V posledním desetiletí se zaměření v oblasti produkce prasat týkalo především zavádění hyper plodných prasnic. Nárůst počtu živě narozených selat a odstavených selat na cyklus znamená pro producenty větší ekonomickou návratnost. Optimalizace výživy je obecně přijímána jako velmi důležitý předpoklad pro splnění těchto vyšších užitkových standardů při zachování dobrých podmínek welfare prasnic.
Špičkový výkon je od prasnic vyžadován v každé fázi reprodukčního cyklu. Je proto nutno uvažovat o změnách v oblasti zootechnického managementu a výživy, které jsou nutné k podpoře takto ohromného nárůstu užitkovosti. Tyto prasnice vyžadují odpovídající výživu, přičemž tři stopové prvky hrají v tomto procesu zásadní roli. Jedná se především o zinek, měď a mangan (Towers 2016, Ren 2019, Bonekamp 2021). Je zřejmé, že se požadavky prasnic na minerální výživu v průběhu reprodukčního cyklu liší. První fází je vývoj plodu a doplnění tělesných zásob (hlavně mineralizace kostí). Druhou fází je růst plodu, následuje porod, tvorba mleziva a mléka, následuje období stání na sucho a inseminace. Přestože jsou požadavky na stopové minerály nejvyšší v období pozdní březosti a laktace, jejich kontinuální doplňování během celého cyklu z krmiva a z jejich zásob uložených v tkáních přispívá ke splnění každodenních nutričních potřeb prasnice. Optimální splnění minerálních požadavků je důležité jak pro reprodukční schopnosti, tak pro užitkovost potomstva (Towers 2016, Ren 2019, Bonekamp 2021).
Trend je rostoucí
Požadavky na zásobení prasnic zinkem, mědí a manganem se stále zvyšují. Minimální požadavky na množství zinku, mědi a manganu v krmivu u březích a laktujících prasnic vyjádřeno v mg/kg krmiva, které udává nejnovější vydání NRC (National Research Council) z roku 2012, jsou významně větší než u předchozího vydání NRC (1998) (viz tabulka 1 – modifikováno z Ren 2019).
Šlechtitelské organizace prasat se snaží stále zlepšovat genetiku svých mateřských a koncových linií. Různé společnosti se ve svých šlechtitelských programech zaměřují na odlišné vlastnosti, což má za následek různé požadavky na živiny pro odlišné linie prasat. PIC, Topigs a Danbred jsou tři hlavní genetické linie prasat. V tabulce 2 jsou uvedeny minimální požadavky na obsah minerálních látek v krmivu pro nové prasničky, které budou zařazeny do reprodukce (modifikováno z Ren 2019).
Tab. 1 – Minimální požadavky na množství vybraných minerálních látek
| NRC (1998) | NRC (2012) | |||
| Požadavek v mg/kg | Prasnice březí | Prasnice laktující | Prasnice březí | Prasnice laktující |
| Zinek | 50 | 50 | 100 | 100 |
| Měď | 5 | 5 | 10 | 20 |
| Mangan | 20 | 20 | 25 | 25 |
Tab. 2- Požadavky na obsah minerálních látek u různých genotypů prasat
| Požadavek v mg/kg | PIC 60 až 105 kg | Topigs 56 až 100 kg | Danbred 65 až 110 kg |
| Zinek | 125 | 100 | 107 |
| Měď | 15 | 15 | 6 |
| Mangan | 50 | 40 | 43 |
Publikace byla podpořena projektem FVL/ ILLEK /ITA 2020, Veterinární univerzita Brno.
Literatura u autora
Doc. MVDr. Martin Svoboda, Ph.D.
Klinika chorob přežvýkavců a prasat
Kontakt: SvobodaMa@vfu.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 11/2021.
