Z hlediska mezinárodních právních předpisů Rady Evropy se problematikou ochrany zvířat zabývá pět evropských dohod. Česká republika je jedinou z postkomunistických kandidátských zemích, která všech pět evropských dohod přijala.
Welfare v novele zákona
na ochranu zvířat
V rámci profesního vzdělávání programu Sapard uspořádala začátkem února Okresní agrární komora Louny ve spolupráci se společností Inprof České Budějovice dvoudenní seminář, zaměřený na welfare hospodářských zvířat. Vystoupili na něm MVDr. Zbyněk Semerád a MVDr. Aurika Smolová, oba ze Státní veterinární správy ČR, a Ing. Zdeněk Burda, CSc., z Ústřední komise pro ochranu zvířat.V zasedací místnosti Chmelařství pak několik zájemců podpořilo akci směrovanou na předpokládaný vývoj péče o pohodu zvířat, především v návaznosti na novelizovanou legislativu.
Právní předpisy mezinárodně
Z hlediska mezinárodních právních předpisů Rady Evropy se problematikou ochrany zvířat zabývá pět evropských dohod. Česká republika je jedinou z postkomunistických kandidátských zemích, která všech pět evropských dohod přijala. K 1. 6. 2003 se tak stala smluvní stranou evropských dohod o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, ochraně při mezinárodní přepravě, ochraně zvířat v zájmovém chovu a od října 2003 také zvířat jatečných a dále obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely.
Součástí evropských dohod jsou dodatkové protokoly – tzv. doporučení Rady Evropy. Doporučení pro chov a držení hospodářských zvířat se týká skotu, ovcí, koz, prasat, kura domácího a kožešinových zvířat. V oblasti přepravy živých zvířat nastal největší posun a týká se doporučení k dopravě koní, skotu, ovcí, koz, prasat a drůbeže.
Pohoda zvířat vyjadřuje míru spokojenosti každého jedince. Vytvoření podmínek pro zabezpečení základní úrovně pohody, jak je stanovila Britská rada pro pohodu hospodářských zvířat (FAWC) - odstranění hladu a žízně, odstranění příčin nepohody, odstranění příčin vzniku bolesti, zranění a nemoci, dále odstranění příčin strachu a deprese a nakonec vytvoření podmínek pro přirozené chování – je základním předpokladem pro dosažení optimální užitkovosti. Ta je úzce propojena s výběrem vhodné technologie a odpovídající péčí a zacházením se zvířaty.
Nově pro zemědělskou praxi
Požadavky na výživu a ustájení, způsob krmení, napájení a ošetřování a dále požadavky na volnost pohybu s ohledem na fyziologické a etologické potřeby zvířete v novele zákona na ochranu zvířat proti týrání jsou harmonizovány s Evropskou dohodou o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, č.21/2000 Sb. m. s. Nově je definováno, za jakých podmínek lze provádět zákroky na zvířatech, například při odstraňování rohovinového okrsku, zavedení nosního kroužku nebo kastraci u skotu, při uštipování zubů a amputaci ocasu u selat, při kastraci a označování prasat nebo při odstraňování špičky zobáku, amputaci článku dozadu směřujícího prstu nebo hřebínku u kura domácího. Přesně jsou specifikovány činnosti, považované za týrání. Zvířata se nesmí například násilně krmit, při manipulaci s nimi je zakázáno používat pomůcek, které využívají elektrický proud apod.
Mikroklima - teploty, vlhkosti a proudění vzduchu jsou důležitými parametry nejen ve stájovém prostředí, ale také při přepravě živých zvířat dopravními prostředky. Například při přepravě automobilovou dopravou je nutné vytvořit rovnováhu mezi teplem od zvířat, venkovní teplotou a systémem větrání v autě. Pravidlo o tom, že zvířata mají vyšší adaptační schopnosti vůči chladu než teplu platí obecně. Při vyšších teplotách venkovního prostředí se doporučuje snížit koncentraci převážených zvířat, případně cestovat ráno nebo večer. Při vysoké vlhkosti prostředí se schopnost zvířat odvádět teplo výrazně snižuje a regulace je možná větráním.
