14.11.2003 | 12:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Welfare v chovech drůbeže

Anglické slovo welfare by se dalo volně přeložit jako blaho, blahobyt nebo prospěch. Přes svůj cizí původ už v našem zemědělství zdomácnělo a ve slovníku českých chovatelů znamená pohodu zvířat. S přibližujícím se datem vstupu České republiky do Evropské unie se stále více skloňuje ve všech pádech a pro většinu chovatelů znamená snahu přizpůsobit chovy požadavkům právních norem Evropské unie a s tím spojené náklady na úpravu chovatelských zařízení.

Na některé otázky spojené s welfare v chovech drůbeže se pokusila odpovědět III. konference České národní větve Světové drůbežářské organizace (WPSA), která se uskutečnila 24. 10. 2003 v Brně. Tato akce proběhla v rámci 30. české drůbežářské konference „DRUBEŽ 2003“. Přednášející z České republiky i ze zahraničí se ve svých příspěvcích věnovali nejdůležitějším aspektům welfare, jako například ustájení, krmení, snížení stresu v chovech, legislativa atd.
Welfare a evropská legislativa
Daniel Guemene z francouzského Národního institutu pro zemědělský výzkum (INRA) se ve svém příspěvku věnoval definici welfare, návazností na evropské zákonodárství a jeho vlivu na chovy drůbeže. „Welfare zvířat nemá v evropské legislativě žádnou právní definici. To následně dává prostor různým zájmovým skupinám vytvářet si vlastní definice a vyvíjet tlak na politiky a veřejnost,“ řekl a dále poukázal na to, že při absenci právní definice welfare mají evropské orgány ztíženou pozici při vypracovávání a přijímání zákonných opatření na ochranu hospodářských zvířat, protože názory na tuto problematiku se různí nejen mezi státy, ale i mezi sociálními skupinami uvnitř států. Proto se v této oblasti odpovídající zákonná opatření vesměs opírají o koncept tzv. Pěti svobod, kdy chovaná zvířata nesmí být vystavena hladu a žízni (1), nepohodlí (2), bolesti, zranění a nemocím (3), strachu a tísni (4) a měla by mít možnost vyjádřit normální chování (5). Podle Guemeneho je úroveň uvedených podmínek významným faktorem pro rentabilitu chovů, i když na druhou stranu ne vždy je možné v podmínkách velkochovů zajistit optimální prostředí. Přestože některé studie dokazují, že někdy snaha o zlepšení welfare může vést spíše ke komplikacím, lze prohlásit, že většina sledování prováděných v chovech drůbeže dokázala, že při zhoršení pohody zvířat stoupají výrobní náklady.
Pohoda zvířat a náklady na produkci
Závislost mezi tepelnou pohodou zvířat v chovech, welfare a náklady na produkci potvrdil doc. Pavel Novák z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Ve výzkumném projektu, který zpracoval, se zabýval vlivem izolačních vlastností stájí pro chov drůbeže. Tepelná pohoda ve stájích je rozdílná pro různé kategorie drůbeže a významně ovlivňuje ekonomickou rentabilitu chovů. Tepelná bilance i větrání hrají významnou roli v průběhu celého roku. Během letošního horkého léta byly pro jeho měření ideální podmínky. Z jeho výzkumu například vyplynulo, že stoupne-li vlivem nedostatečné izolace střechy teplota uvnitř stáje o 3,9 °C, zvýší se mortalita kuřat o 13,8 %. Během své přednášky také krátce shrnul technická opatření pro zlepšení tepelně-izolačních vlastností obvodových konstrukcí stájí pro drůbež a doporučil přítomným chovatelům investovat do zlepšení tepelné pohody ve stájích, neboť taková investice se pak rychle vrátí prostřednictvím lepší zdravotní situace v chovu a lepšími přírůstky.
Krmení v chovech drůbeže
Jedním z mnoha dalších diskutovaných témat byla problematika krmení v chovech drůbeže. Docent Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby hovořil o geneticky modifikovaných plodinách v krmivech a jejich vlivu na výživu zvířat. Z krmných pokusů vyplynulo, že dědičné informace z GMO nepředstavují žádné riziko ani pro zvířata, ani pro spotřebitele. „Při zkrmování krmiv s obsahem kukuřice modifikované pro odolnost proti zavíječi kukuřičnému - Bt-kuřice - došlo dokonce v několika případech ke zlepšení přírůstků. Možným důvodem mohlo být menší množství mykotoxinů v krmivu, protože kukuřice netrpěla druhotným zaplísněním klasů způsobeným napadením hmyzem,“ uvedl Petr. V problematice geneticky modifikovaných plodin je česká legislativa plně v souladu s právními normami Evropské unie. Protože v současnosti nelze dokázat jakýkoli negativní vliv GMO na živočišné produkty, lze schválené GMO používané v krmivech považovat za bezpečné.
K vysoké úrovni celé akce přispěl i doprovodný program, v němž se také měly možnost prezentovat firmy zabývající se podnikáním v oblasti chovu drůbeže. Přestože konference nemohla vyřešit všechny otázky a problémy spojené s welfare v chovech drůbeže, bylo její konání významným přínosem pro všechny, kteří se touto problematikou zabývají.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down