24.03.2002 | 10:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Využití stanovení zdánlivé stravitelnosti pro zjišťování využití živin obsažených v krmné dávce skotu a prasat

Metoda stanovování tzv. zdánlivé stravitelnosti krmiv je známa již řadu let. Byla odzkušována na počátku 90.let, mnoho let patří k oficiálním metodám povoleným vyhláškou o zkoušení a posuzování krmiv a s jejím prováděním jsou v České republice již bohaté zkušenosti.

Využití zdánlivé stravitelnosti se dotýká převážně drůbeže, skotu a prasat.
Lví podíl na uvedení metody do praxe má dnes již bohužel nežijící ředitel Státního veterinárního ústavu v Terezíně MVDr. Jiří Rejholec.
Existují metody, které o využití živin vypovídají přesněji a lépe (např. pokud berou v úvahu i živiny z moči a bachorových plynů). Metoda, na kterou chci upozornit, je však v praxi dobře proveditelná, způsobem stanovení nenáročná a rychlá. Pro orientaci v terénu a odhalení základních potíží zpravidla velmi dobře dostačuje a často umožní rozlišení, zda potíže, které se
v chovu vyskytují, jsou původu krmivářského či jiného.

Krmná dávka a trus
Metoda stanovení zdánlivé stravitelnosti je založena na laboratorních analýzách krmné dávky a trusu udané skupiny zvířat. Analýza musí zahrnovat všechna krmiva tvořící krmnou dávku a výsledky je pak nutno propočítat podle konkrétního zastoupení jednotlivých krmiv.
Stanovení využívá indikátoru ke zjištění poměru mezi množstvím přijatého krmiva a množstvím vyloučených výkalů. Indikátorem může být látka přidaná uměle, která však neovlivňuje trávení, je nestravitelná, je pro zvíře neškodná a není rozkládána mikroorganismy. Nebo může být jako indikátoru použita některá z přirozených složek krmiva. Důležitý je odběr vzorků. Je nutno jej provést tak, aby výsledky nemohly být negativně ovlivněny přítomností dalších faktorů, které s krmnou dávkou nesouvisejí (například piliny použité jako stelivo). V krmivech i ve výkalech jsou stanoveny základní živiny a podle vzorců v závislosti na obsahu indikátoru jsou vzájemně porovnány. Výsledkem jsou koeficienty bilanční stravitelnosti pro jednotlivou živinu.
Dle mých osobních zkušeností a pro hlubší ověření a hodnocení daného problému je často vhodné tuto metodu doplnit dalšími vyšetřeními, například přesně cíleným doplňkovým metabolickým testem (nemusí být vždy podrobný, často stačí několik, zato přesně vybraných ukazatelů). Ve spojitosti s těmito vyšetřeními lze poměrně přesně určit nejen stav stáda a lokalizovat poruchy, ale v řadě případů lze dobře určit i příčinu potíží, což je základní předpoklad pro jejich odstranění. Jakékoliv řešení vnějších projevů problémů namísto jejich původních příčin má vždy jen poloviční účinnost a ekonomicky se v konečném důsledku nevyplácí.
Přínos stanovení zdánlivé stravitelnosti je významný zejména u drůbeže a prasat, což je dáno především specifickým systémem chovu a výživy, kdy jsou ve velkochovech zkrmovány zpravidla pouze kompletní krmné směsi v relativně přesně známých dávkách. Zvířata nemají přístup k jinému krmivu a vzhledem k hygieně provozů jsou snadno dostupné všechny
materiály k potřebnému vyšetření, což je krmivo a trus.
Prasata
U prasat lze touto metodou velmi dobře zjistit využití vlákniny a dusíkatých látek v krmných směsích a zhodnotit efekt krmné směsi. Zdánlivá stravitelnost navíc umožňuje stanovit obsah energie přesněji a s vyšší vypovídací hodnotou než je energie vypočtená podle tabulek nebo z prostých analytických hodnot bez trusů. V součinnosti s posouzením problémů, zdravotního a kondičního stavu, úrovně chovu a krmení přináší tento postup výsledky, které jsou někdy až v překvapivém rozporu s tím, co obdržíme jako výstup z počítačového programu pro výpočet krmných směsí či krmných dávek, leč mnohem lépe odpovídají skutečnému stavu zvířat v tom kterém chovu.

