
Výživa je jedním ze základních pilířů zdraví a welfare koní. Nedostatečně vyvážená krmná dávka a nevhodné chovatelské postupy mohou narušit fyziologické funkce, zvyšovat míru stresu a ovlivnit dlouhodobou výkonnost. Tento článek shrnuje historický vývoj principů výživy koní, přináší poznatky o fyziologických reakcích koní na různé způsoby ustájení, a představuje nové přístupy v managementu welfare – od objektivního hodnocení stresu až po inovativní využití feromonů ke zlepšení komfortu koní. Zvláštní pozornost je věnována konceptu „best fit“, který nahrazuje univerzální doporučení individualizovaným přístupem založeným na reálných podmínkách chovu.
Výživa koní je úzce spjata s jejich fyziologickým stavem, chováním a schopností adaptace na různé podmínky prostředí. Welfare lze definovat jako schopnost jedince zvládat dané prostředí při zachování fyzického i psychického zdraví. V chovu koní je přitom výživa jedním z klíčových faktorů, které určují nejen zdravotní stav, ale i výkonnost, reprodukční schopnosti a délku aktivního života.
Zatímco v minulosti byly přístupy k výživě převážně empirické, současný výzkum umožňuje objektivní hodnocení prostřednictvím biomarkerů stresu (například kortizolu), sledování chování a zohlednění individuálních potřeb koně podle věku, zdravotního stavu a zátěže.
Významným faktorem ovlivňujícím zdravotní stav je způsob ustájení a management. Výzkum ukázal, že:
Tedy – stabilní prostředí s možností pohybu přes den může zlepšovat fyziologickou rovnováhu, a tím i welfare.
Pomocí moderních monitorovacích systémů (například Hoofstep®) lze kvantifikovat čas věnovaný krmení, pohybu a odpočinku. Výsledky ukazují:
Tato zjištění podporují myšlenku, že welfare nelze hodnotit univerzálními měřítky, ale podle kontextu konkrétního chovu.
