V živočišné výrobě je v současné době věnována velká pozornost uplatnění kejdy. Neměla by se považovat pouze za odpad. Vysoký obsah dusíkatých látek umožňuje její zhodnocení v další zemědělské činnosti, zejména využití jako hnojiva. V oblastech, které nemají rozšířenou rostlinnou výrobu, je však takové uplatnění problematické a hnojení surovou kejdou na travní porosty není například pro následnou pastvu skotu vhodné.
S tématem využití kejdy jako steliva seznámil přítomné na sklonku minulého roku v Brně v rámci 24. ročníku mezinárodní konference Aktuální otázky bioklimatologie zvířat Ing. Václav Pálka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Separát z Itálie
Vhodné separátory kejdy umožňují oddělit tuhou část kejdy od tekuté složky až do sušiny separátu 40 %. Tak získaný separát je vhodnou surovinou pro následnou manipulaci. Jednou z možností, jak separát kejdy využít, je jeho přeměna na plastické stelivo, které zlepšuje welfare chovaných zvířat.
Tento trend se k nám podle řečníkových slov dostal ze severní Itálie, kde se separát hojně využívá jako stelivo. „I když výsledky výzkumu byly pozitivní, chovatelské, ekonomické a provozní podmínky způsobily, že tato metoda uplatnění separátu kejdy nezaznamenala větší rozšíření. Technický a technologický pokrok nyní umožnil se k původní myšlence vrátit,“ uvedl Ing. Pálka.
Pokus v Krásné Hoře
Pro zhodnocení vlivu využití separované hovězí kejdy jako plastického organického steliva bylo vybráno Zemědělské družstvo Krásná Hora nad Vltavou, a. s. Sledovala se dvě maximálně identická stáda shodného věkového rozpětí, shodné plemenné příslušnosti (holštýn), každé umístěné v samostatném stájovém prostoru se skupinovým ustájením v boxech obsazeném zhruba 96 dojnicemi. V experimentální stáji se podestýlalo separovaným a asanovaným kejdovým separátem, ve stáji srovnávací slámou.
Čistota povrchu těla byla opakovaně sledována během roku 2008 (osm sledování) v obou stájích a byla hodnocena u reprezentativního vzorku 12 krav na podestýlce ze separátu a 12 krav podestýlaných slámou.
Výsledky experimentu
Z hlediska úrovně čistoty povrchu těla dojnic ustájených na plastické podestýlce ze separované hovězí kejdy bylo zjištěno pouze maloplošné znečištění. Z výsledsků vyplývá, že systém volného kombiboxového ustájení byl z hlediska čistoty těla ustájených zvířat velmi dobrý. Vlivem šíjové zábrany nedocházelo ke kálení na plochu vlastního lože. Proto se znečištění vyskytovalo převážně na ocasu zvířat, který mohl zasahovat do oblasti hnojné chodby, na kterou zvířata kálela. Částečný výskyt znečištění výkaly se vyskytl ještě na hlezně, stehenní části pánevních končetin a zápěstí. Zcela ojediněle pak i na přední krajině břišní, střední krajině břišní, krajině mečové, vemeni a strucích. U hlezna a stehenní části pánevních končetin lze předpokládat, že ve většině případů došlo ke znečištění až druhotně, zřejmě přenosem ze znečištěného ocasu, u zápěstí bylo znečištění způsobeno vstáváním a uleháním. Toto znečištění by mohlo být eliminováno vyšším obsahem sušiny separátu. Nepatrné výkyvy v sušině způsobila také změna ročního období (v zimě klesla).
U dojnic ustájených na slámě byl počet znečištěných míst vyšší v průměru o 0,44 místa (na 1 krávu). Rozsah znečištění byl vyšší. Běžnější bylo znečištění I. oblasti, což je podle Ing. Pálky nebezpečné především z hlediska čistoty a hygieny mléka. Nemalý vliv na znečištění obou skupin krav mělo i složení krmné dávky.
Závěry z řešení
Proces separace musí bezpodmínečně splňovat podmínky vstupní metodiky, výchozí produkt musí vykazovat 35 % sušiny s maximální tolerancí ± 5 %. Současně s klesajícím podílem sušiny v hotovém plastickém stelivu exponencionálně narůstá jeho špinivost. Hygienizované plastické stelivo, připravené k následnému použití musí být skladováno v optimálních podmínkách.
Řešení problematiky využití separované kejdy jako plastického steliva je závislé hlavně na vyřešení epizoologických a epidemiologických otázek, například dostatečně dlouhou termickou expozicí separátu. „Celkově lze konstatovat, že kejdový separát je jako podestýlka stejně rizikový jako ostatní podestýlky z organického materiálu,“ uzavřel Ing. Pálka.
Klíčové informace:
Pokus proběhl ve zděných objektech pro chov dojnic.
Ustájení bylo řešeno jako volné boxové s podestýlkou ze separované hovězí kejdy a s roštovou hnojnou chodbou.
Cílem práce bylo posoudit vhodnost použití separované kejdy jako plastické podestýlky z hlediska čistoty jednotlivých krajin povrchu těla.
