24.10.2001 | 10:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výživa prasniček – důležitý faktor reprodukce prasat

Ve spojitosti s nízkou dědivostí plodnosti u prasat vystupují v chovu prasnic do popředí faktory vnějšího prostředí. V souvislosti s posunutím genetického potenciálu směrem k vysokému nasazení svaloviny se zvyšují nároky na výživu, ustájení, klima a hygienicko – zdravotnická opatření. Nedodržení těchto požadavků u současného typu prasat je jedním z faktorů, které se promítají do reprodukčních vlastností. Výsledkem je pak stagnace počtu odchovaných selat na pranici, problémy se zapouštěním prasniček a prasnic a v neposlední řadě i nízká intenzita růstu selat po porodu, jejich nevyrovnanost ve vrhu, při odstavu a vysoké brakování prasnic a prasniček.

Jednou z příčin, která podstatně ovlivňuje problémy v reprodukci jsou nedostatky ve správné výživě u chovných prasniček. Problematika výživy je značně obsáhlá a záleží na lidském faktoru v daném chovu či farmě aby jí věnoval značnou pozornost.Současný stav krmivové základny poskytuje dostatek komponentů, nyní se však do popředí dostávají i ekonomická hlediska a to jak u základních živin tak i u zařazování některých luxusních komponentů a problémových krmných doplňků.
Velmi důležitým prvkem výživy je složení kompletních krmných směsí. Výrobny krmných směsí na etiketách uvádějí surovinově složení směsí a kvantitativně obsah živin, vitamínů a minerálních látek. Komponenty používané v krmných směsích jsou charakterizovány obsahem jednotlivých živin a specificky účinných látek, jejich stravitelností, živinovou vyvážeností (využitelností) pro živočišný organismus, energetickou hodnotu, specifickými látkami a dalšími vlastnostmi včetně možné přítomnosti nežádoucích vazeb či substancí, inhibitorů enzymů, antinutričních látek a živých depresorů. V úvahu je třeba vzít i přípravu krmiva, která může tlumit nedostatky a zvyšovat přednosti daného komponentu.
Důležitým faktorem je zastoupení jednotlivých komponentů v kompletních směsích. Týká se to zejména obilovin u nichž je třeba dodržovat experimentální ověření hodnoty maximálních podílů obilovin ve vztahu k dietetice, nutriční hodnotě a ceně směsí. Pro odchov prasat jsou tyto hodnoty v kompletních směsích u pšenice max.40 %, u ječmene max. 65 %, u ovsa max. 30 % a u tritikale max. 20 %.
V posledních letech došlo k podstatnému posunu ve šlechtění, progresivně se zvýšila zmasilost a klesl podíl tělesného tuku. Tento posun však nezůstal bez následků na pohlavní zralost prasniček (ranné vykazování říje) na snížení tukové rezervy v pubertě prasniček, zvyšuje se počet selat na prvním vrhu a snižuje se počet selat při druhém vrhu. Projevuje se větší citlivost hybného aparátu a je menší odolnost končetin. Současné prasničky jsou citlivější na vlivy prostředí, výživu a managment.
Z hlediska správné výživy chovných a plemenných prasniček nelze používat stejnou recepturu jako pro zvířata ve výkrmu a složení krmiva musíme posuzovat s ohledem na potenciál zvířete od kterého požadujeme aby zůstal v chovu několik let (6 vrhů) a zachoval si vysokou reprodukční produktivitu. Rovněž nevhodné je, aby chovné a plemenné prasničky byly adlibitně krmeny směsmi s předimenzovaným obsahem živin, které jsou určeny k testaci masné produkce daného genotypu. Pro současné období je charakteristické, že zvířata různých genotypů nebo rozličného původu mají zřetelně definivané potřeby na živiny ve vztahu k běžným zkušenostem.
Odchov prasniček začíná již u selat
O úspěchu v odchovu rozhoduje již výživa selat v prvních hodinách postnatálního života. V popředí jsou některé vývojové zvláštnosti selat, na které je třeba brát ohled, pokud mají být odchována selata požadované kvality. Jedná se především o imunitní systém, krvetvorbu, termoregulační systém a trávící a enzymatické funkce.
Selata po narození nemají vyvinutý obranný systém proti různým nákazám a hlavním zdrojem obranných látek je mlezivo, které má vysoký obsah gamaglobulinů. Schopnost selat absorbovat gamaglobuliny a další obranné látky je vysoká, avšak velmi rychle po narození klesá - každé 3 hodiny asi o 50 % a také prostupnost gamaglobulinu střevní stěnou je časově omezena a přetrvává přibližně 12 hodin po narození. Protilátky, které sele za tuto poměrně krátkou dobu získá, ho mají chránit do doby 3-4 týdnů, kdy nastává u selete tvorba vlastních protilátek. Obsah protilátek se poměrně rychle zvyšuje u těch selat, která brzy po narození obdržela mlezivo. Nedůležitější přitom je včasný, dostatečný příjem mleziva všemi selaty a každé dodatečné opatření, které účinek mleziva podporuje a zvyšuje přispívá k lepším výsledkům odchovu selat.