Zásady přepravy živých zvířat vycházejí z Evropské dohody o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě, č. 20/2000 Sb. m. s. Jsou zpřísněné požadavky na dopravní prostředky stejně jako na registraci dopravců, kteří musejí být proškolení a odborně způsobilí. Významné jsou také požadavky na péči, napájení, krmení nebo přivazování přepravovaných zvířat. Zpřísněna je také doba trvání přepravy, která by mezi jednotlivými přestávkami neměla přesáhnout osm hodin.
Změny i v zájmových chovech
Ke zpřesnění a určitému posunu v návaznosti na Evropskou dohodu č. 19/2000 Sb.m. s. došlo v ochraně zvířat v zájmových chovech. Přesně vymezuje zvláštní podmínky obchodování se zvířaty. Podle nových pravidel je povinností ohlásit krajské veterinární správě do 30 dnů výkon živnosti před jejím zahájením nebo ukončením. Dále upřesňuje podmínky výcviku zvířat, včetně jejich veřejných vystoupení. V tomto dokumentu je i stať věnovaná zatoulaným a opuštěným zvířatům.
Pro účely harmonizace zákona na ochranu zvířat proti týrání s evropskými předpisy podle Evropské dohody o ochraně jatečných zvířat, č. 114/2003 Sb. m. s. se mimo jiné přijímá opatření, které specifikuje požadavky na vykládání a převádění zvířat na jatkách, dále postupy při omračování a vykrvování jatečných zvířat.
Páté části novely zákona o ochraně pokusných zvířat se dostalo značného rozšíření a v podstatě kopíruje strategii Evropské dohody o ochraně obratlovců používaných pro pokusné a vědecké účely pod číslem 116/2003 Sb. m. s. „Připouští, že člověk při získání nových poznatků a v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví musí používat zvířata pro experimentální a vědecké účely, ale vyjadřuje přání přijmout opatření k ochraně zvířat používaných v procedurách, které mohou způsobit bolest, útrapy, úzkost nebo dlouhodobé poškození a zajistit, aby takové procedury byly omezeny na nezbytné minimum,“ uvádí se v dokumentu.
Více pravomocí státnímu dozoru
Welfare čili pohoda zvířat se v závislosti na nových vědeckých poznatcích a současně i na veřejném mínění neustále vyvíjí. Tento vývoj přináší změny podmínek i účelu, pro jaký jsou zvířata chována. Zejména v poslední době patří ochrana a pohoda zvířat k ostře sledovaným tématům nejen v Evropské unii, ale také u nás.
Novelizovaná podoba zákona na ochranu zvířat proti týrání č.246/1992 Sb., která nabude účinnosti počátkem března letošního roku dává orgánům státního dozoru (ČPI, SVS ČR) do vínku větší pravomoci. Touto právní normou řešená ochrana patří spolu s trestním zákonem k přímým prostředkům ochrany zvířat proti týrání. V podstatě představuje zájmy státu, který se tak otevřeně hlásí k obecným morálním hodnotám a kulturním tradicím. Nepřímou ochranu potom zahrnují předpisy, které stanovují způsob a podmínky chovu a plemenitby zvířat, postihující případy, kdy by mohlo dojít k poškození zdraví, utrpení nebo porušení pohody zvířat. Tuto specifikaci řeší řada právních předpisů - veterinární zákon, dále zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, zákon o ekologickém zemědělství, zákon o krmivech, zákon o rostlinolékařské péči, zákon o léčivech, zákon o návykových látkách, zákon o chemických látkách, zákon o životním prostředí, zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, zákon o myslivosti, zákon o rybářství, zákon o ochraně veřejného zdraví a nakonec zákon o správním řízení, zákon o správních poplatcích a zákon o přestupcích.
