Společnost Delacon Biotechnik ČR uspořádala v březnu seminář na téma výživa dojnic, jenž byl zaměřen na vliv kvasinkové kultury na funkci bachoru skotu a negativní vliv mykotoxinů na zdraví a užitkovost dojnic.
Přednášejícími byli Laurent Dussert, produktový manažer firmy Lallemand Animal Nutrition z Francie, Douglas Zaviezo ze Special Nutrients, Inc. z USA a MVDr. Ing. Jan Dvořáček (S.O.S. Skalice n. Svit., s .r. o.).
Laurent Dussert přednášel o viditelném a neviditelném vlivu živých kvasinek na užitkovost a zdravotní stav přežvýkavců. To, zda bachor správně funguje se dá usuzovat podle různých signálů. Jedním z nich je přežvykování. Při acidóze se snižuje jak přežvykování, tak příjem krmiva. Také to, že jsou krávy znečištěné, znamená, že trávení není v pořádku, ve výkalech se může objevovat vláknina nebo nestrávená zrna. Acidóza má také negativní vliv na stav paznehtů. Kvasinky zlepšují funkci bachoru, napomáhají degradaci vlákniny tak, že podporují růst celulolytických bakterií.
Douglas Zaviezo se zaměřil na způsob zabránění negativního vlivu mykotoxinů na užitkovost a reprodukci dojnic. Za nezávažnější považuje mykotoxiny plísní rodu Aspergillus, Penicillium a Fusarium. V našich podmínkách se nejčastěji vyskytují ochratoxin (Aspergillus ochraceus) a fusariové mykotoxiny (trichteceny–T2 toxin, DAS, DON, zearalenon, fumonisin). Přednášející doporučil využívat širokospektrální adsorbent mykotoxinů a bakteriálních endotoxinů.
Na závěr semináře shrnul MVDr. Ing. Jan Dvořáček ve své přednášce základní faktory správné výživy dojnic. Uvedl mimo jiné, že se změnou klimatu se změnilo i složení epifytní mikroflóry, ve které je 25–27 % plísní (hlavně fusariové), 15–18 % kvasinek a nejsou naopak mléčné bakterie, a také proto je velmi důležité snažit se omezit nárůstu počtu mykotoxinů při skladování a konzervaci krmiva.
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec a časopisu Krmivářství.
