Cílem výživy březích prasnic je zajistit dostatek živin pro potřebu samotné prasnice a v případě první březosti také pro růst a přírůstek prasniček. Dále zajistit dostatek živin pro růst a vývoj embryí a plodů a konečně udržet optimální kondici prasnice.
S ohledem na potřebu živin během březosti prasnice odborníci rozlišují tři fáze.
Pro první fázi je stanoveno období od 1. do 28. dne březosti, přičemž výživa se odvíjí od toho, zda se jedná o prasničku či prasnici. Výživa prasniček po zapuštění je totiž odlišná. Nadměrný příjem krmiva v této fázi je příčinou nízké přežitelnosti embryí, respektive malého počtu selat ve vrzích. Embryonální mortalita v rané fázi březosti je spojena s nízkou hladinou progesteronu, který hraje roli nejen v přípravě dělohy na implantaci embryí, ale působí i na uvolňování dalších hormonů podporujících životaschopnost embryí. V tomto období by prasnička měla denně přijmout okolo dvou kilogramů (2 až 2,2 kg) směsi. U dospělých prasnic je naopak vhodný přídavek krmiva, který slouží k doplnění tělesných rezerv vynaložených na předchozí kojení. Množství krmiva pro prasnici v rané fázi březosti by mělo korespondovat s tím, kolik z tělesné hmotnosti ztratila během kojení selat. Zásadně se nedoporučuje adlibitní krmení, protože při vysoké dávce krmiva dochází k nidaci menšího počtu embryí.
Ve druhé fázi březosti, tzn. od 29. do 84. dne, prasnice potřebují navýšit v krmné dávce energii, což pokryje navýšení zkrmované směsi o 0,15 kg na den. Přitom nejvíce energie prasnice spotřebuje na udržení kondice. V rámci používané pětibodové stupnice je v této fázi nutné udržet kondici prasnice v rozmezí od 3,0 do 3,5 bodu.
Třetí fáze březosti (od 85. dne) je typická intenzivním růstem plodů a rozvojem mléčné žlázy. V posledních čtyřech až šesti týdnech dochází k pětinásobnému zvětšení hmotnosti plodů. Každé sele zvyšuje nároky na výživu prasnice o 50 g krmiva/den. Přídavek krmiva by se měl pohybovat v rozmezí 0,3 až 0,5 kg.
Požadavek březích prasnic na obsah energie v krmné směsi je součtem potřeby na záchovu, přírůstek hmotnosti prasnice a růst plodů. Potřeba na záchovu závisí nejen na hmotnosti prasnice, ale také na podmínkách ustájení. Denní potřeba prasničky o hmotnosti 120 kg je přibližně 16,5 MJ, zatímco prasnice o hmotnosti 300 kg potřebu pro udržení tělesných funkcí 32,8 MJ energie/den.
V období březosti mají prasnice zvýšenou žravost. V případě, že by měly neomezený přístup ke krmivu, jejich krmná dávka by se dvojnásobně zvýšila. Jedním ze způsobů řešení takových projevů chování u prasnic je zařazení krmiv s vyšším podílem vlákniny.
Potřeba aminokyselin je u březích prasnic nižší než později během laktace. Prasnice, které ztratily během předchozího kojení hmotnost, mají zvýšenou potřebu argininu a treoninu. Limitující aminokyselinou pro prasata je však lyzin. Požadavky na obsah lysinu v krmivu se nárůstem hmotnosti plodů a zvětšováním mléčné žlázy výrazně zvyšují ke konci březosti až na 15,3 g/den.*