Důležitá jsou opatření proti sideropenické fyziologické anemii selat. K ní dochází i při plnohodnotné výživě kojících prasnic a jejím neřešením nastává omezení růstu selat v prvním a druhém týdnu postnatálního života, kdy je jejich relativní růst maximální. Omezení růstové schopnosti zapříčiňuje nedostatek hemoglobinu (dochází ke snížení jeho obsahu až o 30 %) a tím snížení funkce oxidoredukčního systému, nedostatečné tvorbě svalového barviva (myoglobin) a dýchacích enzymů. Tím je pak narušována přeměna látek ve svalech, dýchací a obranné funkce těla a selata snadno podléhají infekčním chorobám.
Aplikace Fe preparátně selatům by měla být provedena do 3 dnů po narození. Je několik způsobů řešení: po porodu se selatům aplikuje dextranová forma Fe v 1 až 2 dávkách nebo se používá různých past, které se podávají perorálně vhodnými aplikátory. Tyto pasty většinou bývají obohaceny o další minerální látky, vitamíny a probiotika. Dalším řešením je aplikace antianemických směsí. Všechny metody jsou účinné, jsou-li podávány podle návodu výrobce.
V současné době je středem pozornosti chovné prostředí pro zvířata s ohledem na welfare a životní prostředí . Úspěšnost těchto technologií u selat závisí na tom, jak dalece se podaří respektovat fyziologické potřeby selete s ohledem na jeho termoregulační systém a tím i na energetické požadavky na přívod živin pro úspěšný růst. Po narození jsou selata značně termolabilní, neboť je u nich nedostatečně vyvinuta regulace výměny tepla mezi organismem a prostředím. Termoregulační schopnost organismu má dvě složky - chemickou a fyzikální. V nejrannějším poporodním období se tělesná teplota udržuje zvýšenou oxidací tuků a glycidů, tj. změnou intenzity přeměny látek a oxidační pochody zajišťují asi 90 % energetické potřeby organismu. Teprve v době, kdy se ustálí regulace výdeje tepla, která se u selat začíná vyvíjet ve věku 6 až 7 dnů, stabilizuje se i tělesná teplota.
Čím více se tepelné podmínky prostředí pro odchov selat blíží optimu, tím nižší jsou energetické ztráty potřebné pro produkci tepla. Prakticky to znamená, že za nepříznivých tepelných podmínek je podstatná část přijatých živin spotřebována na produkci tepla a nemůže být využita pro růst a vývin, tj. pro zvýšení tělesné hmotnosti. Možnosti ovlivnění prostřednictvím výživy jsou v prvním týdnu věku selete značně omezené. Kromě maximalizace produkce mateřského mléka je ekonomicky výhodnější řešit tento problém optimalizací teploty prostředí selat.
Selata po narození nemají dostatečně vyvinuto trávící ústrojí a také jeho funkce jsou omezené. Složení trávících šťáv je podstatně jiné než u dospělého prasete. V žaludku selat po narození bezvadně funguje vylučování chymozinu, který je svým účinkem značně specifický. Vyvolává srážení mléka prasnice v jemnou sraženinu dobře přístupnou trávení v dalších oddílech zažívacího traktu, kdežto mléko jiných druhů se sráží v kompaktnější formu sraženiny, která je trávícím šťávám méně přístupná. Pepsinové trávení v žaludku začíná fungovat asi od třetího týdne věku selete a teprve ve věku dvou měsíců se plně podílí na trávení bílkovin. Vylučování ostatních trávících enzymů postupně stoupá a teprve ve věku 2-3 týdnů začínají nabírat na významu v trávícím procesu. U selat jsou v této době celkem dobře tráveny mléčné bílkoviny a uspokojivě jsou tráveny i ostatní bílkoviny živočišného původu a kvasničné bílkoviny. Stravitelnost bílkovin rostlinného původu je však nižší.
Nové poznatky o laktaci prasnic a růstu selat ukazují, že již ve třetím týdnu dochází k omezení růstu selat nedostatkem mateřského mléka. V tomto období je žádoucí, aby byla selata přikrmována. V současné době je na našem trhu řada tuzemských i zahraničních prestartérů a startérů rozličné ceny a kvality. Rozdílná je také výživná hodnota těchto směsí a doposud není exaktně a jednotně definována potřeba živin a energie pro selata. Ceny zahraničních prestartérů se pohybují od 15-30 tis. Kč za tunu a u některých prestartérů a startérů výrazně převyšují jejich užitnou hodnotu. Nižší kvalita tuzemských směsí je způsobena z části nejasnými kritérii výživné hodnoty pro současný genotyp selat a z části i technologickou neschopností výroby kvalitních směsí (termická úprava krmiv, výroba kvalitních bílkovinných komponentů tuzemské provenience na bázi mléčných bílkovin nebo
bílkovin krevní plazmy).
Z hlediska výživy je podstatný optimální příjem proteinů a energie ve vhodné formě a dále pak dosažení stavu enbiozy v trávícím ústrojí selat. Jednotný recept na výživu selat nelze poskytnout, neboť výživa selat se musí přizpůsobit podmínkám prostředí a fyziologii trávení selat. Pro úplnost uvádíme potřebu některých důležitých živin pro selata (Šimeček, K. et al.: Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro prasata) pro masný typ prasat.

