V posledních letech prasnice mají sice početnější vrhy, ale selata mají nižší porodní hmotnost. Stávají se tak náročnější na ošetřování a péči během prvních dnů života, které jsou pro další fázi života selete rozhodující jak z hlediska růstu, tak i zdravotního stavu. Dalším kritickým období v životě selat je odstav, který je doprovázen nejen nutričním stresem, ale i stresem sociálním vyvolaným odloučením od prasnice, změnou prostředí a změnou sociální hierarchie v nově vznikajících skupinách zvířat.
Selata po odstavu nejsou schopna dosáhnout svého maximálního růstového potenciálu, protože musí čelit celé řadě překážek, jako je odloučení od matky, vytvoření nových skupin zvířat (sociální stres), imunologický stres, nový způsob krmení. Růstový potenciál selat tak zůstává nevyužitý. Obecně známý fakt je, že nejproblematičtější selata jsou ta, která se do odstavu nenaučila přijímat dostatek krmné směsi. Selata se však musí naučit nejen přijmout dostatek krmiva, ale také na rozdíl od období, kdy přijímala mateřské mléko, rozlišit kdy přijímat potravu a odlišit od sebe hlad a žízeň. Tyto dva vjemy se musí naučit uspokojit dvěma zdroji, tedy vodou a suchým krmivem. Dostatek zkonzumovaného krmiva v prvním týdnu po odstavu má vliv na živou hmotnost selat na konci čtvrtého týdne po odstavu. Zvýšení příjmu krmiva během prvního týdne o 0,1 kg/den se tedy projeví jako zvýšení hmotnosti selete o 1,5 kg na konci čtyřtýdenního období po odstavu. Za dostačující množství přijatého krmiva se považuje 150-200 g/den v prvním týdnu po odstavu.
Více se dočtete v článku Ing. E. Václavkové a Ing. J. Bělkové (VÚŽV, v. v. i., Praha, oddělení chovu prasat Kostelec nad Orlicí), který najdete v listopadovém čísle časopisu Náš chov.*
