17.09.2019 | 03:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Využití probiotik u selat v době odstavu

Uvádí se, že jednou z možností, jak zvýšit pohodu zvířat, jejich zdraví a přírůstky, je aplikace probiotických preparátů obsahujících prospěšné mikroorganismy. Zdá se, že tyto mikroorganismy mohou, kromě působení na zdraví zvířat, příp. vlivu na konverzi krmiva, zvyšovat též kvalitu masa či např. naopak snižovat emise amoniaku. Názory na funkčnost probiotik však obecně nejsou, a to jak v chovatelské, tak i výzkumné sféře jednotné, proto cílem autorů bylo shrnout aktuální poznatky týkajících se možného využití probiotik u selat po odstavu.

Odstav je obdobím, kdy se selata musí vypořádat nejenom s psychickými stresory, jakými jsou odloučení od matky (prasnice), změna prostředí a technologie ustájení – přesun selat z poroden do stájí pro předvýkrm, ale toto období je také spojeno se změnou výživy, tedy s přechodem z mléčné resp. kombinované výživy na výživu tvořenou převážně rostlinnými komponenty. Pro selata tak odstav představuje velmi náročné období, ve kterém dochází ke stresu doprovázeného výraznými změnami ve fyziologii a imunologii trávicího traktu (TT), stejně jako dochází ke změnám ve složení mikrobioty TT. Tyto změny se následně odráží u selat ve zvýšeném výskytu gastrointestinálních poruch, projevujících se typicky např. průjmovými onemocněními (dietetické/infekční), trvajících po dobu až dvou týdnů. Selata, která prodělají průjmová onemocnění dosahují nižší přírůstkové báze, a to jak dfcaktuálně, tak i celoživotně, což se negativně projevuje i na celkové ekonomice výkrmu. Ekonomické ztráty jsou obvykle v chovech spojeny s nižšími dosahovanými porážkovými hmotnostmi vykrmovaných prasat, případně v důsledku prodloužení doby výkrmu (nárůst počtu krmných dní na prase ve výkrmu; nižší obrátkovost výkrmny), vyšší četností úhynů, vyšší intenzitou brakování v průběhu výkrmu nebo zvýšenými náklady za veterinární péči. Příčiny průjmových onemocnění selat po odstavu bývají charakterizovány jako multifaktoriální onemocnění, často spojené zvláště s enterotoxigenními beta hemolytickými kmeny Escherichia coli. Proti těmto infekcím se dříve bojovalo plošným podáváním nízkých dávek antibiotik (ATB) jako růstových stimulátorů. Tato praxe však byla v EU, vzhledem k narůstající rezistenci bakteriálních kmenů k ATB, a to jak v humánní, tak i veterinární oblasti, od roku 2006 zakázána. Účinnou alternativou k ATB v boji proti průjmovým onemocněním u prasat se také ukázalo podávání oxidu zinečnatého. Vzhledem k zátěži životního prostředí a s ohledem na riziko nárůstu rezistence u některých bakterií však Evropská komise v roce 2017 rozhodla o zákazu zkrmování oxidu zinečnatého v krmivech pro prasata v medikační dávce. Tento zákaz má platit od roku 2022. V současné době je proto věnováno velké úsilí hledání nových alternativ, které by umožňovaly snižovat jak výskyt, tak i závažnost průjmových onemocnění selat po odstavu.

Mgr. Monika Morávková, Ph.D.,

Výzkumný ústav veterinárního lékařství v. v. i., Brno

Ing. Stanislav Staněk, Ph.D.,

Mikrop Čebín a. s., Čebín

Mgr. Radko Pechar, Ph.D.,

Výzkumný ústav potravinářský Praha, v. v. i.

Foto Stanislav Staněk

Kontakt: moravkova@vri.cz

Článek najdete v časopise Krmivářství 5/2019.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down