělské univerzity Nitra.
Metodika
V další fázi své prezentace pak představil metodiku a výsledky pokusu se zakrslými králíky dvou plemen (zakrslý beran bílý modrooký a zakrslý beran madagaskarovitý), který probíhal v podmínkách plemenného chovu (reprezentovaný 170 samicemi a 40 samci) po dobu patnácti měsíců.
Zvířata ustájená v klasických dřevěných králikárnách umístěných v hale s částečnou regulací mikroklimatu byla rozdělena do tří skupin. Ve dvou byly inseminované samice, stimulované jak hormonálně (skupina 1), tak vlivem společného ustájení (skupina 2). Na samice zbývající třetí skupiny se pouštěl samec.
„Samicím první skupiny se aplikoval přípravek na bázi PMSG v dávce 20 m. j. Před hormonálním ošetřením se u každé samice zaznamenal stav estra podle zbarvení vagíny. U druhé skupiny samic byla využitá alternativní metoda synchronizace, zahrnující společné ustájení po dobu třiceti minut. K tomu účelu posloužila dřevěná bedna o rozměrech 160 x 100 x 30 cm. U každé samice před vložením do bedny byl zaznamenaný stav receptivity, stejně jako před samotnou inseminací. K zavedení 0,3 ml smíšené (polyspermické) inseminační dávky byla použita standardní plastová pipeta. Na inseminaci králic byly využité čerstvé inseminační dávky vyrobené přímo na farmě. Semeno se odebralo do silikonové vagíny vyhřáté na tělesnou teplotu králíka ve vodní lázni. Po odběru se ejakulát od odebraných samců smísil a zředil trvanlivým odtučněným mlékem v poměru 1 : 5. Oběma inseminovaným skupinám samic (1 a 2) se intramuskulárně podala látka na bázi GnRH v dávce 0,1 ml na vyvolání ovulace. Poslední sledovaná skupina samic byla připářená přirozeně, tzv. z ruky. Stav receptivity se u třetí skupiny nesledoval,“ pokračoval Ing. Fik..
Sledované ukazovatele:
- počet samic ve skupině,
- počet inseminovaných/odpářených samic,
- úspěšnost připouštění/inseminace (v %),
- počet okocených samic,
- počet všech narozených mláďat ve skupině,
- počet všech narozených mláďat ve vrhu,
- počet všech narozených mláďat na odpářenou samici (skupina 3),
- počet všech narozených mláďat na jednu inseminaci.
Získané výsledky byly statisticky zpracované počítačovým programem a rozdíly mezi sledovanými soubory byly porovnávané t- testem.
Výsledky
V závěru svého vystoupení pak specialista zemědělské univerzity prezentoval zajímavé výsledky. V experimentech byla zaznamenaná pozitivní reakce receptivity samic na třicetiminutové společné ustájení (vizuální, pachový a vibrační kontakt) před inseminací. Alternativní metoda synchronizace receptivity vykazovala v porovnání s hormonální stimulací lepší výsledky. Nejlepších výsledků reprodukce u zakrslých plemen králíků, respektive u zakrslých beranů bílých modrookých a zakrslých beranů madagaskarovitých bylo dosaženo
v první skupině, kde na jednu inseminaci připadalo 3,08 narozených mláďat. I přes vyšší receptivitu samic ve druhé skupině byl počet narozených mláďat na jednu inseminaci nižší, respektive dosahoval 1,84 mláděte. Nejnižší výsledky reprodukce byly zaznamenané v poslední (kontrolní) skupině samic, kde průměrný počet narozených mláďat na jednu samici představoval jen 1,27 kusu.
Pozitivní efekt použité alternativní metody synchronizace se projevil nejen v úspoře finančních prostředků vynaložených za hormonální preparáty, ale také v lepším zdravotním stavu a delším produkčním životě matek. Z výsledků je dále zřejmé, že inseminace by se mohla stát jedním z chovatelských opatření, která by zlepšila reprodukční ukazatele vyšlechtěných zakrslých plemen králíků.
