Trendy ve výživě zvířat se objevují a vyvíjejí v souvislosti s tím, jak se vyvíjí potřeby zvířat, ale hlavně požadavky chovatelů, a v poslední době čím dál více i spotřebitelů. Některé dřívější postupy se s pokrokem poznání vracejí. Jen důvody jejich znovuzavedení jsou často odlišné.
V dávno minulých staletích se chovatelé spokojili s tím, že se krávy napásly, prasatům se vysypaly zbytky z kuchyně, nebo šťouchané brambory s trochou šrotu, a slepicím se hodilo „pár hrstí“ zrní po dvoře. Nikdo si s tím tenkrát moc nelámal hlavu. Jenže lidská společnost se nepřestává vyvíjet a spolu s tím se musí nutně měnit i systémy chovu hospodářských zvířat, a to se odráží i do jejich výživy a krmení. Pokrok nelze zastavit a novinky z výživářské vědy se dostávají do každodenní praxe. Na tom by nebylo nic divného, to je prostě fakt. Zajímavá ovšem je otázka, co taková „novinka“ přináší nového či objevného. Dá se vysledovat, že podobně, jako se vrací některé módní styly, tak se můžeme i ve výživě hospodářských zvířat setkat s renesancí některých metod. Mnozí z nás si ještě jistě pamatují, jak se dojnice z vazných stájí vyháněly na pastviny nebo jim byla na žlab navážena čerstvě nasečená píce. Pastevní systémy v chovu dojeného skotu byly na několik desítek let vytlačeny z pokrokových stájí kompletními směsnými krmnými dávkami, jejichž základem jsou hlavně konzervovaná objemná krmiva spolu s přídavkem jadrných krmiv, a to celé je obohaceno o různé komerční krmné doplňky. V posledních desetiletích se zase do řady chovů (v některých případech alespoň na části stáda) vrátily ať už ve jménu bioprodukce či třeba „jen“ prostého snižování nákladů. A to není jediná otočka, kterou vývoj krmivařiny udělal.
Pastva skotu je jednou z cest, jak přinést vysoce jakostní potraviny na stůl moderního zhýčkaného gurmána. Nelze se divit, že se i profesor Donald Broom z University of Cambridge zabýval příznivými účinky pastvy a jeho tým, publikoval zajímavou studii, jež zkoumala vliv „tak trochu jiného“, ale přitom naprosto tradičního pastevního porostu, který tu byl již dávno před intenzivními pastvinami dneška, na produkci mléka.*
Více si přečtete ve Farmáři č. 7/2016
