Kvůli rostoucím nákladům se v posledních letech zvyšuje zájem o maximalizaci využití tukových doplňků ve stravě, protože odborníci na výživu se snaží zvýšit energetickou hustotu krmiva, aby splnili požadavky rychle rostoucích ptáků. Krmné směsi doplněné o tuky zvyšují účinnost krmiva a ziskovost u drůbeže. Jedním z faktorů ovlivňujících kvalitu krmiva je obsah nasycených mastných kyselin (SFA) a nenasycených mastných kyselin (UFA), jejich poměr a použité spektrum. Vědci prokázali, že podáváním příslušných UFA ve stravě lze změnit poměr polynenasycených/nasycených mastných kyselin (PUFA/SFA) i poměr n-6/n-3 PUFA živočišné tukové tkáně tak, aby odpovídal dietním potřebám člověka (Hugo et al. 2009). Ve výživě drůbeže jsou použitelné různé tuky a oleje: lůj, sádlo, palmový olej, rostlinné oleje, vedlejší produkty rafinace oleje a regenerované oleje. Tuky a oleje se liší složením FA, kdy metabolismus tuků závisí především na profilu FA.
Tuky živočišného a/nebo rostlinného původu se přidávají do komerčního krmiva pro drůbež jako zdroj energie (mají ze všech živin nejvyšší koncentraci energie), pro svůj obsah esenciálních mastných kyselin (EFA), také proto, že zlepšují vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (vitamíny A, D, E a K) a karotenoidů rozpustných v tucích přítomných v krmivu a zvyšují využití spotřebované energie. Dále snižují prašnost krmiva a redukují separaci částic sypké krmné směsi, zvyšují chutnost krmných dávek, snižují přijímaného množství krmiva (ale neovlivňují negativně denní přírůstek hmotnosti, což má za následek zlepšení účinnosti krmiva a zlepšení růstové výkonnost zvířat.
Mastné kyseliny, zejména EFA, nabývají na významu v systémech krmení drůbeže nejen pro zlepšení zdraví a produktivity ptáků, ale také kvůli lidem, kteří si uvědomují význam zdraví a preferují správně vyváženou stravu, aby se minimalizovaly zdravotní problémy. Adekvátní využívání nových a prospěšných krmných složek a doplňků krmiva v krmných směsích pro drůbež také nabývá na významu, protože podstatně zlepšuje celkovou produkci a užitkovost drůbeže a také chrání zdraví ptáků. Několik studií prokázalo lepší využití UFA, což vede k vyšší metabolizovatelné energii než u SFA. Stravitelnost FA klesá s rostoucí délkou řetězce u FA od 14 do 18 atomů uhlíku. Během trávení tuků mohou volné FA tvořit komplex s minerály, jako je vápník a vytvářet nerozpustné nebo rozpustné komplexy, což může snížit dostupnost FA a vápníku pro absorpci. Schopnost trávit lipidy není u nově vylíhnuté drůbeže plně vyvinuta. Koncentrace lipázy v pankreatické tkáni a obsahu střev drůbeže se během prvních několika týdnů po vylíhnutí několikanásobně zvyšuje. Krmné směsi, zejména pro vykrmovanou drůbež, se dnes běžně tukují. Tuky jsou přednostně zařazovány do krmiva brojlerových kuřat, aby uspokojily vysoké energetické nároky růstu. Dietní FA jsou jedním z primárních zdrojů energie a zajišťují důležité fyziologické funkce u rychle rostoucích brojlerů. Rostlinné oleje, bohaté na PUFA, jsou u brojlerů vysoce stravitelné. Tyto oleje jsou však náchylné k oxidaci během skladování a po přidání do krmiva, zejména za podpůrných účinků kyslíku, vysokých teplot nebo katalyzátorů. Kromě toho může použití oxidovaného oleje ve stravě vést k útlumu růstu u drůbeže.
Roste poptávka po obohacených a funkčních potravinách pro lidskou spotřebu, které kromě nutričních a nenutričních sloučenin důležitých pro lidské zdraví mají také různé příznivé účinky na lidský organismus. V posledních letech je PUFA věnována značná pozornost ve výživě lidí i zvířat.
Adekvátní výživa drůbeže je důležitá. Důraz je kladen na podávání kvalitních tuků do diety se zaměřením na spektrum FA. Optimální množství a vhodné zastoupení FA v krmivu pro brojlery a užitkové nosnice je zcela žádoucí, protože ptákům poskytne zdroj energie, ale také EFA. Tyto EFA jsou pro zvířata zásadní, jsou potřeba pro správné fungování organismu. Zvířata si však EFA buď neumí vytvořit vůbec, nebo pouze v nedostatečném množství. Podávané FA v krmivu přecházejí do produktů zvířat a při správně zvoleném spektru FA mohou mít blahodárný efekt na člověka jako konzumenta drůbežích produktů a sloužit jako funkční potraviny.
MVDr. Jana Tšponová, Ph.D., Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D.,Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární univerzita Brno
Podrobněji v časopisu Náš chov 10/2022.
