Reprodukční užitkovost prasnic se v posledních deseti až patnácti letech výrazně zvýšila. Se zvyšující se užitkovostí také stoupají nároky zvířat na potřebu živin obsažených v krmné dávce, zejména aminokyselin, jejichž obsah je důležitý pro produkci mléka a snížení úrovně tkáňového katabolismu po porodu.
Zvětšující se vrhy znamenají prodlužování porodu. Někteří autoři uvádějí, že délka porodu je redukována, pokud asi tři hodiny před porodem má prasnice přístup ke krmivu. Zdůvodňují to vyšší dostupností energie přijaté z krmiva pro energeticky náročný proces porodu. Stejný efekt může mít i přístup ke zdrojům rozpustné vlákniny. Poslední dva až tři dny březosti začíná produkce mleziva. Prasnice, které nemají dostatečný příjem krmiva produkují méně mleziva. V jedné studii se uvádí, že kvalita mleziva, hodnocená koncentrací imunoglobulinu G, byla vyšší při suplementaci zdrojů konjugované kyseliny linolové do krmné dávky.
Období laktace představuje z hlediska výživy nejnáročnější období. Cílem výživy prasnic během laktace je maximalizovat příjem energie, zajistit produkci mléka a vyhnout se příliš výrazné mobilizaci tělesných rezerv. Krmná dávka kojících prasnic musí obsahovat dostatek aminokyselin (zejména lyzinu a treoninu), jejichž obsah má vliv na obsah bílkovin v mléce. Potřeba a ideální poměr aminokyselin u březích prasnic se radikálně odlišuje v první a druhé polovině březosti. Zatímco poměr v prvních 60 dnech březosti je poměr aminokyselin, respektive lyzinu : treoninu: valinu : leucinu na úrovni 100 : 79 :65 : 88, pro 61. až115. den březosti to je 100 : 71 : 66 : 95. U laktujících prasnic byl poměr aminokyselin závislý na míře schopnosti prasnice mobilizovat protein z tělesných rezerv. Jestliže prasnice nezměnila svoji tělesnou hmotnost během 21 dnů laktace byl poměr na úrovni 100 : 59 : 77 : 115. Pokud však prasnice ztratila 33 až 45 kg své hmotnosti, poměr se změnil na 100 : 69 : 78 : 123.*