Kompletní krmné směsi typu ČOS krmíme asi do 15 kg živé hmotnosti. Po dosažení této hmotnosti se doporučuje pozvolný přechod na směs PCH 1 asi do 20 až 25 kg.
Vlastní výživa a krmení prasniček
Důsledky genetických změn se promítají do parametrů krmné dávky prasniček. Pokud se jedná o energii (metabolizovatelná energie) je její potřeba stanovena podle křivek pro daný genotyp a podmínky prostředí. Je-li příjem energie vyšší, nadbytek se ukládá ve formě tuku, je-li nižší kryje se přednostně záchovná potřeba a tvorba minima tuku a zbylá energie pak nestačí k zabezpečení syntézy bílkovin. Zde je třeba korigovat hlubší pokles teploty prostředí v zimním období pod optimální teplotu zvýšeným přísunem energie.
Pro stanovení proteinové složky krmné dávky se vychází z množství denně uložených bílkovin a lyzinu v nich obsaženého. Jedná se o množství vypočtené potřeby ideálně stravitelného lysinu pro záchovu a růst, ostatní hodnoty aminokyselin pro tyto dvě funkce se vypočítávají na základě jejich poměru k obsahu proteinu. Požadavky ideálního proteinu pro záchovu a ukládání (růst) jsou rozdílné jak je patrné z následujícího vzájemného poměru aminokyselin (Heger, 2000).

Zatím co údaje o potřebě lyzinu (záchova a přírůstek) jsou dostatečně přesné, hodnoty koeficientu využitelnosti lyzinu z krmiva kolísají ve velmi širokém rozpětí od 0,35 až do 0,95. Právě tato skutečnost se stává kritickým bodem při sestavování komponentního složení krmných směsí jednotlivými výrobci .
Potřeba živin pro prasničky různého typu je uvedena v doporučení: „Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro prasata,“ z nichž uvádíme potřebu živin v 1 kg směsi od 25 kg do 60 kg živé hmotnosti.

V tomto období (od 15 do 60 kg ž.h.) je uvažováno s průměrným denním příjmem směsi u standardního typu 1,45 kg , u masného typu 1,5 kg a u supermasného typu 1,65 kg.
U prasniček v kategorii od 60 do 130 kg se doporučuje nižší koncentrace živin v 1 kg směsi.

U této kategorie (60 až 130 kg ž.h.) je uvažováno s průměrnou denní krmnou dávkou KS u standardního typu 2,95 kg , u masného typu 2,8 kg a u supermasného typu 2,65 kg směsi.
Velmi důležitou a neopominutelnou skutečností je, že při živé hmotnosti 55 až 65 kg dochází ke změně poměru energie : protein. Zatímco denní potřeba energie s přírůstkem lineárně stupá, potřeba proteinu (lysinu) od tohoto období má stagnující charakter, poměr energie : protein se rozšiřuje, což je dáno povahou potřeby živin pro tvorbu přírůstku.
Z těchto závěrů je zřejmé, že není možno vystačit s jednou kompletní krmnou směsí po celou dobu odchovu prasniček, jak je současná praxe.
V našem Výzkumném ústavu živočišné výroby Uhříněves, středisko Kostelec nad Orlicí, se již delší dobu zabýváme výživou chovných prasniček, která by respektovala nutriční požadavky růstu a vývinu prasniček a korigovala i problémy, které se vyskytují a promítají do reprodukce.
Na základě našich pokusů s proteinovou výživou a posledních zahraničních výzkumů včetně počítačových modelů současného masného genotypu prasat lze doporučit následující nutriční potřeby živin prasniček v 1 kg kompletní směsi v g:

