Kolostrum je prvním sekretem mléčné žlázy a je charakterizováno vysokou koncentrací imunoglobulinů, obsahuje menší množství laktózy a tuku než mateřské mléko.
Sekrece kolostra z mléčné žlázy začíná krátce před porodem a trvá obvykle 24 hodin od začátku porodu. Kolostrum je pro selata kontinuálně dostupné v prvních 12 hodinách života, poté se chování při sání postupně mění a získává cyklický charakter (de Passillé et Rushen 1989). Po 16 až 24 hodinách je pro zahájení laktace nutné pravidelné sání (Theil et al. 2006).
Množství produkovaného kolostra prasnicí je velmi variabilní. Může se pohybovat od 1,5 až 6 kg během 24 hodin na prasnici (průměrně 3,3 až 3,7 kg) (Devillers et al., 2007). Jiní autoři (Farmer et Quesnel 2009) uvádějí, že množství vytvořeného kolostra činí 2,5 až 5 kg. Pravidelné sání selat během prvního dne po porodu je nutné pro udržení tvorby kolostra a pro zahájení laktace. Množství produkovaného kolostra není v korelaci s velikostí vrhu selat, je však v pozitivní korelaci s průměrnou hmotností selat a v negativní korelaci s variabilitou porodních hmotností sela v rámci jednoho vrhu. Bylo také zjištěno, že prasnice s menší tvorbou kolostra (< 3 kg) měly více mrtvě narozených selat než ostatní prasnice (Quesnel et al. 2011).
Příjem kolostra
Individuální příjem kolostra selaty je velmi variabilní a může se pohybovat od 0 do 700 g. Mortalita selat do odstavu závisí na množství přijatého kolostra. Jestliže selata přijala více než 200 g kolostra, činila mortalita do odstavu 7 %, pokud přijala méně než 200 g, stoupla mortalita na 43,4 % (Devillers et al. 2011). Podle autorů Quesnel et al. (2012), pokud sele přijme během prvních 24 hodin po porodu 200 g kolostra, jedná se o minimální množství, které výrazně sníží riziko úhynu před odstavem, poskytne pasivní imunitu a zaručí mírný přírůstek. Pro dosažení dobrého zdravotního stavu a dobrého růstu selat před a po odstavu je doporučován příjem 250 g. Příjem kolostra u jednotlivých selat závisí na jejich schopnosti dosáhnout struků a sát. Množství přijatého kolostra je tedy vyšší u selat s větší porodní hmotností a vitalitou než u selat slabších nebo v případě komplikací, jakými je např. roznožka selat (spleyleg).
Doc. MVDr. Martin Svoboda, Ph.D.
Klinika chorob přežvýkavců a prasat,
VFU Brno
Kontakt: svobodama@vfu.cz
Více najdete v Našem chovu 5/2020.
