Základní složkou krmných dávek pro hospodářská zvířata nezbytnou pro krmivářský průmysl jsou proteinová krmiva. Zvýšený zájem dokládá nejen vzestup globální poptávky po mořských řasách, kde se předpokládá v roce 2024 více než dvojnásobné zvýšení prodeje oproti roku 2016 (ze 4 mld. na 10 mld. USD), ale také rozvoj technologií na pěstování a zpracování řas a intenzivní výzkum v oblasti bioaktivních látek obsažených v řasách a jejich vlivu na zdraví zvířat a člověka.
Mořské řasy se jako možný krmivářský doplněk díky rozvíjející se popularizaci této krmivářské komodity dostávají do povědomí i u nás. Mořské řasy mají vysoce variabilní živinové složení (viz tabulka), které se liší v závislosti na druhu, době sběru a lokalitě a vnějších podmínkách, jako je teplota vody, intenzita světla a koncentrace živin ve vodě. Všechny tyto faktory výrazně ovlivňují obsah dusíkatých látek, minerálů, lipidů a vlákniny. Obecně jsou mořské řasy především zdrojem dusíkatých látek, jak bílkovinných, tak i nebílkovinných, minerálních látek (zejména chelátových mikrominerálů), kterých obsahují 10x až 20x více než běžné rostliny a polynenasycených n-3 a n-6 mastných kyselin (EPA, DHA, arachidonová). Sladkovodní mikrořasy obsahují proteiny, aminokyseliny, zejména esenciální – leucin, valin, arginin, lysin, izoleucin, fenylalanin, thyrosin, polysacharidy a lipidy obsahující zejména n-3 a n-6 polynenasycené mastné kyseliny – linolenovou, arachidonovou, EPA a DHA.
Postupným zvyšováním obsahu krmných řas v krmné dávce přežvýkavců může dojít k navykání bachorovými mikroorganismy, a tím ke zvýšení dostupnosti energie z těchto sacharidů. V závislosti na druhu řas mohou být do krmné dávky pro přežvýkavce podávány v množství dosahujícího maximálně 30 %. Z mořských řas se ve výživě dojnic nejvíce uplatňuje hnědá mořská řasa Ascophyllum nodosum. Se zařazením mikrořas do krmné dávky dojnic je bohužel spojen pokles v příjmu sušiny krmiva, který se projevil při zkrmování TMR. Menší chutnost mikrořas pro skot může být způsobena přítomností některých látek, jejichž příjmu se přežvýkavci vyhýbají. Pokud jde o produkci mléka jako takovou, závisí na tom, jaký dietární zdroj proteinu byl nahrazen mikrořasami. U některých substitucí (např. spirulina místo řepkového extrahovaného šrotu) došlo ke snížení produkce mléka, způsobené nižším příjmem sušiny krmiva. Zvýšení produkce mléka pozorované u nahrazení spiruliny místo bobového šrotu dokládá schopnost mikrořas zlepšit aminokyselinový profil a snížit ruminální degradovatelnost některých proteinových zdrojů.
Ve výživě drůbeže a prasat se doporučuje mořské řasy předkládat v menší míře 5–6 % a jejich množství by rozhodně nemělo překročit 10 %. U drůbeže byly řasy použity ke zlepšení imunitního stavu zvířat, ke snížení mikrobiálního zatížení v zažívacím traktu a pro jejich příznivý vliv na kvalitu masa a vajec. Mořské řasy ve výživě králíků by měly být také předkládány v omezené míře kolem 1,5–5 %. Biomasa mikrořas je chutná pro prasata, má přijatelnou nutriční kvalitu a je schopná částečně nahradit sójovou mouku nebo rybí moučku. Mikrořasy lze rovněž využít jako krmivo pro drůbež, a to pro obsah proteinu a karotenoidů nezbytných pro zvýšení pigmentace v drůbežím mase a vejcích. Řasovou biomasu lze v zastoupení 5–10 % v dietě bezpečně používat jako částečnou náhradu běžného zdroje proteinu. Spirulina by mohla být použita ve výživě králíků vzhledem k pozitivnímu vlivu na nutriční kvalitu králičího masa.*
Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., Mgr. Ing. Ludmila Křížová, Ph.D., Ústav výživy zvířat, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Podrobnější informace v časopisu Náš chov 11/2019.