Krávám v období stání na sucho se často nevěnuje taková pozornost, jakou by zasluhovaly. Přitom právě v této době se u nich rozhoduje o perzistenci laktace a o mléčných složkách, ale také o reprodukci, výskytu zdravotních poruch v laktaci a následné brakaci. S praktickým návodem, jak u krav v tranzitním období dosáhnout odpovídající úrovně zdraví a reprodukce, vystoupil na semináři pro chovatele skotu v Humpolci poradce přes výživu skotu Ing. Petr Brabenec.
Z onemocnění s přímou vazbou na výživu a krmení je na prvním místě mléčná horečka, následovaná dislokací slezu, ketózou a metritidami.
„Ulehnutí krávy po porodu je už vrchol ledovce, z toho důvodu je nutné sledovat hypokalcemii v subklinické formě měřením hladiny vápníku v krevní plazmě. Permanentní nedostatek vápníku negativně ovlivňuje svalové kontrakce, což se ve finále projeví dislokacemi slezu či mastitidami. Důvodem nízké hladiny vápníku u krav po otelení je nedostatek hořčíku. Doporučuje se 0,4 % na kilogram sušiny TMR, respektive aby množství přijatého hořčíku nekleslo pod 45 gramů na krávu. Pro fungování vápníkového metabolismu po otelení je třeba hlídat, aby zdroj hořčíku byl ve využitelné formě a v nejvyšší kvalitě. Stejně tak je nezbytné, aby ho zvířata přijala v odpovídajícím množství,“ vysvětlil v úvodu své prezentace Ing. Brabenec.
K prevenci metritid, dislokace slezu a dalších metabolických poruch se vztahem k vápníkovému metabolismu přednášející doporučoval také rozbor pH moči u krav v přípravě na porod, který se na mnoha farmách podceňuje. U krav před telením by pH moči mělo být v rozmezí od 6,2 do 6,8. Při pH moči pod 5,3 hrozí riziko nekompenzovatelné metabolické acidózy. Při dávkování aniontů se vychází z pravidla, že procentický podíl chloridů se rovná procentickému podílu draslíku od něhož se odečte hodnota 0,5. Například pokud je hladina draslíku na úrovni 1,3 %, přidá se do krmné dávky 0,8 % chloridu.
„Na některých farmách řeší hypokalcemii orálním podáním vápníku kravám v den porodu. V tomto případě jsou jeho vhodným zdrojem například chlorid hořečnatý, kalcium propionát, mravenčan vápenatý či glycinát vápenatý. Od používání chloridu vápenatého se upouští, protože leptá sliznici. Stejně tak platí obezřetnost při preventivním podávání vápníku infuzemi. Vysokými dávkami vápníku se totiž třetí, čtvrtý den po otelení může zablokovat fyziologické odčerpávání vápníku z kostry, což krávě spíše uškodí,“ zdůraznil dále přednášející poradce přes výživu skotu.*
Více se dočtete v časopisu Krmivářství.
