Také pátá konference, kterou ve Stříteži u Jihlavy uspořádal Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, měla na programu otázky zpřísňujících se podmínek welfare, doplněné o aktuální nákazovou situaci a ekonomiku chovu. Z vystoupení zahraničních i domácích odborníků pro publikum zaplněného konferenčního sálu hotelu Tři Věžičky jasně vyplynulo, že předpokladem úspěšného podnikání v tomto sektoru agrárního odvětví je aktivní přístup a maximální soustředění se na odvedení co nejkvalitnější chovatelské práce.
Welfare většinou znamená zvýšené nároky na investice nebo omezení možnosti provádět určité zákroky. Některá z přijatých opatření bezpochyby mají opodstatnění, jiná však mimo jiné vznikla také pod tlakem veřejného mínění. Ať tak či onak, dodržování prowelfarové legislativy evropským chovatelům prasat nepřináší žádnou konkurenční výhodu.
Ve vztahu k přísnějším požadavkům na welfare v chovech prasat se také diskutuje například o ukončení chirurgické kastrace bez anestezie v roce 2018. Přestože se zatím nejedná o zákaz standardního opatření na potlačení kančího pachu v mase jatečných zvířat, některé státy evropské osmadvacítky zanesly toto omezení do své legislativy. K tomu je však třeba dodat, že další uvažované alternativy – imunokastrací počínaje a výkrmem kanečků do nižších hmotností konče– narážejí na neochotu obou zainteresovaných táborů, tj. spotřebitelů i zpracovatelů. Zatímco někteří spotřebitelé nechtějí nebo alespoň váhají akceptovat maso z hormonálně ošetřených jatečných zvířat, pro zpracovatele je nepřijatelná nízká výtěžnost kanečků.
Kromě zmiňované pohody zvířat se diskutovalo i o dalších palčivých tématech, například dopad ruského embarga na vepřové maso z Evropské unie nebo šíření afrického moru prasat a prasečího epidemického průjmu. Velmi zajímavé bylo i vystoupení MVDr. Michaela Agerleye, který hovořil o dopadech snižování množství podávaných antibiotik v dánských chovech prasat.
Více se dočtete v aktuálním čísle časopisu Náš chov*
