Podnik postupně vybavovaný nejmodernějšími technologiemi od firmy LUKROM, to je společnost TOZOS, spol s r. o., sídlící v Dolních Tošanovicích nedaleko Frýdku-Místku. Jako člen skupiny LUKROM má podle ředitele podniku Radka Stejskala tuto nespornou výhodu, které také v plné míře využívá.
Podnik hospodaří na výměře 1443,5 ha zemědělské půdy rozkládající se na 233 půdních blocích s průměrnou výměrou 6,2 ha, půdy se většinou řadí mezi těžké. Nadmořská výška se pohybuje mezi 350 až 400 metry. Průměrný roční úhrn srážek je od 700–1200 mm.
„Firma má dvě střediska, a to Lesní dvůr v Dolních Tošanovicích, kde je středisko rostlinné výroby s dílnami, bioplynová stanice o výkonu 840 kW a výkrm kuřat ve čtyřech halách o zástavu 133 tisíc kusů. Dále je zde výkrmna prasat provozovaná LUKROMEM plus. Druhé středisko je v Horních Tošanovicích, kde se nachází farma s dojnicemi, jalovicemi a telaty.
Celkový počet zaměstnanců je 42, při nárazové práci jako jsou žně či výroba objemných krmiv nám vypomáhají brigádníci,“ konstatoval ředitel podniku.
Rostlinná výroba v podniku je z větší části podřízena chovu hospodářských zvířat. Z obilnin se pěstuje pšenice ozimá na 360 hektarech, jen krmné odrůdy pro chovaný skot, kuřata a prasata. Ječmen ozimý zaujímá 125 hektarů, řepka je seta na 63 ha. Kukuřice na siláž s výměrou 320 hektarů je určena pro skot (150 ha) i bioplynku (170 ha). Jetelotrávy na orné půdě zaujímají 160 ha a na trvalé travní porosty je vyčleněno 330 hektarů. Zbylou výměru tvoří podle Radka Stejskala pásy kolem vod a úhory.
V této oblasti se podnik specializuje na plemeno holštýn chované v uzavřeném obratu stáda. Aktuálně je podle zootechničky Jany Slováčkové ve stavu 490 krav s průměrnou roční užitkovostí na úrovni 10 700 kg, obsahem tuku 3,84 % a bílkovin 3,41 procenta. Díky průměrnému obsahu somatických buněk na úrovni 160 000 na mililitr mléka zpeněžují v kategorii Q.
Záměrem chovatelů je v blízké budoucnosti navýšit stavy dojnic, a také počet prodávaných vysokobřezích jalovic. Proto využívají sexované inseminační dávky, a to na jalovice a prvotelky. „Preferujeme českou genetiku se zaměřením na mléčnou užitkovost, ale i složky. Důležité jsou pro nás také končetiny a samozřejmě vemena,“ upřesňuje Jana Slováčková. Jak dodává, podíl genomických a prověřených býků je zhruba 1:1, ovšem ti genomičtí musí mít alespoň z jedné generace faktické výsledky.
Nejnovějším počinem v oblasti technologií je na farmě instalace krčních obojků AfiCollar, které chovateli nabízejí mnoho funkcí. „Je to nejen detekce říje a hodnocení zdravotního stavu podle doby příjmu krmiva a přežvykování, ale také zejména nová aplikační část detekce teplotního stresu. Ta umožňuje uživateli odhalit skupinu zvířat nadměrně trpící přehřátím a také vyhodnotit změny podle nápravných opatření ve stáji, či v čekárně. Nesmíme zapomínat, že včasná detekce a na ni navazující opatření minimalizují náklady,“ je přesvědčena Michaela Otépková.
Své zkušenosti z provozu obojků, které na farmě využívají dva roky u jalovic a od března tohoto roku u krav, přidává i zootechnička: „Například s reprodukcí pomohla tato technologie ve velmi krátkém čase. Výhodou je i jednoduchá údržba senzoru, opasek je vyměnitelný a pratelný. Dají se na něj navěsit i klasická plastová čísla pro rychlou orientaci ve stáji. Oceňuji také komfort a bezpečnost při jeho nasazování,“ uvedla Jana Slováčková.
A jak to vypadá v praxi? Po navěšení obojku krávě či jalovici senzor deset dní sbírá data a následně z nich vypočítá průměrné hodnoty, z kterých nadále vychází. Každé zvíře má tak vlastní křivky pro různé parametry. Když se od nich odchýlí, systém to zaznamená, vyhodnotí a nahlásí.
Jalovice dostávají senzory ve věku 11 měsíců, k prvním zapouštění dochází přibližně o dva měsíce později. Po zjištění březosti se obojky sundávají.
V podniku se obojky houpou, možná trochu netradičně, na krku i kravám stojícím na sucho a jalovicím v přípravě na porod. „Informace, jako jsou příjem potravy či doba přežvykování, jsou u plemenic v tranzitním období velmi důležité. Zároveň zjistíme, zda se krávy po porodu vracejí do fyziologického normálu, nebo zda se objeví nějaký problém,“ vysvětluje zootechnička.
