Krmná aditiva jsou přesně definována jako látky, mikroorganismy nebo přípravky, které se záměrně přidávají do krmiva nebo vody, protože mají příznivé vlivy například na důsledky živočišné výroby pro životní prostředí, na užitkovost nebo dobré životní podmínky zvířat, na vlastnosti živočišných produktů atd. Často doplňují krmné dávky o chybějící živiny, umožnují dokonalejší využití plastických živin a produkci kvalitnějších potravin živočišného původu.
Základní rozdělení krmných aditiv:
Pojem probiotika lze definovat mnoha způsoby. Jedna z nejrozšířenějších a nejpoužívanějších definic je označuje jako živé organismy, které při podání v dostatečném množství poskytnou hostiteli zdraví prospěšný účinek. Prospěšné účinky pro zdraví organismu zahrnují regulaci střevní mikroflóry a stabilizaci gastrointestinální bariéry. Probiotika mají schopnost udržet rovnováhu i aktivitu střevní mikroflóry a pro hostitelské zvíře jsou považována za prospěšné. Zdraví střev zlepšují tím, že stimulují vývoj prospěšné mikroflóry, zlepšují odolnost vůči patogenním bakteriím, zvyšují kapacitu zažívacího traktu, snižují pH a zlepšují slizniční imunitu.
Rod Lactobacillus zahrnuje více než 100 různých druhů, patřících do skupiny bakterií produkující kyselinu mléčnou. Mnohé z druhů jsou běžnou součástí střevní mikroflóry jak u lidí, tak u zvířat. Snížení výskytu průjmů u novorozených telat bylo podle řady studií dosaženo krmením fermentovaným mlékem s bakteriemi tvořící kyselinu mléčnou např.
Bakterie rodu Bacillus jsou grampozitivní sporulující mikroorganismy běžně se vyskytující v půdě, vodě a vzduchu. Jejich využití jako probiotik je velmi diskutovaným tématem. Několik druhů, kterých se využívá jako krmných doplňků, probiotik či přípravků na ochranu rostlin mohou způsobit otravy z potravin, ovšem bakterie tvořící spory rodu Bacillus spolu s rody Enterococcus a Saccharomyces jsou u zvířat nejčastěji využívanými probiotickými mikroorganismy.
Součástí střevní mikroflóry jsou taktéž kvasinky. Zástupce Saccharomyces cerevisiae je v přírodě velmi rozšířen a lze jej najít v rostlinách, ovoci a v půdě. Zásadní význam má ve fermentačních procesech a přežvýkavcům jsou podávány zejména za účelem zlepšení fermentace v bachoru. V několika studiích bylo prokázáno, že u dojnic kvasinky zlepšují zdravotní stav, příjem sušiny a denní nádoj.
Bifidobacterium je ve střevním traktu zvířat považován za jeden z klíčových rodů. Jeho přítomnost a množství je spojeno s dobrým zdravotním stavem hostitele. Mezi reprezentativní druhy patří Bifodobacterium longum, Bifodobacterium breve, Bifidobacterium bifidum a Bifidobacterium infantis. Význam bifidobakterií spočívá v udržování rovnováhy mikroflóry v gastrointestinálním traktu a v ochraně proti patogenním infekcím.
Probiotické bakterie musí být připravovány způsobem, aby zůstaly během přípravy a skladování stabilní a životaschopné. Musí mít schopnost přilnout k buňkám. Ve střevním traktu organismu musí být schopné přežít a množit se tzn. do tlustého střeva se musí dostat v neporušené formě. Produkovat látky (kyseliny, bakteriociny) antagonistické k růstu patogenů. Na hostiteli by měly být zřetelné přímé i nepřímé příznivé účinky (zlepšení střevní mikroflóry). Jejich použití musí být zdraví neškodné (neinvazivní, nekarcinogenní a nepatogenní).
Ing. Luboš Zábranský, Ph.D., Ing. Anna Šebková, Ing. Petr Brož, Pavel Vlášek, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta zemědělská a technologická, Katedra zootechnických věd
Podrobněji v časopisu NCH 5/2022.