Hlavní odlišností od směsí určených pro výkrm je obsah minerálních látek a zvýšený obsah vitamínů. U vitamínu A by jeho obsah v 1 kg směsi měl být vyšší než 10.000 m.j.,
vitamín E nejméně 30 mg , biotinu 0,3 mg a cholinchloridu 700 mg.
Chovatel by si měl uvědomit,že vysoké dávky proteinů v krmné dávce jsou nevhodné a luxusní, neboť je prasničky plně nevyužívají, odcházejí exkrementy a hnojení touto živinou je zbytečným přepychem. Platí to zejména když bílkoviny jsou v organismu využívány jako energetický zdroj.
Na základě našich poznatků s komponentním složením směsí pro chovné prasničky uvádíme orientační složení kompletních směsí (procentické zastoupení):

Výrobci krmných směsí většinou neuvádějí surovinové zastoupení komponentů, které s jejich kvalitou hraje svoji úlohu v produkční účinnosti (konverze). Jedná se hlavně o komponenty s nízkou využitelností vzniklou technologií skladování nebo vysokou teplotou.
V receptuře směsi není specifikován minerální a vitamínový doplněk a též je uveden premix lyzinu. Důvod je ten, že u nás existuje poměrně velká skupina výrobců doplňků (včetně regionálních) majících odlišné receptury. Rovněž kvalita použitých surovin bývá odlišná. Všeobecně však lze předpokládat, že minerálně vitamínový doplněk (DB) by měl být do směsi použit v takovém množství, aby bylo dosaženo normovaných parametrů pro danou kategorii prasniček. Premix lyzinu slouží na doplnění jeho potřeby. Výrobce směsi musí deklarovat důležité parametry směsi a ručit za její zdravotní nezávadnost. Dále je třeba upozornit, že mezi minerálními prvky existují antagonické a synergické vztahy a že předávkování jednoho prvku může vyvolat deficit jiného. Jako příklad mohou sloužit prvky Ca, P a Zn.

Krmná dávka pro chovné prasničky
Pro výživu chovných prasniček, při splnění parametrů kompletní směsi jsou rozhodující tyto kvantitativní aspekty při nichž lze rozdělit způsob krmení na následující fáze:
 fáze: do 60-70 kg ž. hm. krmíme adlibitně směs PCH 1, tzn. směs s vysokou úrovní živin
 II. fáze: nad 70 kg ž. hm. zkrmujeme směs PCH 2 a denní krmná dávka činí 2,50-2,60 kg kompletní směsi
 III. fáze: flushing – provádí se 6 až 10 dnů před plánovaným zapouštěním, kdy se denní krmná dávka zvýší na 2,70-2,90 kg směsi

Prasničky je nutné sledovat a zapouštět je až při třetí říji. Prasnička v době zapouštění by měla ve věku cca 8 měsíců (podle genotypu) mít hmotnost vyšší než 130 kg živé hmotnosti a výška hřbetního tuku by měla dosáhnout 18 mm.
Při nesplnění těchto parametrů je predispozice vzniku potíží u druhého, případně třetího vrhu v zabřezávání a počtu odchovaných selat.

Výživa chovných prasniček je jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o kvalitě chovné prasničky:
 musí pokrýt potřebu všech živin pro záchovu a růst
 musí respektovat genotyp prasničky, růstová křivka má probíhat plynule bez výkyvů (odstav, období nad 90 kg), tak aby ve stáří 8 měsíců bylo dosaženo hmotnosti 130 kg ž.h.
 musí vyrovnávat nedostatky ostatních faktorů jako jsou výkyvy teploty (při záporných odchylkách od optima zvýšit příjem energie) nebo při nepříznivých podmínkách prostředí (NH3) zvýšení vitamínové složky apod.
 růst prasniček musí být kontrolován a prováděna korekce krmené dávky podle růstové křivky
 není vhodné, aby plemenný materiál z hlediska jeho určení v chovu byl adlibitně krmen směsmi s vysokým obsahem živin které jsou určeny k testaci maximální masné produkce daného genotypu
 po zapuštění nesmějí být prasničky ustájeny se staršími prasnicemi, neboť jejich denní krmná dávka musí být vyšší o 0,6 až 0,7 kg, vzhledem k tomu, že prasnička během březosti dorůstá a přírůstek ž. h. musí být pokryt živinami. Výjimkou v ustájení jsou automatické krmné boxy, kde se dávkuje individuálně

Ke krmení chovných prasniček je třeba přistupovat zodpovědně, neboť chyby ve výživě se projeví většinou až na dalších vrzích. Nedostatečně připravená prasnička a nerespektování přídavku krmiva v první, ale i ve druhé březosti vede k poklesu počtu odchovaných selat a jejímu předčasnému vyřazení. Negativní reprodukční výsledky spíše pramení z nedostatků ve výživě než v genetickém pokroku šlechtění, neboť nevhodné jedince sama selekce vyřadí (zapuštění, počet odchovaných selat).

Ing. František Krátký, CSc.
VÚŽV Praha - Kostelec nad Orlicí

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down