Skot
V chovech skotu je situace o něco složitější, protože zvířata mají možnost příjmu i jiných krmiv, u kterých není dostatečně známo zkrmené množství a jeho přesný podíl v denní dávce (zde mám na mysli například slámu nebo seno, je-li volně v nabídce). Skot má navíc předžaludky, takže trávení je z jistého pohledu složitější a vypovídací hodnota jakéhokoliv vyšetření z trusu je odlišná od tzv. "monogastrů". Celkové a správné vyhodnocení výsledku stanovení je tedy u skotu podstatně náročnější. Doplňková vyšetření zde mají mnohem větší váhu, žádoucí je zejména alespoň základní orientační vyšetření stavu bachoru, bez kterého je dohledání příčin poruch jinak poměrně obtížné. Vzhledem k tomu, že vyšetřením jsou stanovovány koeficienty stravitelnosti všech základních živin (dusíkatých látek, tuku, vlákniny, BNLV), lze rozebrat krmnou dávku z hlediska stanovení podílu přínosu jednotlivých živin pro užitkovost a zdravotní stav .
Pro chovatele skotu je při stávající relativně vysoké užitkovosti dojnic tato metoda také zajímavá, protože může velmi dobře přispět k dohledání rezerv ve výživě, např. v oblasti kvality krmiv, která není patrná na první pohled. Jedná se především o obsah cukrů, využitelných škrobů a stravitelnost dusíkatých látek. Tyto ukazatele jsou často limitním faktorem potíží vysokoprodukčních dojnic, a proto se při vysokých užitkovostech dostávají do popředí zájmu chovatelů.
Tak jako každá jiná, má i tato metoda svá skrytá úskalí, přestože se jedná o zcela běžná laboratorní stanovení. Pracuje se ovšem s méně tradičními laboratorními vzorky (zvířecí trus, jehož homogenita může být přímo ovlivněna vlastním odběrem) a je nutné mít dobře odzkoušenou přesnost a shodnost všech stanovení. Vlastní stanovení je třeba v některých případech provádět opakovaně, dokud není dosaženo odpovídající shodnosti výsledků. Bez těchto výchozích předpokladů lze snadno získat velmi variabilní a nic nevypovídající výsledky.

Praktický příklad z chovu prasat
Metoda zdánlivé stravitelnosti není v praxi příliš používaná, dle mého názoru především z důvodů nedostatečných zkušeností výživářů se správnou interpretací jejích výsledků. K jejich interpretaci je třeba mít i určité zkušenosti z více vyšetření v určitých typových a modelových situacích. Některá krmiva, krmné doplňky a zdravotní stav některých orgánů se projevují velmi specificky na využití živin z krmné dávky a ovlivňují tedy i výsledné vypočtené koeficienty stravitelnosti. Tyto odchylky je třeba registrovat a počítat s nimi. Při každém použití této metody se musí při interpretaci výsledných čísel postupovat velmi opatrně a pečlivě přihlížet k podmínkám v každém chovu, aby konečné závěry a následná opatření co nejvíce odpovídaly skutečným potřebám zvířat.
Jako ilustrující lze zvolit příklad z velkochovu prasat, kde bylo laboratorní vyšetření provedeno na podzim roku 2001. Chov začal mít potíže s odchovem selat, zvýšily se úhyny v období do odstavu a poklesla hmotnost vrhu při odstavu. Kondice prasnic se zhoršila. Krmná křivka byla stanovena i realizována dobře.
Po posouzení krmných směsí dle receptur nebyly ani po běžné analýze a výpočtu energetické hodnoty shledány výrazné chyby. I když se parametry např. v obsahu dusíkatých látek nekryly zcela s výpočtem ZZN, byly v toleranci pro plemeno a požadované hodnoty směsí.

Parametry směsi KPB
Obsah v 88 % sušiny Výpočet ZZN Skutečnost
NL 134 g/kg 149 g/kg
Vláknina 69 g/kg 64 g/kg
MEp výpočet receptury 11,65 MJ/kg -
MEp výpočet z analýzy (vzorce dle vyhlášky) - 12,17 MJ/kg
MEp z vyšetření zdánlivé stravitelnosti - 10,76 MJ/kg

Koeficienty zdánlivé stravitelnosti
Parametr Hodnota zdánlivé stravitelnosti (%) Odhad optimálního využití (%) Výsledný obsah živin
NL 65,2 80 Snížený,
Tuk 61,7 70 Mírně snížený
Vláknina 16,2 25 – 30 Snížený,
BNLV (bezdusíkaté látky) 79,1 85 – 90 Snížený,

Bylo zjištěno, že podávaná směs obsahuje nestravitelnou vlákninu, která neumožní dostatečné setrvání krmiva v trávicím traktu a odpovídající vstřebání živin. Sama vláknina odchází nevyužita, směs je díky obsahu suroviny s nestravitelnou vlákninou nízkoenergetická.. Důvod tkví v použití slunečnicového extrahovaného šrotu s příliš dřevnatými a tedy nevyužitelnými slupkami jako nositele vlákniny. Tento nedostatek koresponduje se stavem prasnic (řidší trus, kondice, změny hmotnosti, hmotnost narozených selat atd.). Zároveň Podezření zároveň na nedostatečnou kvalitu směsi v obsahu aminokyselin.

KPK
Obsah v 88 % sušiny Výpočet ZZN Skutečnost
NL 165 g/kg 178 g/kg
Vláknina 37 g/kg 35 g/kg
MEp výpočet receptury 12,64 MJ/kg -
MEp výpočet z analýzy (vzorce dle vyhlášky) - 13,05 MJ/ kg
MEp z vyšetření zdánlivé stravitelnosti - 12,54 MJ / kg

Koeficienty zdánlivé stravitelnosti
Parametr Hodnota zdánlivé stravitelnosti (%) Odhad optimálního využití (%) Výsledný obsah živin
NL 83,8 85 V normě
Tuk 69,7 70 - 75 V normě
Vláknina 10,8 15 Nižší, při požadavku na vysokou koncentraci krmné dávky v krátkém období lze tolerovat
BNLV (bezdusíkaté látky) 86,4 90 Mírně snížený

Stravitelnost této kompletní krmné směsi je poměrně dobrá, nicméně i zde je možno najít rezervy. Směs však nebude vyvolávat vážné poruchy. Obsah hrubých dusíkatých látek zjištěný analýzou odpovídá požadavkům na krmnou směs KPK (vypočtený v receptuře je dle mého názoru příliš nízký pro daný chov). Energetický obsah je mírně snížen, zejména díky nižší stravitelnosti bezdusíkatých látek, což odpovídá sníženému obsahu cukrů, který je vlastní kvalitě loňského obilí v řadě oblastí republiky. Snížení není výrazné, nicméně je jednou z příčin konečné nižší hmotnosti selat při odstavu.
Větší problém je tedy ve směsi KPB pro březí zvířata, nikoliv ve směsi pro prasnice kojící. Zde však nestačí jen zásah směrovaný pro pouhé zvýšení energie (např. natukováním), je třeba i zásah do kvality použitých zdrojů bílkovin, revize obsahu aminokyselin v krmné směsi a především zásah na omezení nestravitelné vlákniny. To znamená v podstatě dietetické vyvážení krmné směsi - aby nebyla acidogenní, ale zároveň obsahovala dostatek vlákniny, energie a využitelných živin.
Zjištěná fakta odpovídala snížené životaschopnosti a odolnosti selat po narození (nedostatek protilátek - nižší kvalita mléka z hlediska bílkovin) a zvýšeným úhynům do odstavu neinfekčního původu. Nedostatek energie u vysokobřezích zvířat znamenal nižší hmotnost selat po narození a jejich nižší odolnost vůči prostředí.
Cílem tohoto článku je upozornit na výše uvedenou metodu stanovení zdánlivé stravitelnosti živin. Za léta, po která je tato metoda používána, je již k dispozici mnoho zkušeností. Vysoký efekt, který může přinést, má dle mého názoru místo především v chovech prasat.
Myslím však, že v současné době, kdy ekonomika tlačí chovatele tvrdě a nekompromisně zajištění relativně vysoké užitkovosti zvířat, se uvedená vyšetření mohou stát vhodná pro upřesnění a zlevnění i v chovech skotu. Na jejich základě je možno směrovat prováděná opatření tam, kde jsou největší rezervy.

Použitá literatura je k dispozici u autorky

MVDr. Jana Kozáková
Litoměřice

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down